„Platí, co jsme slíbili. V Plzni pokračujeme v ozeleňování tramvajových tratí, které po výsadbě přináší méně prachu i hluku. Bohužel se finálními úpravami nevyhneme změnám v dopravě, chtěl bych proto všechny Plzeňany poprosit o trpělivost. Práce budou trvat zhruba týden, poté bude investice do modernizace trati kompletní,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Mapa linek 2 a 2A

Během devítidenní uzavírky dojde v celém úseku až ke křižovatce u III. brány k finální úpravě kolejí. Práce zahrnou jejich podbití a následné položení extenzivního zeleného koberce. Ozelenění tramvajového pásu přispěje ke zlepšení vzhledu celé lokality a zároveň pomůže snížit hluk z provozu tramvají. Výsadbu zeleného koberce a podbití kolejového lože bylo možné provést až po zhruba šestiměsíčním zkušebním provozu trati.

„Celkově zde vznikne plocha přibližně 5 tisíc metrů čtverečních rozchodníku přímo v kolejišti a další asi 3 tisíce metrů čtverečních travnaté plochy kolem trati. Dohromady tak město získá zhruba 8 000 metrů čtverečních nových zelených ploch, což odpovídá rozloze jednoho fotbalového hřiště,“ popsal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Mapa přestupních zastávek

Zmíněné práce nelze z technologických a bezpečnostních důvodů provést za běžného provozu. „Tramvajová linka 2 tak v uvedené době pojede pouze na trase ze Světovaru přes Jízdeckou a zastávku U Synagogy zpět na Světovar. Náhradní autobusová doprava s označením 2A zajistí obsluhu ve vynechaném úseku mezi Skvrňany, zastávkou U Synagogy a Jízdeckou. Autobusy náhradní dopravy budou zastavovat v blízkosti stávajících tramvajových zastávek nebo na přidružených autobusových zastávkách stálých či nočních linek,“ doplnil Aleš Tolar s tím, že výluka byla záměrně naplánována na týden, kdy je státní svátek a prázdniny.

Cestující po přestupu mezi tramvají a náhradním autobusem nemusejí kupovat novou jízdenku. Původní označený jízdní doklad stačí po přestupu pouze označit na opačném konci.

S opravou trati začalo město Plzeň v říjnu 2025, provoz se na ni vrátil letos v květnu. Součástí rekonstrukce za 165 milionů korun byly i práce na trakčním vedení, kabelových rozvodech, inženýrských sítích, tedy kanalizaci, vodovodu a veřejném osvětlení, ale také i na nástupních ostrůvcích, navazujících komunikacích a několika křižovatkách. Součástí úprav bylo také nové řešení směrových oblouků s odpovídajícím převýšením kolejnic, které zajišťuje plynulejší průjezd a vyšší komfort cestujících.

Text: Monika Krausová

„Zveme obyvatele Plzně i návštěvníky našeho města na pestrý celodenní program oslav 108. výročí založení naší republiky,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký a doplnil: „Připravili jsme komentované prohlídky známých míst i těch, která nejsou běžně dostupná. Za výhodné vstupné se otevřou galerie i muzea nebo sportoviště a mnoho dalších zajímavých cílů. Koná se také pietní akt na náměstí T. G. Masaryka i tradiční Průvod světel. A slavnostní den uzavře místo tradičního ohňostroje netradiční, ale unikátní 3D Symfonie světel a koncert seskupení KrisKros a cappella.“

Vizuál oslav

Přehled dopravních omezení s časovými údaji ve středu 28. října 2026

náměstí T. G. Masaryka

• 9:00 – 19:00 zákaz parkování v úseku ulic Petákova – Klatovská třída
• 16:00 – 18:30 úplná uzavírka v úseku ulic Petákova – Klatovská třída

Petákova ulice

• 9:00 – 19:00 zákaz parkování v celé ulici

Klatovská třída

• 17:55 – 18:30 (do odchodu průvodu) obousměrná úplná uzavírka vozovky ve směru do centra v úseku od křižovatky s ulicemi U Trati x Borská po křižovatku s ulicemi Husova x Smetanovy sady
• 18:00 – 19:00 zákaz pravého odbočení z Klatovské třídy do křižovatky ulic Prešovská x sady Pětatřicátníků

centrum města

• 9:00 – 19:00 zákaz parkování v ulicích Smetanovy sady (úsek Jungmannova ulice – Klatovská třída), Kopeckého sady (úsek ulic Jungmannova – Anglické nábřeží) a Prešovská (v úseku ulic Sedláčkova – náměstí Republiky)
• 17:55 – 19:00 Americká – uzavírka v úseku ulic Jungmannova – Klatovská třída
• 17:55 – 19:00 Jungmannova – úplná uzavírka, 9:00 – 19:00 zákaz parkování v celé ulici
• 18:00 – 19:00 Smetanovy sady – úplná uzavírka v úseku ulic Jungmannova – Klatovská třída
• 18:00 – 19:00 Kopeckého sady – úplná uzavírka v úseku ulic Anglické nábřeží – Františkánská

náměstí Republiky

• 9:00 – 20:00 zákaz parkování v úseku ulic Bedřicha Smetany – Františkánská a v úseku ulic Zbrojnická – Pražská
• 18:00 – 20:00 úplná uzavírka náměstí (včetně MHD a dopravní obsluhy), s tím související uzavírka ulic včetně omezení parkování v některých částech:

- Prešovská
- Františkánská
- Dřevěná
- Pražská (v úseku ulic Perlová – náměstí Republiky)
- Dominikánská (v úseku ulic Veleslavínova – Solní)
- Sedláčkova (v úseku ulic Veleslavínova – Solní)

Omezení MHD

• 17:55 – 18:30 výluka tramvajové linky č. 4 v úseku zastávek Masarykovo náměstí – Sady Pětatřicátníku bez náhrady, obnovení provozu bezprostředně po odchodu průvodu
• 17:55 – 19:00 odklon trolejbusových linek z Americké ulice do ulice U Trati, provoz linek zůstane nepřerušen, po odchodu průvodu budou linky vráceny do stálých tras
• 18:00 – 20:00 výluka tramvajových linek č. 1, 2 a autobusů MHD na náměstí Republiky

Trasa lampionového Průvodu světel

• náměstí T. G. Masaryka – Klatovská třída – Smetanovy sady – Kopeckého sady – Františkánská – náměstí Republiky

Všechna dopravní a bezpečnostní opatření budou bezprostředně po odchodu návštěvníků ukončena.

Oslavy výroční vzniku Československa v Plzni se datují rokem 2006, kdy město poprvé představilo unikátní koncept akce určený pro širokou veřejnost. Celodenní program, který lidem nabízí možnost navštívit nejrůznější kulturní instituce, pamětihodnosti, zajímavá místa nebo vybraná sportoviště za symbolické vstupné, se stal tradicí a každoročně přiláká tisíce návštěvníků.

Text: Hana Josefová

Slavnostní otevření nové expozice (fotografie: M. Pecuch)

Kivi, nestor kea nebo kagu chocholatý. Zoologická zahrada města Plzně představila novou expozici s názvem Waharoa, která se zaměřuje na vzácné ptáky z Nového Zélandu a australské oblasti. Slavnostního otevření se 22. října 2026 účastnil také primátor Plzně Roman Zarzycký.

Hlavním lákadlem expozice jsou vzácné a chovatelsky zajímavé druhy ptáků. Patří mezi ně například nejchytřejší papoušek na světě nestor kea. Plzeňská zoo je chová od roku 2012. Tento druh je velmi vynalézavý, dokáže plánovat i používat nástroje. Dalším unikátem je pár nočních nelétavých kivi hnědých. Tohoto ptáka chová jen šest zoologických zahrad v Evropě. Samice kivi snáší vejce, která mají až čtvrtinu její váhy. Návštěvníci se mohou těšit také na nelétavé kagu chocholaté z Nové Kaledonie, lelkouny soví, tabony nebo sovky bubuk.

Nový komplex několika voliér a pavilonků se nachází v blízkosti Tropického pavilonu. Návštěvníky tam symbolicky uvede tradiční bohatě vyřezávaná maorská brána, která původně střežila vstup do domorodých vesnic. Celý prostor doplňuje naučný systém, který lidem přibližuje specifika fauny a flóry této oblasti.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

„Celkem školám na projekt Mediální workshopy přispějeme částkou ve výši 378 tisíc korun z rozpočtu Odboru školství mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně,“ uvedla náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová.

„Chceme naučit žáky čelit nástrahám sociálních sítí a internetu, rozpoznat reálné informace od dezinformací. Lektoři by jim také měli vysvětlit, jak se chránit v kyberprostoru. A třeba i poradit, jak na fungování školní televize, a pomoci jim poznat, co vše obnáší profese moderátora, zpravodaje, kameramana nebo zvukaře, a to včetně praktických ukázek a nácviků,“ popsala Lucie Kantorová, co vše budou mediální workshopy obnášet. Dodala, že je povedou profesionálové z České televize, ZAK TV a CNN Prima News.

Podporu Plzeň rozdělí do škol: 1. ZŠ, Benešova ZŠ a MŠ, 10. ZŠ, 11. ZŠ, Masarykova ZŠ, 14. ZŠ, 15. ZŠ, 16. ZŠ a MŠ, Bolevecká ZŠ, 20. ZŠ, 22. ZŠ, 26. ZŠ, 28. ZŠ a 31. ZŠ.

Text: Barbora Hájková

Baletgala je nesoutěžní přehlídka, která poskytuje mladým baletkám a tanečníkům ze zájmových škol jedinečnou šanci vystoupit na velké divadelní scéně. Své umění tu mohou představit v přátelské atmosféře, bez tlaku na umístění. Diváci si během večera užívají pestrou škálu rozmanitých sólových i sborových čísel z oblasti klasického a moderního baletu.

Zdroj fotografií: archiv pořadatele

„Známé i méně známé příběhy, které baletky a tanečníci ve svých výstupech ztvárňují, přinášejí nejen zážitek z krásného tance a hudby, ale mnohdy také silná témata. Rozhodli jsme se proto letos věnovat celý večer lidskému příběhu, jenž přesahuje hranice generací – odkazu sira Nicholase Wintona,“ uvedla Šárka Ženíšková z pořádajícího spolku Balet, z.s., který sdružuje bývalé a aktivní tanečníky.

Organizátoři se nechali inspirovat choreografií s názvem Nicholas Winton, kterou na Baletgala zatančí Petr Jurník a Adéla Jurníková. Baletní vystoupení připomene odvahu a lidskost muže, jehož úsilí vedlo v roce 1939 k záchraně 669 převážně židovských dětí, které mohly odjet z tehdejšího Československa do bezpečí ve Velké Británii.

Na pozvání Petra Jurníka bude čestným hostem Baletgala syn sira Nicholase Wintona, pan Nick Winton. „Naše choreografie je poctou siru Nicholasi Wintonovi, ale také všem lidem, kteří dokázali v těžkých chvílích překročit hranici mezi soucitem a činem,“ řekl Petr Jurník z Balet Art Studia.

Balet Art Studio Olomouc bude jednou z 21 škol, které se zúčastní letošního ročníku, tři z nich se na Baletgala představí poprvé. Ze zahraničí dorazí účastníci z německého Regensburgu. Plzeň zastoupí se třemi choreografiemi Baletní škola Divadla J. K. Tyla. V programu se představí také profesionální tanečníci, sólisté Divadla města Ústí nad Labem s tancem z připravovaného baletu Korzár. Večerem provede herečka Taťána Kupcová.

„Letošní program Baletgala ukáže, kolik podob může mít radost z pohybu i práce na společné choreografii. K vidění budou čísla laureátů a vítězů českých i zahraničních soutěží. Mimo jiné soutěže Plzeňský střevíček, kterou tradičně pořádáme v květnu,“ doplnila Šárka Ženíšková.

Na galavečer naváže v sobotu 24. října dopoledne workshop klasického baletu a scénické praxe pod vedením Adama Zvonaře, bývalého prvního sólisty Národního divadla v Praze, zakladatele a lektora AZ Ballet Academy Prague a Letních lekcí baletu.

Vstupenky na Baletgala 2026 jsou v prodeji prostřednictvím Plzeňské vstupenky, na www.djkt.eu a v pokladně předprodeje Divadla J. K. Tyla.

Akce se koná za podpory města Plzně formou čtyřletého grantu, plzeňských městských obvodů 2 a 3, Plzeňského kraje, Nadace 700 let města Plzně a dalších partnerů.

Editace textu: Hana Josefová

Prvním náměstkem primátora by se měl stát Aleš Tolar (STAN), jemuž zůstane oblast dopravy a životního prostředí, těm se věnoval i v nyní končícím období.

Na náměstka pro oblast technickou je navržen Jiří Novák (ANO), jenž byl v končícím volebním období zastupitelem města Plzně a na post ve vedení města přichází z manažerské pozice v soukromé firmě.

Třetím náměstkem se stane Tomáš Morávek (PRO Plzeň), v gesci bude mít sport a oblast smart cities spolu s podporou podnikání. Tomáš Morávek v končící koalici zastával post radního pro sport.

Bytová oblast včetně dostupného a sociálního bydlení zůstane v kompetenci radní Světlany Budkové (STAN).

Oblast školství převezme Eliška Bartáková (ANO), jež dosud působila jako radní pro oblast kultury.

Sociální oblast by měl mít i nadále svěřenou Jiří Šrámek (ANO).

Zůstat v pozici radního s nezměněnou gescí by měl také Vlastimil Gola (ANO), jenž má v končící koalici na starost oblast nakládání s majetkem a správu majetkových účastí města.

Na radního pro oblast kultury je navržen soukromý podnikatel – produkční a moderátor Libor Janíček (STAN). Ve vedení města bude novým členem.

Nebude-li podána stížnost na neplatnost a hlasování voleb, uskuteční se ustavující zastupitelstvo města Plzně první listopadový týden.

Text: Eva Barborková

Fotografie: R. Žáková

Rekonstrukce Masarykovy ulice začala koncem června letošního roku prvním úsekem od Rokycanské k Těšínské. „Stavbu jsme rozdělili do několika etap, abychom umožnili dopravní obsluhu okolního území. Práce na rekonstrukci začaly kompletní opravou inženýrských sítí, tedy vodovodu a kanalizace, osvětlení, trakčních kabelů i signalizačních vodičů. To už je z většiny hotové, na to nyní naváže oprava vozovky včetně parkovacích zálivů, chodníků a vybudování obousměrné cyklostezky. Ta povede souběžně s komunikací v linii stávajícího chodníku a naváže tak na stezku v Dlouhé ulici. Během rekonstrukce křižovatky Masarykova – Těšínská dojde také k postupné modernizaci světelné signalizace. Nakonec, pokud to klimatické podmínky koncem roku dovolí, bude v úseku mezi Rokycanskou a Těšínskou nově vysázeno přes dvacet javorů babyka, keřový pás a pás trvalek,“ popsal náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Po dobu uzavírky křižovatky Rokycanská – Těšínská budou jezdit vozidla MHD ulicí V Malé Doubravce. Zastávka Těšínská zůstává v provozu. Zastávky trolejbusu číslo 13 Ke Kukačce a Ke Špitálskému lesu v ulici Na Dlouhých se přesouvají – místo zastávky Ke Špitálskému lesu budou trolejbusy číslo 13 zastavovat v zastávce Poliklinika Doubravka a zastávku Ke Kukačce nahradí nedaleká zastávka Opavská. Školní spoj linky 38 z Červeného Hrádku bude po dobu stavby veden ulicí Mohylová do náhradní konečné zastávky Na Dlouhých (podrobnosti jsou na webu www.pmdp.cz).

Individuální automobilová doprava má stanovenu objízdnou trasu ulicemi Hřbitovní – Mohylová – Chrástecká – Jateční – Rokycanská. Cyklisté budou kvůli stavbě lávky přes Rokycanskou navedeni ulicemi Na Dlouhých, V Malé Doubravce a Sousedskou na stezku po břehu Úslavy vedoucí pod mostem na Rokycanské. Stávající objízdná trasa se jim od Rokycanské po Těšínskou mění. Ve směru z Dlouhé ulice k OC Centrum Doubravka dojedou objízdnou trasou ulicemi Partyzánskou, Ke Kukačce a Na Dlouhých. Objízdné trasy bylo nutné koordinovat s těmi vyvolanými stavbou lávky přes Rokycanskou ulici.

Příští rok na jaře bude rekonstrukce Masarykovy ulice pokračovat. V březnu by měla Správa a údržba silnic Plzeňského kraje začít s rekonstrukcí zastávek Poliklinika Doubravka a Habrmanovo náměstí, v dubnu pak bude Správa veřejného statku města Plzně pokračovat rekonstrukcí úseku Těšínská – OC Doubravka. Hlavní tepnu čtvrtého městského obvodu tak čeká výrazná proměna. Rekonstrukci Masarykovy ulice vysoutěžila a pro město Plzeň realizuje firma SWIETELSKY stavební s.r.o.

Soubory ke stažení

• Mapa objízdných tras pro auta a MHD (jpg, 1,2 MB)
• Mapa objízdných tras pro cyklo a chodce (jpg, 1,2 MB)

Text: Monika Krausová

Plzeň připravuje kompletní modernizaci veřejného osvětlení. Projekt zahrne výměnu více než 23 tisíc světel a 15 tisíc stožárů. Akce má mít formu PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Samotná realizace potrvá čtyři roky, modernizovaný systém ušetří městu minimálně 40 procent současné spotřeby elektřiny. Přinášíme rozhovor s odborníkem na světlo Hynkem Medřickým, který vyšel v říjnových Radničních listech.

Plzeň má s veřejným osvětlením velké plány a vy budete u toho. Jak se má vlastně ve městě správně svítit?

Dobré veřejné osvětlení není to, které vytvoří co nejvíce světla. Má nám umožnit dobře se orientovat, vidět cestu, překážky a ostatní lidi, ale přitom co nejméně rušit noční prostředí. Světlo má být tam, kde ho potřebujeme, v době, kdy ho potřebujeme, a nemá zbytečně svítit do oken, do korun stromů nebo na oblohu. Moderní LED nám dávají možnosti, které jsme před dvaceti lety neměli – můžeme velmi přesně řídit směr, intenzitu, čas i spektrum světla. Proto by modernizace Plzně neměla být jen výměnou staré lampy za novou LED. Je to příležitost znovu promyslet, jak má město v noci vypadat.

Proč je světlo důležité, jak může člověka ovlivnit?

Světlo není důležité jen proto, abychom viděli. Je také jedním z hlavních signálů, podle kterých naše tělo poznává, zda je den, nebo noc. Přes den potřebujeme hodně světla, které podporuje bdělost a pomáhá nastavovat naše biologické hodiny. Večer a v noci je situace opačná. Organismus očekává tmu a připravuje se na spánek. Proto záleží nejen na množství světla, ale také na jeho spektrálním složení a na tom, kdy se s ním setkáváme. Stejný princip platí i pro mnoho živočichů a rostlin. Noc není jen doba, kdy nesvítí Slunce. Je to důležitá součást života.

První vlaštovkou vaší spolupráce s Plzní byl parkovací dům ATOM, kde jste nastavil správné osvětlení. Můžete to přiblížit?

ATOM je pěkný příklad toho, proč nestačí posuzovat osvětlení pouze podle projektu a čísel v počítači. Při zkoušce před kolaudací se ukázalo, že původně navržená svítidla při plném výkonu nepříjemně svítí lidem do oken okolních domů. Byl jsem proto vedením města Plzně požádán, abych našel řešení. Stávající svítidla jsme upravili tak, abychom maximálně omezili modrou složku světla a současně zachovali světlo tam, kde ho lidé v parkovacím domě skutečně potřebují. Výsledkem je příjemnější osvětlení pro okolní obyvatele, menší zásah do nočního prostředí a zároveň se podařilo snížit spotřebu elektrické energie přibližně na polovinu. ATOM ukázal jednoduchou věc: když světlo navrhneme lépe, můžeme současně zlepšit prostředí a ještě ušetřit energii.

Plzeň chce modernizovat 23 tisíc svítidel a15 tisíc stožárů veřejného osvětlení. A to v partnerství se soukromým subjektem, kterého hledá. Jak se na tento záměr díváte a budete Plzni s výběrem pomáhat?

Je to mimořádná příležitost, ale také velká odpovědnost. Svítidlo, které dnes namontujeme, může ve městě zůstat patnáct i více let. Proto bychom neměli soutěžit pouze o nejnižší spotřebu elektřiny. Důležité je také spektrum světla, omezení oslnění, možnost stmívání, snadná údržba a možnost budoucí modernizace. Ano, právě s těmito otázkami bych chtěl Plzni pomáhat. Nejde mi o výběr konkrétní značky svítidla, ale o nastavení požadavků tak, aby město dostalo skutečně kvalitní a dlouhodobě udržitelné řešení. Plzeň má podle mě šanci vyřešit veřejné osvětlení nejlépe v České republice – a věřím, že se to podaří.

Takový rozsah modernizace nejde uskutečnit najednou. Je možné při takovéto obměně držet krok s moderními technologiemi?

Aby se nestalo, že než se celá výměna dokončí, bude už část zastaralá? To je jedna z nejdůležitějších otázek celého projektu. Vývoj LED zdaleka neskončil. Za osm nebo deset let můžeme mít výrazně účinnější zdroje, lepší optiku, lepší spektra i dokonalejší řízení. Proto by se město nemělo na patnáct let uzamknout do technologie, která je nejlepší právě dnes. Projekt by měl být otevřený průběžným inovacím. Pokud se během jeho trvání objeví technologie, která prokazatelně přinese kvalitnější světlo, nižší dopad na přírodu nebo jiné významné zlepšení, mělo by být možné ji využít. U tak dlouhého projektu musíme přemýšlet nejen o tom, co umíme v roce 2026, ale také o tom, co pravděpodobně budeme umět v roce 2035.

Město je živý organismus a má různá zákoutí. Musí se při osvětlení brát v úvahu i toto? Má například mít rekreační oblast Boleveckých rybníků jiné osvětlení než centrum města?

Určitě. Centrum města a břeh Boleveckého rybníka nemají mít stejnou noc. V centru potřebujeme rozpoznávat lidi, dopravu a mnoho různých podnětů. Na okraji lesa nebo u vody bychom měli mnohem více respektovat živočichy, rostliny a přirozenou tmu. Hmyz, netopýři, ptáci i další organismy používají světlo a tmu jako biologickou informaci. Umělé světlo může měnit jejich aktivitu, orientaci, hledání potravy i rozmnožování. Proto bych chtěl, aby se při návrhu osvětlení neposuzovalo jen to, kolik luxů dopadne na komunikaci, ale také co se děje se světlem kolem ní. Čím blíže jsme přírodě, tím opatrněji bychom měli s nočním světlem zacházet.

Foto: archiv Hynka Medřického

Mají nějaká specifika třeba světla na přechodech či místech, kde se pohybují chodci a cyklisté? Ano, protože vždy musíme začít otázkou: co zde člověk skutečně potřebuje vidět?

Na přechodu je důležité, aby řidič včas viděl chodce a chodec automobil. Na chodníku potřebujeme vidět cestu, překážky a ostatní lidi. U cyklisty zase musíme počítat s vyšší rychlostí. Moderní optika umožňuje světlo poslat velmi přesně tam, kde je potřeba. Do budoucna navíc nemusí být samozřejmostí ani šest nebo osm metrů vysoký stožár. LED umožňují používat menší světelné toky a světelné body umisťovat níže, pod úroveň očí, nebo světlo přímo integrovat například do zábradlí. Důležité je, abychom dobře viděli osvětlenou cestu a ostatní lidi, ale pokud možno ne samotný oslňující zdroj světla.

Je záměr Plzně provozovat veřejné osvětlení v rámci PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého subjektu, její potřeby nebo přístup k této problematice v něčem specifický ve srovnání s ostatními městy?

PPP není samo o sobě zárukou dobrého ani špatného osvětlení. Rozhodující bude, co město od svého dlouhodobého partnera požaduje. Pokud bude partner motivován pouze k úspoře elektrické energie, dostaneme především energeticky úsporné osvětlení. Pokud ale zadání zahrne také kvalitu světla, omezení oslnění a rušivého světla, stmívání, ochranu přírody a možnost technologických změn, můžeme dostat něco mnohem lepšího. Právě rozsah projektu dává Plzni mimořádnou možnost nastavit nový standard. Nejde o několik ulic, ale o velkou část světelného prostředí města. Proto si myslím, že Plzeň má šanci vyřešit veřejné osvětlení nejlépe v České republice.

Jak se veřejné osvětlení řeší jinde v Evropě? Má Plzeň šanci být v této oblasti na špici nebo být přelomová?

V Evropě postupně sílí snaha používat méně světla, lépe ho směrovat a více respektovat noční prostředí. Objevují se projekty s velmi teplými spektry, adaptivním řízením, výrazným stmíváním nebo nízko umístěnými světelnými body. Mění se i samotná otázka, kterou si projektanti kladou: už nejde jen o to, jak účinně vyrobit co nejvíce světla, ale kolik světla skutečně potřebujeme. Plzeň má výhodu, že nemusí opakovat chyby první generace LED osvětlení. Může využít zkušenosti z jiných měst a současně jít ještě dál. Pokud bude projekt technologicky otevřený a bude respektovat člověka, přírodu i skutečné potřeby jednotlivých míst, může být Plzeň velmi dobrým příkladem nejen pro Českou republiku, ale i pro další evropská města.

Můžete přiblížit nejbližší kroky vaší spolupráce s Plzní? Co vás čeká v tomto roce?

V nejbližší době bude důležité převést obecné principy do konkrétních požadavků a porovnávat řešení, která budou pro Plzeň navržena. Pokud bude celý proces postupovat podle předpokladů, mělo by se jednat s uchazeči a do konce roku by mohl vzniknout užší výběr nejlepších řešení. Nechci ale předbíhat samotný proces. Pro mě bude důležité především hlídat kvalitu světla a dívat se na jednotlivé návrhy nejen podle tabulek, ale také z pohledu člověka, který bude v takto osvětleném městě každý večer žít.

Je možné nějaké srovnání Plzně a Prahy, kde vznikla občanská petice za lepší veřejné osvětlení?

Každé město má jinou výchozí situaci, ale zkušenost z Prahy ukazuje jednu důležitou věc: lidé už veřejné osvětlení nevnímají pouze jako technickou infrastrukturu, o kterou se nemusí zajímat. Všímají si oslnění, barvy světla, světla v oknech i změny nočního prostředí. Plzeň má velkou výhodu v tom, že může tyto otázky řešit už při přípravě projektu. Je vždy lepší nastavit správné požadavky předem než později napravovat tisíce svítidel, která už byla nakoupena a instalována.

Světlo hraje roli také na pracovišti a doma. Vstupujeme do měsíců s dlouhými večery, nocemi a krátkými zamračenými dny. Může nám světlo pomoci a jak bychom si ho měli doma nastavit?

Používám jednoduché pravidlo: silný den, klidný večer, tmavá noc. Ráno a přes den se snažme získat co nejvíce přirozeného denního světla. Když je venku zataženo a trávíme většinu dne uvnitř, kvalitní umělé světlo nám může pomoci udržovat bdělost a správně nastavené biologické hodiny. Velmi pomůže také obyčejná procházka venku, protože i zamračený den bývá mnohem světlejší než běžná místnost. Večer potřebujeme pravý opak. Postupně snižovat množství světla, omezovat modrou, a pokud možno, i zelenou složku a místo silného stropního osvětlení používat lokální lampy u stolu, křesla nebo knihy. Přibližně posledních 90 minut před spaním bychom už měli našemu organismu dát jasnou informaci, že přichází noc. A když se v noci probudíme a jdeme například do koupelny, stačí opravdu velmi málo světla. Nejdůležitější tedy není mít doma co nejmodernější nebo nejdražší osvětlení. Důležité je naučit se světlo používat podobně jako příroda: hodně ve dne, málo večer a téměř vůbec v noci.

Editace textu: Hana Josefová

Zdroj fotografií: město Plzeň

„Děkuji celému týmu, který na kandidatuře pracuje a prezentoval plzeňské dobrovolnictví v Bruselu. Měl na čem stavět a z čeho vycházet, Plzeň je totiž plná lidí a organizací dobré vůle a do dobrovolnických aktivit se tu zapojují tisíce lidí všech generací. Budeme dělat vše pro to, aby tomu tak bylo i nadále. Všichni dobrovolníci si zaslouží nejvyšší ocenění,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Věřím, že si Plzeň titul Evropské hlavní město dobrovolnictví zaslouží. Ať už bude výsledek jakýkoliv, naše podpora dobrovolnictví bude pokračovat. Považujeme ho za důležitou součást života ve městě a jeden ze základních pilířů občanské společnosti,“ uvedl Jiří Šrámek, člen Rady města Plzně pro sociální oblast a aktivní život seniorů, který kandidaturu zaštiťuje.

Plzeň je prvním městem z České republiky, které se o tento prestižní evropský titul uchází. Prezentace kandidátských měst se uskutečnily v rámci kongresu Centra pro evropské dobrovolnictví, které ocenění organizuje. Každé z kandidátských měst představilo pětiminutové video přibližující dobrovolnictví na svém území. Následně jeho zástupci představili svou vizi dalšího rozvoje dobrovolnických aktivit. Plzeň reprezentovali vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Lukáš Mařan, Jan Engler z Odboru komunikace a marketingu Magistrátu města Plzně, ředitelka Mezigeneračního a dobrovolnického centra TOTEM a zástupkyně Regionálního dobrovolnického centra Vlastimila Faiferlíková a dobrovolník David Macoun, který zastupoval dobrovolnickou veřejnost.

„Už samotná kandidatura Plzně na tento prestižní titul je důležitým signálem, že město považuje dobrovolnictví za významnou součást života ve městě. Dobrovolnický sektor je u nás velmi rozvinutý a věřím, že se nám jeho sílu i význam podařilo porotě dobře představit,“ uvedl vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Lukáš Mařan.

Pozitivně hodnotí plzeňskou účast také Vlastimila Faiferlíková, ředitelka Mezigeneračního a dobrovolnického centra TOTEM. „Byla to skvělá příležitost vyměnit si zkušenosti se zástupci dobrovolnictví z celé Evropy. Zároveň se ukázalo, že dobrovolnictví v Plzni obstojí i v náročném evropském srovnání. Z prezentace mám velmi dobrý pocit a podle reakcí publika se podařilo zaujmout jak videem, tak samotným vystoupením,“ uvedla.

O udělení titulu nyní rozhoduje odborná porota, v níž zasedají mimo jiné zástupci Centra pro evropské dobrovolnictví, Evropského parlamentu, Evropské komise a samospráv měst, která titul získala v předchozích letech. Vítěz bude slavnostně vyhlášen 1. prosince 2026 ve španělské Málaze.

Text: Eva Barborková

PhDr. Jitka Janečková při slavnostním předávání medaile (zdroj: amp.plzen.eu)

Jitka Janečková pracuje jako odborná archivářka v Oddělení předarchivní péče a dokumentace v Archivu města Plzně. Vystudovala obor Archivnictví a pomocné vědy historické na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v městském archivu pracuje od roku 1996. Dlouhodobě působí také jako lektorka v oblasti spisové služby, věnuje se metodice i praktickým aspektům archivnictví a předarchivní péče i regionálním dějinám. Je autorkou řady publikací. Pro širší odbornou i laickou veřejnost popularizuje různá témata, příležitostně spolupracuje s Českým rozhlasem Plzeň. Je členkou Sdružení historiků ČR – Historický klub 1872 a České archivní společnosti.

Medaile Za zásluhy o české archivnictví je udělována osobnostem, jež se významným způsobem zasloužily o rozvoj českého archivnictví. Letošní ocenění převzalo celkem 13 laureátů v Národním archivu v Praze. Ministerstvo vnitra jako gestor archivnictví v České republice je uděluje každoročně na doporučení odboru archivní správy a spisové služby. Slavnostního ceremoniálu se letos kromě ministra vnitra Lubomíra Metnara zúčastnil také ředitele odboru archivní správy a spisové služby MV ČR Daniel Doležal a předseda České archivní společnosti Karel Halla.

„Naší kolegyni k získání medaile srdečně gratulujeme a děkujeme za její dlouholetou práci a přínos českému archivnictví,“ uvedl vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála.

Editace textu: Hana Josefová

Rohová budova na náměstí Republiky 16 v Plzni

Kvůli rekonstrukci bude budova Magistrátu města Plzně na náměstí Republiky 16, ve které sídlí oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů, ve dnech 29. a 30. října 2026 uzavřena. Po oba dny nebude možné na tomto pracovišti podávat žádosti o vydání občanských průkazů a cestovních dokladů ani si vyzvedávat již vyhotovené doklady. Úřad se znovu otevře v pondělí 2. listopadu 2026.

Občané, kteří potřebují v uvedených dnech nutně vyřídit záležitosti spojené s osobními doklady, se mohou obrátit na okolní pracoviště obcí s rozšířenou působností, tedy Nýřany, Blovice, Kralovice, Přeštice, Rokycany a Stod.

Magistrát města Plzně děkuje za pochopení.

Editace textu: Barbora Hájková

„Hokej má v Plzni dlouhou tradici a HC Škoda Plzeň patří k týmům, které se mohou opřít o mimořádně věrné fanoušky. Jsem rád, že jim nyní můžeme nabídnout další příležitost poznat prostředí jejich oblíbeného klubu i z jiné stránky. První prohlídky se setkaly s velkým zájmem, a proto jsme se rozhodli v jejich pořádání pokračovat. Věřím, že návštěva hokejového zákulisí bude atraktivním zážitkem nejen pro skalní fanoušky, ale i pro ostatní návštěvníky Plzně,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Zdroj fotografií: Plzeň – TURISMUS

Návštěvníci se během prohlídky dostanou na místa, která při běžném hokejovém utkání zůstávají divákům nepřístupná. Vyzkoušejí si, jaký je pohled na ledovou plochu z trestné lavice nebo ze skyboxů, a nahlédnou do rolbovny, odkud vyjíždí technika zajišťující úpravu ledu. Prohlédnou si také šatnu hostujícího mužstva. Největším lákadlem však bude možnost vstoupit do šatny domácího A-týmu HC Škoda Plzeň a navštívit zázemí kustodů, kteří se starají o výstroj a vybavení hráčů.

„Během prohlídky se návštěvníci dozvědí spoustu zajímavostí o hokeji, fungování profesionálního klubu i každodenním provozu stadionu. Ukážeme jim ale také, jak pozoruhodnou stavbou plzeňský zimní stadion je. Ne náhodou získal v roce 2018 titul Stavba století Plzeňského kraje. Jeho architektura je zajímavá mimo jiné unikátní konstrukcí střechy. Při její stavbě byla využita ocelová lana ze zrušených průmyslových lanovek v Ejpovicích, které sloužily tamnímu železnorudnému závodu. Přilehlý pavilon bývalé restaurace zase připomíná slavné Expo 58 v Bruselu. A málokdo ví, že materiál z původních tribun posloužil při budování hráze vodní nádrže České údolí. I takové příběhy během prohlídek odhalujeme,“ přibližuje Jan Fait, průvodce organizace Plzeň – TURISMUS.

Sraz účastníků je vždy před vchodem do VIP GOLD ze Štefánikova náměstí, nedaleko sochy hokejistů. Vstupenky lze zakoupit online prostřednictvím portálu Plzeňská vstupenka nebo osobně v Turistických informačních centrech Visit Plzeň vedle radnice a u hlavního nádraží.

Termíny prohlídek:

• pondělí 2. listopadu 2026 v 16:30
• pondělí 9. listopadu 2026 v 16:30
• sobota 14. listopadu 2026 ve 13:00 a 14:30
• pondělí 16. listopadu 2026 ve 14:30 a 16:30
• sobota 21. listopadu 2026 ve 13:00 a 14:30
• pondělí 23. listopadu 2026 v 16:30
• sobota 16. ledna 2027 ve 13:00 a 14:30
• pondělí 18. ledna 2027 v 16:30
• sobota 23. ledna 2027 ve 13:00 a 14:30
• pondělí 25. ledna 2027 ve 14:00 a 16:30

Text: Monika Krausová

Ve 47členném zastupitelstvu nová koalice obsadí 34 křesel. Součástí smlouvy je také dohoda na snížení mandatorních výdajů. Počet radních klesne z jedenácti na devět a sníží se také počet poradních orgánů Rady – komisí. Definitivní rozdělení resortů a jména radních budou zveřejněna v příštím týdnu. Kontrolní výbor připadne dle zvyklosti opozici.

„Pod koaliční smlouvou máme už všech 34 podpisů, je uzavřena. Jsem přesvědčen, že budeme silnou a stabilní koalicí. Ustavující jednání zastupitelstva by se mělo uskutečnit v prvním listopadovém týdnu. Co se týká Rady města Plzně, dohodli jsme se na devíti členech. Snižujeme tedy počet o dva. Budeme tak šetřit mandatorní výdaje města a jsem přesvědčen, že fungování bude efektivnější. Stejně tak snížíme počet poradních orgánů rady, tedy komisí, a to ze 13 na 11. Cílem koalice je pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr,“ přiblížil primátor města Plzně Roman Zarzycký (ANO). Ten zůstane primátorem, k dispozici bude mít tři náměstky a pět radních.

V devítičlenné Radě města Plzně získá ANO 5 křesel, STAN 3 křesla a PRO Plzeň 1 křeslo. Konkrétní jména budoucích radních budou představena v týdnu od 19. října 2026, stejně tak budou upřesněny jejich gesce. Cílem nového vedení pro nadcházející období bude pokračovat v započatých projektech, zahájit realizaci dalších klíčových i menší záměrů, posilovat bezpečnost západočeské metropole, akcentovat i oblast bydlení a reagovat na potřeby v dalších resortech, celkově tedy rozvíjet Plzeň.

Text: Eva Barborková

Témata pořadu v týdnu 19. 10. - 25. 10. 2026:

• Plzeň a ZČU uzavřely memorandum ohledně stavby bazénu (reportáž)
• Posed se otevřel veřejnosti (reportáž)
• Stavba tramvajové trati na Vinice už se připravuje (reportáž)
• Nadační fond podporuje stavbu zelených střech (reportáž)
• Galerie ukazuje 700 000 čárek (reportáž)
• Divadlo ALFA zve na pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký (reportáž)

Reprízy pořadů

Témata pořadu v týdnu 12. 10. - 18. 10. 2026:

• Plzeň zahájila stavbu stacionáře Človíček 2 (reportáž)
• Američtí veteráni navštívili Plzeň (reportáž)
• Infotabule odhalují historii Kilometrovky (reportáž)
• Stovka nových bytů na Světovaru (reportáž)
• Rekonstrukce uzavře knihovnu (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 5. 10. - 11. 10. 2026:

• Hasiči mají v Plzni přednostní průjezd (reportáž)
• Lochotínský park je zrevitalizovaný (reportáž)
• Město Plzeň opravilo další bytový dům (reportáž)
• Druhá etapa rekonstrukce DEPO2015 je hotová (reportáž)
• Na Světovaru vznikly tři desítky městských bytů (reportáž)
• V Černicích mají nový sportovní areál (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 28. 9. - 4. 10. 2026:

• Koalice ve vedení Plzně představila splněné body (reportáž)
• Litický dvůr má nové zázemí (reportáž)
• Plzeň zná svého Anděla (reportáž)
• Klatovská 19 je opravená (reportáž)
• Uměleckou cenu převzala Květa Monhartová (reportáž)
• Plzeň dokončila stezku podél Jateční (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 21. 9. - 27. 9. 2026:

• Začala oprava budovy filtrů Puech-Chabal (reportáž)
• Město hledá vánoční strom (reportáž)
• Tuta Plzeň poradí, kam s odpadem (reportáž)
• Plzeň památníkem připomněla osud Františka Mlynaříka (reportáž)
• Průzkum: Plzeňané hodnotí kulturu pozitivně (reportáž)
• K plzeňské stezce s rozšířenou realitou vznikla metodika (reportáž)

Mapový snímek lokality křižovatky Klatovské a Husovy

Omezení zasáhne také provoz městské hromadné dopravy, konkrétně autobusové linky č. 28, 41 a 56, které budou odkloněny rovněž do Tylovy ulice. Z tohoto důvodu se dočasně přesune i autobusová zastávka Divadlo J. K. Tyla, a to do Tylovy ulice před dům s orientačním číslem 10.

Text: Monika Krausová

Zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně

Na Velkém boleveckém rybníce v Plzni se v noci z 15. na 16. října částečně potopila speciální loď pro kosení podvodních rostlin. Stalo se to v místě u břehu, kde bývá stroj uvázán. Během dopoledne se podařilo za pomoci jeřábu loď vytáhnout. Příčinou potopení byla technická závada na lodi. Na místě byli přítomni zástupci Správy veřejného statku města Plzně, která má kombajn na starost, zástupci orgánů životního prostředí, Povodí Vltavy a hasiči.

„Žádné vážné následky na životním prostředí nehrozí. Kolem lodi byly umístěny norné stěny, aby nemohlo dojít k znečištění vody ropnými látkami,“ informoval Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

Podle Richarda Havelky ze Správy veřejného statku města Plzně bude nutné plavidlo po vytažení kompletně prohlédnout a nechat opravit. Nezbytné bude vyčistit motor, elektroinstalaci, opravit část paluby atd. Při události se do vody dostalo menší množství hydraulického oleje, hasiči jej zasanovali. „K žádnému ohrožení vody v Boleváku nedošlo. Měli jsme v plánu ještě zhruba měsíc sekat. To nebude možné. Do provozu proto loď vrátíme na jaře co nejdříve,“ uvedl Richard Havelka.

Speciální loď nazvanou Bolek město pořídilo v roce 2013, jejím úkolem je sekat rostliny a tím pomáhat regulovat podvodní biomasu.

Text: Eva Barborková

Zdroj foto: Správa informačních technologií města Plzně

„Cenu jsme si byli převzít ve Valdštejnském paláci, v sídle Senátu Parlamentu České republiky. Porota hodnotila celkem devět kategorií, my jsme uspěli v kategorii nazvané Chytrá obec. Pro policisty pořizujeme přesné ortofotomapy a 3D modely míst nehod už od roku 2021, s přesností v řádu centimetrů, které využívají při vyšetřování. Zapojení virtuální reality posouvá tuto práci na další úroveň. Samozřejmě je to skvělý úspěch, obzvlášť v takové konkurenci. Projekt současně posiluje postavení města Plzně jako centra inovací využívajících moderní technologie ve veřejné správě,“ uvedl Daniel Kůs s tím, že do soutěže Komunální projekt roku letos dorazilo rekordních 171 přihlášek, nejvíc v historii soutěže.

Snímky z aplikace Crash Inspektor VR

Aplikace Crash Inspektor VR funguje tak, že na místo prohlížení jednotlivých fotografií nebo ortofoto snímků lze analýzu provádět přímo z 3D modelu, který je věrohodný vůči realitě. „Díky přesné digitální dokumentaci, zvláště pak díky možnosti nahlédnout do situace z jakéhokoliv místa či výšky, lze lépe posoudit a vyhodnotit příčiny nehod. Virtuální rekonstrukce umožňuje odborníkům vracet se k událostem i po delší době, ověřovat nové skutečnosti a přijímat kvalitnější rozhodnutí. Na vývoji jsme pracovali od roku 2024, v roce 2025 jsme spustili pilotní provoz,“ doplnil Michal Dvořák, programátor a pilot úseku Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně.

Podle soudního znalce Michala Kešnera dokumentace místa dopravní nehody pomocí leteckého snímkování drony, včetně následné tvorby 3D modelu jejího prostředí, zpřesňuje a rozšiřuje vstupní data potřebná pro komplexní analýzy nehod v prostředí simulačních programů používaných znalci. „Tato metoda zvyšuje kvalitu dat vytěžených na místě nehody bezprostředně po jejím vzniku, zejména poloh účastníků na konci nehodového děje, rozsah poškození, stav a profil komunikace včetně příkopů, či jiných objektů majících vliv na rozhodovací poměry řidiče. Zásadní je také dokumentace zanechaných stop pohybu účastníků, které mohou být při běžném ohledání standardními metodami méně zřetelné při pohledu policisty pohybujícího se na vozovce. Jsou tak eliminovány možné nepřesnosti měření a jejich výsledky jsou ověřitelné opakováním měření. V praxi se navíc vyskytují situace, kdy po nehodě dojde k rekonstrukci komunikace, či jiným zásadním úpravám v jejím okolí. Možnost vstoupit pomocí virtuální reality do původního prostředí je tak pro všechny strany řízení dalším prostředkem pro vynesení objektivních závěrů k nastalé události,” vysvětlil Michal Kešner.

Soutěž Komunální projekt roku vyhlašuje vydavatelství Profi Press s. r. o. zastoupené redakcí časopisu Moderní obec. Ročník 2026 byl pořádán pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila a ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové. Záštitu nad vyhlášením výsledků soutěže převzal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Soutěž je podporována Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Národní sítí Místních akčních skupin ČR.

Text: Eva Barborková

„Sochou vzdá město Plzeň hold generálu Pattonovi, veliteli americké 3. armády. Významně ovlivnil vývoj druhé světové války a jeho armáda v květnu roku 1945 osvobodila Plzeň. Socha bude umístěna v Patton Loos Museu na adrese Klatovská 19,“ informovala náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová.

Město Plzeň dokončilo rekonstrukci tohoto objektu včetně interiérů, které architekt Adolf Loos vytvořil pro rodinu židovského podnikatele Semlera. Za války v domě sídlilo německé vojenské velitelství a 6. května 1945 tam pak Němci podepsali kapitulaci. Od roku 1945 objekt využívala československá armáda. V roce 1968 při okupaci Československa budovu nakrátko obsadila Sovětská armáda. Armáda České republiky dům opustila v roce 2002, od té doby objekt chátral. Rekonstrukce trvala dva roky. Nyní následuje příprava zážitkových expozic v režii městské příspěvkové organizace Plzeň-TURISMUS. Expozice budou mapovat osvobození Plzně a jejich součástí bude i Loosův interiér. Na dvoře budovy Klatovská 19 je už umístěn největší exponát budoucího muzea – tank Sherman, který byl přes střechu objektu přemístěn loni v době stavebních prací. A právě v této části expozice – u tanku Sherman má stát socha generála Pattona.

„Protože generál Patton měl během druhé světové války věrného psa – bulteriéra jménem William the Conquer, tedy Vilém Dobyvatel, avšak něžně mu říkal Willie, je naše soutěžní zadání jasné – má jít o návrh sochy generála Pattona a jeho psa,“ řekla Lucie Kantorová a dodala, že věří, že návrhy budou hledat originální formu vyjádření: „Důležitá bude také schopnost díla komunikovat s různými skupinami veřejnosti. Věříme, že soutěžící dokážou propojit historickou rovinu se sochařskou kvalitou.“

Město Plzeň otevřenou výtvarně-sochařskou soutěž vyhlašuje během letošního podzimu, hodnotící zasedání poroty by se mělo konat na začátku nového roku. V porotě vedle představitelů Magistrátu města Plzně a městských příspěvkových organizací zasednou jako nezávislí členové akademický sochař Čestmír Suška, architekt Ludvík Grym – autor návrhu rekonstrukce Klatovské 19 – a architekt Marcel Hausner, jenž má zkušenosti s řešením expozicí.

Město Plzeň chce Patton Loos Museum otevřít do léta příštího roku, včetně odhalení sochy. Pokud by vzhledem k náročnosti díla nebyla socha v době otevření dokončena, bude na místě její model v odpovídajícím měřítku.

Text: Hana Josefová

Fotografie: I. Štěrbová

„Pucciniho Bohéma patří k operám, které nestárnou. Příběh mladých lidí, jejich lásky, snů, přátelství i každodenních starostí má co říct i dnešnímu publiku. Těší mě, že se po letech vrací na plzeňskou scénu a že se tvůrci rozhodli podívat na život pařížských bohémů také z hlediska jejich zápasu o vlastní místo ve společnosti. Věřím, že nové nastudování nabídne divákům silný umělecký zážitek a současně připomene, proč má operní klasika své pevné místo i v dnešním kulturním životě Plzně,“ uvedla radní města pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Opera vycházející z Murgerových Scén ze života pařížské bohémy měla světovou premiéru v roce 1896 a postupně se stala jedním z nejhranějších operních titulů vůbec. Dílo vypráví příběh mladých pařížských umělců, jejich přátelství, snů a především tragické lásky básníka Rodolfa a křehké Mimi. Slovy dramaturga opery Vojtěcha Franka: „Bohéma začíná ve veselé, bezstarostné atmosféře, z níž postupně vyrůstají tíživější podtóny a téma krutého osudu. Právě schopnost vyvážit realistickou a romantickou, odlehčenou a tragickou rovinu dává Pucciniho opeře mimořádnou životnost.“

Pro režiséra Rocca není Bohéma pouze milostným příběhem, ale také operou o umělcích a jejich místě ve společnosti. „V kontextu příběhu se ptám, jak umělec bojuje o existenci, o to, aby obstál, aby mohl pracovat a dostávat nabídky, a k tomu všemu ještě žít svůj běžný život. Tato otázka bohémství, života umělců ve společnosti je pro mě stále aktuální.“ K Bohémě se jako režisér vrací podruhé. V roce 2013 ji nastudoval jako site specific produkci v ruinách staré továrny v norském Bergenu.

Plzeňská inscenace pracuje s kontrastem tvrdé reality a světa fantazie, který si její hrdinové vytvářejí. Rocc společně s kostýmní výtvarnicí Belindou Radulović vychází také z materiální chudoby mladých umělců. Část kostýmů a materiálů proto tvůrci vybrali z fundusu DJKT a dali jim v nové inscenaci další život.

Reprízy Bohémy jsou v tomto roce naplánovány na 21. října, 5. a 20. listopadu, 5. prosince.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje DJKT (Smetanovy sady 16, Plzeň), on-line na webu www.djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Editace textu: Hana Josefová

Ilustrační foto modelu (zdroj: Klub železničních modelářů Plzeň)

„Na kolejišti je pořád co vylepšovat a každý rok se snažíme posunout ho zase o kousek dál. Letos jsme se věnovali dalším úpravám krajiny, dokončili nádražní ulici a začali pracovat na rozšíření nákladního nádraží ve Václavicích. Rovněž pokračují práce na areálu cukrovaru, do něhož vede železniční vlečka, a na areálu zemědělského družstva či farmy. Vedle toho modernizujeme technické vybavení a postupně doplňujeme další detaily. Letošní výstava je pro nás výjimečná také tím, že si připomínáme počátky našeho klubu v letech 1956 a 1957. Chceme tím vzdát hold všem, kteří stáli u jeho zrodu a díky nimž můžeme v této tradici pokračovat,“ řekl Jiří Baudis z Plzeňského klubu železničních modelářů.

Na ploše 150 metrů čtverečních čeká na návštěvníky propracovaný svět železnice, nádraží, měst, vesnic a krajiny. Modelové kolejiště plzeňských železničních modelářů patří k největším svého druhu v České republice a je jedinečnou ukázkou trpělivé ruční práce, technické zručnosti a smyslu pro detail.

Výstava se uskuteční od 14. listopadu do 13. prosince 2026 na adrese Karla Steinera 10/A v Plzni. Otevřeno bude vždy od středy do pátku od 15 do 18 hodin, o víkendech a svátku pak od 9 do 18 hodin. O sobotách, nedělích a ve státní svátek 17. listopadu bude zajištěn také prodej modelů a příslušenství, který mohou využít zájemci o železniční modelářství i sběratelé.

Aktuální informace o výstavě a činnosti klubu jsou k dispozici na webových stránkách https://kzmplzen.cz nebo na telefonním čísle 739454545.

Text: Barbora Hájková

1. místo (foto: M. Kovářová)

Soutěžní výstava dětských prací s názvem Hurvínek inspiruje dnešní generaci, která byla v září k vidění v Šafaříkových sadech v Plzni, zná své vítěze. O konečném pořadí rozhodli sami návštěvníci, kteří hlasovali o nejlepší dílo. Tři nejúspěšnější žáky plzeňských základních škol v úterý 13. října 2026 navštívila náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová a předala jim odměny.

2. místo (foto: M. Kovářová)

Vítězkou soutěže se stala Nikola Fryčková ze třídy 9. A na 22. základní škole Na Dlouhých, jejíž práce získala největší přízeň veřejnosti, tedy 1291 hvězdiček. Náměstkyně poděkovala za vedení rovněž učitelce Janě Bidlákové a řediteli Josefu Řičicovi. Na druhém místě se umístil Eunseok Ko z 9. B na 13. základní škole v Habrmannově ulici, který za podpory učitele Michala Čechury a ředitelky Zdeňky Vrátníkové nasbíral 1023 hlasů. Třetí příčku obsadil Lukáš Bílý z 9. C na 11. základní škole v Baarově ulici s počtem 737 hvězdiček, kterého podpořila také učitelka Adéla Švolbová a ředitelka Vladimíra Holá.

3. místo (foto: M. Kovářová)

Výstava vznikla u příležitosti oslav 100 let od vzniku legendární loutky Hurvínka, která neodmyslitelně patří k českému kulturnímu dědictví. Do projektu se zapojilo všech 26 základních škol zřizovaných městem Plzní, jejichž žáci ztvárnili slavnou postavu vlastním pohledem.

Text: Monika Krausová

„Letos bude vánoční strom stát v novém prostředí. Západní část náměstí Republiky prošla významnou proměnou a věřím, že spolu vytvoří nezapomenutelnou vánoční atmosféru. Moc děkujeme všem, kteří k ní přispějí. Třeba právě tím, že městu darují strom. Je to už dlouhodobá tradice a stromy, které byly vybrány vždy Plzeňany potěšily,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Ilustrační foto

„Ideální kandidát by měl mít výšku třináct až patnáct metrů a pravidelný kuželovitý tvar koruny bez proschlých větví s jedním rovným kmenem a pravidelným rozložením větví. Důležité však také je, aby ke stromu měl přístup jeřáb i téměř dvacetimetrový tahač s podvalníkem, který strom odveze na náměstí Republiky. Právě na této druhé podmínce mnoho kandidátů ztroskotá,“ dodal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar, do jehož kompetence spadá také Správa veřejného statku města Plzně, která výběr a zdobení stromu na náměstí Republiky v Plzni zajišťuje. Ne každý strom je vhodný. I po pokácení je nutné prozkoumat, zda není poškozený nebo napadený hnilobou. Výběr stromu musí posoudit i technici veřejného osvětlení, aby rozhodli, zda strom splňuje parametry pro umístění vánočních světel a ozdob.

V Plzni byl nejčastějším vánočním stromem dosud smrk, několikrát náměstí zdobila také douglaska, výjimečně stály na náměstí i jedle. V roce 2021 to byla jedle obrovská (Abies grandis) z obce Zahrádka jen pár kilometrů za hranicemi kraje. Právě tento strom vzbudil velkou pozornost a přilákal na náměstí velké množství lidí. Takzvanou grandisku lze totiž vidět jako vánoční strom jen výjimečně. Výjimečný strom by město chtělo na náměstí Republiky nazdobit i letos. Možná někde roste a dosáhl již požadované výšky, aby mohl náměstí rozzářit.

Ilustrační foto

Majitelé, kteří strom městu věnují, bývají téměř vždy přítomni při jeho rozsvěcení o první adventní neděli. Zástupci města jim poděkují za tak vzácný dar, kterého si jeho občané i návštěvníci města užívají minimálně do svátku Tří králů.

„Přáli bychom si, aby letošní vánoční strom rostl co nejblíže, ideálně přímo v Plzni. Převoz z větší dálky je vždy složitější a nákladnější, proto bychom pro strom nechtěli vypravovat celou flotilu techniky dále než padesát kilometrů,“ vysvětluje vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.

„Loni jsme ke stému výročí od rozsvěcení prvního vánočního stromu a náměstí Republiky v Plzni rozdávali malé sazenice jedlí. Letos se těšíme na první fotografie malých stromečků, které by nám měli jejich majitelé zaslat. Právě z nich může být za přibližně třicet let vánoční strom,“ vysvětluje Milan Sekáč. Do té doby ale musí město hledat mezi těmi, které mu lidé nabídnou.

Vzhledem k adventním trhům na náměstí Republiky musí být strom do sousedství katedrály svatého Bartoloměje instalován už v průběhu listopadu, aby se již na prví adventní neděli mohl nazdobený rozzářit.

Text: Hana Josefová

Opravovat se budou dva vodovodní řady – potrubí DN 400 v délce téměř 105 metrů a potrubí DN 600 dlouhé více než 102 metrů. Rozsah zásahu je reakcí na opakované poruchy a potřebu zajistit spolehlivost důležité části vodovodní sítě.

„Nejde o běžnou plánovanou obnovu, ale o operativní reakci na opakované poruchy. Stávající potrubí už z dlouhodobého hlediska není spolehlivé, proto jsme se rozhodli problém vyřešit jednorázově a ve větším rozsahu. Chceme především předejít dalším haváriím a zajistit stabilní dodávky pitné vody,“ říká Radovan Škarban, generální ředitel Vodárny Plzeň.

Lokalita havarijní opravy (situační výkres zde)

Zahájení prací je plánováno na polovinu října, dokončení pak v průběhu listopadu. Oprava je naplánována tak, aby byl její průběh koordinován s provozem areálu Škoda sport parku a neomezil jeho plánované podzimní využití.

Vodovodní řady DN 400 a DN 600 jsou důležitými gravitačními řady vodojemu Homolka. Jsou součástí I. tlakového pásma, které zásobuje vodou střed města a dále Roudnou, Petrohrad, část Slovan, Doudlevec, Božkova a Jižního Předměstí.

„U poruchového úseku není efektivní pouze opakovaně řešit jednotlivé havárie. Pokud víme, že je potrubí ve špatném technickém stavu a poruchy se na něm opakují, je lepší problém vyřešit najednou a dlouhodobě. Výměnou obou řadů výrazně snížíme riziko dalších poruch a zvýšíme spolehlivost vodovodní sítě v této lokalitě,“ doplnil provozní ředitel plzeňské vodárny Josef Máca.

Vodárna Plzeň je stoprocentně vlastněna městem Plzeň a zajišťuje výrobu a dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod i správu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území města.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: M. Pecuch

„Mládí je dar přírody, stáří je umělecké dílo, vy jste toho živým důkazem,“ zdůraznila během setkání radní Eliška Bartáková. Předala jubilantovi kromě darů také děkovný list za jeho bohatou uměleckou činnost, kterou přinášel radost několika generacím Plzeňanů. Zajímala se o jeho začátky, role, i to, co ho do vysokého věku udržuje ve výborné psychické a fyzické kondici.

„V 16 letech jsem z druhého ročníku průmyslovky utekl k divadlu. Věděl jsem, že chci tančit, i když jsem o divadle nic nevěděl a neměl jsem ani žádnou baletní průpravu. Jen zkušenosti s tančením ve folklorním souboru,“ zavzpomínal Jiří Žalud. Dodal, že rodiče jeho rozhodnutí přijali a podpořili. Pomoc mu nabídl strýc, který mu domluvil setkání s Jiřím Němečkem, jenž tehdy vedl balet plzeňského divadla: „Vzal mě a za chvíli, v prosinci 1952, jsem už tančil v představení Romeo a Julie, a to bez jakéhokoli tanečního vzdělání. No, tenkrát jsme v plzeňském souboru byli bez vzdělání na konzervatoři všichni, prostě amatéři. Jenže Jiří Němeček připravil tak dobrou choreografii, a tak skvěle to zrežíroval, že jsme s tímto představením v roce 1953 vyhráli Divadelní žatvu.“

Pak pro Jiřího Žaluda nastala tvrdá práce. Musel vše, co mu v tanečním vzdělání a přípravě chybělo, dohnat. „Čekaly mě tréninky, tréninky, tréninky a dřina, dřina, dřina,“ konstatoval lakonicky. Říkal, že se mu to vyplatilo. Povinnou vojenskou službu vykonával jako člen armádního uměleckého souboru. Díky tomu mohl cestovat po republice, vystupovat na desítkách míst a poznat provoz mnoha divadel. Když se po „vojně“ vrátil do plzeňského baletní souboru, stálé angažmá získal roku 1954 a v roce 1961 se stal sólistou baletu, šel z role do role. Jejich výčet je úctyhodný, tančil Prince v Labutím jezeru, Careviče Ivana v Ptáku Ohniváku, Petruška ve stejnojmenném baletu, Vezíra v Legendě o lásce, otce Germonta v La Traviatě, Krále Duncana v Macbethovi…

Oženil se, jeho manželka byla také baletní sólistkou, měli děti. „Tohle všechno strašně rychle uteklo a najednou jsem v roce 1997 odcházel do důchodu. To jsem netušil, že budu hrát ještě dalších téměř třicet let,“ usmál se. „Začalo to nenápadně, přišli za mnou, zda bych nevzal takovou maličkou roli v Donu Quijotovi, no pak se přidávaly další maličkosti, najednou jsem hrál v inscenaci Edith – Vrabčák z předměstí, která byla na repertoáru dvacet let a hostovali jsme s ní po celé republice.“

Ve svém „důchodovém“ období ztvárnil Jiří Žalud desítky rolí. Byl například Milionářem v Někdo to rád horké, Hrabětem ve Slečně Julii či Krčmářem v Donu Quijotovi. S jevištěm se rozloučil loni v červnu rolí Ceremoniáře v Labutím jezeru.

V letech 1968 a 1992 až 1995 byl šéfem plzeňského baletního souboru. Dlouholetou práci Jiřího Žaluda připomíná také řada ocenění. Za rok 2003 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet a pantomima. „Tehdy cenu dostal jen několik let po svém odchodu do důchodu. Já tehdy zrovna začínal ve vedení plzeňského baletu. Myslím, že od té doby v plzeňském divadle vykonal tolik práce, že by si tuhle cenu zasloužil dostat ještě jednou,“ poznamenal s úsměvem Jiří Pokorný, šéf plzeňského baletního souboru, který Jiřího Žaluda na setkání na radnici doprovodil. Jiří Žalud dále v roce 2010 obdržel Cenu Vendelína Budila a získal také Uměleckou cenu města Plzně za rok 2015. Byl jmenován rovněž čestným členem Divadla J. K. Tyla.

„Balet se musí dělat s chutí a naplno, nejde vyskočit jen napůl. Když má tanečník sílu, dokáže přenést své pocity na diváky,“ vyznal se Jiří Žalud. Dodal, že v začátcích své kariéry hrával prince, našel se však v rolích komických a charakterních.

„Musí se to překonat,“ odpovídá Jiří Žalud na otázku, jak dokázal ‚přelstít‘ prokletí mnoha tanečníků, kteří se svou profesí musejí rozloučit kvůli zdravotním problémům v mladém věku: „Vím, že třicítka je pro mnoho tanečníků hranicí. Já v tom věku pořád chodil do tréninkového sálu, cvičil a říkal si, pořád to ještě jde. Ve čtyřiceti mi to taky ještě pořád šlo, takže jsem si řekl, že toho využiji a budu do toho dál šlapat.“ Jiří Pokorný potvrdil, že ve cvičebním sále trávil Jiří Žalud sám hodiny a hodiny: „Noví mladí tanečníci, kteří k nám nastupují, bývají překvapeni, když ho tam vidí trénovat, pak však využijí jeho zkušeností a chodí si k němu pro rady.“

Kromě baletu a divadla má Jiří Žalud další velkou lásku – kolo. Procestoval na něm celou Evropu, a ještě donedávna jezdíval denně v průměru 60 kilometrů.

Text: Hana Josefová

Zdroj foto: archiv Vodárny Plzeň

Je mu sto let a stále má co vyprávět. Puech-Chabalova filtrace, mimořádná technická památka v areálu Vodárny Plzeň, letos slaví sto let od svého spuštění. Její příběh nyní připomíná venkovní výstava v lesoparku Homolka, která je tam k vidění do 30. listopadu. Návštěvníci tak mohou nahlédnout do historie zařízení, které vznikalo v době, kdy Plzeň řešila stejný problém jako mnoho rychle rostoucích měst – jak zajistit dostatek kvalitní pitné vody.

Fotografie: J. Vaněk

Chabal přitom není jen stará technologie. Je to světový technický unikát, který se stal součástí plzeňské vodárenské historie a jehož příběh pokračuje i dnes. Na začátku 20. století Plzeň rychle rostla. Vodárna pod Homolkou zásobovala město vodou z Úhlavy, její filtry instalované při modernizaci v letech 1904–1905 však přestávaly rostoucímu městu stačit. Byly přetížené a kvalita vody tím trpěla. Městští radní proto hledali řešení. Obrátili se na francouzského vodárenského inženýra Henriho Chabala, který navrhl systém, jenž měl plzeňskou úpravnu zásadně modernizovat. Od prvních návrhů k realizaci ale vedla dlouhá a komplikovaná cesta. Projekt zasáhly peripetie příprav i první světová válka. Trvalo dalších třináct let, než se práce skutečně rozběhly. Do provozu tak byla Puech-Chabalova filtrace uvedena v roce 1926.

Venkovní výstava 100 let Puech-Chabalovy filtrace je k vidění v lesoparku Homolka v Plzni, pod vodojemem u dětského hřiště, od 2. října do 30. listopadu 2026.

Editace textu: Monika Krausová

Soutěžící účastníky čeká hodinový běh po oválné trase v Borském parku, je ale také možné si okruh jen symbolicky obejít. Zájemci se mohou registrovat prostřednictvím webu www.behyprohospice.cz, kde je možno hospic podpořit i dobrovolným finančním darem.

Zdroj foto: LF UK v Plzni

Charitativní běh vznikl v roce 2022 z iniciativy zahraničních studentů Lékařské fakulty UK v Plzni. Jeho cílem je připomínat osobnost doc. Pavla Fialy, který by letos oslavil 80. narozeniny, a jeho přínos fakultě a zároveň pomáhat lidem, kteří potřebují hospicovou péči. Každoroční setkání tak nabízí příležitost spojit pohyb, vzpomínku a solidaritu s těmi, kteří se ocitli v náročné životní situaci.

Běh je koncipován jako „hodinovka“, počítají se uběhnutá kola. Soutěží se ve čtyřech kategoriích: ženy do 40 let, ženy nad 40 let, muži do 40 let a muži nad 40 let. První tři místa v každé kategorii budou odměněna věcnými cenami. Všichni účastníci obdrží certifikát o účasti.

Editace textu: Barbora Hájková

S výsledkem 31,69 procent získá 18 mandátů v Zastupitelstvu města Plzně ANO 2011 a nezávislí. Deset křesel bude mít STAN, který získal 17,97 procent hlasů. Osm mandátů má ODS, jíž vyjádřilo podporu 15,43 procent voličů. Šest mandátů bude mít Pro Plzeň s podporou lidovců s volebním ziskem 11,38 procent a svých pět členů dosadí do zastupitelstva také koalice Chceme Plzeň, jež získala 8,9 procent hlasů.

O složení koalice a obsazení postu primátora a členů Rady města Plzně rozhodnou povolební vyjednávání.

Text: Monika Krausová

Vizualizace řešení tramvajové trati na Vinice

Nová tramvajová trať o délce 1,5 kilometru, která zajistí novou linku číslo 3, zásadně zlepší propojení sídliště Vinice a lokality Sylván, na nichž žije přes 7,5 tisíce obyvatel, s centrem města. S tímto se počítalo už při vzniku sídliště v 80. letech, dosud to ale zrealizováno nebylo.

Začátek nové trati, jež tak výrazně zlepší dopravní dostupnost do centra, bude v odbočce z tramvajové trati za zastávkou Zoologická zahrada a povede ve středním dělicím pásu ulice Na Chmelnicích. Konečná měla být původně za křižovatkou s ulicí Znojemská, kde byla v plánu dočasná úvrať. Město se ale rozhodlo mezietapu vynechat a rovnou zakončit trať smyčkou. Původní studie s ní počítala v severnější části, kde však město nevlastní potřebné pozemky. Proto se smyčka posunula jižněji na pozemky ve vlastnictví města. Změna byla zahrnuta v územním plánu, který byl v loňském roce projednáván na městském zastupitelstvu.

Trať tak povede až do prostoru stávající trafostanice u ulice Mikulovská, kde je navržena konečná zastávka. Na to naváže smyčkové obratiště s jednou předjízdnou kolejí. Smyčka bude na pozemcích města Plzně v blízkosti rozvojového území. Na něm plánují soukromí investoři výstavbu bytových a rodinných domů, obchodů a prostor služeb pro odhadem až 3,7 tisíce nových obyvatel. Trať je mimo prostor křižovatek, zastávek a tramvajové smyčky navržena jako zatravněná, lemovaná stromořadím. Plochy pro pěší jsou odděleny od vozovky zatravněným pásem se stromořadím, do kterého jsou od křižovatky s ulicí Nad ZOO po ulici Mikulovskou vkládána podélná a šikmá parkovací stání. Nově bude vysazeno celkem 304 alejových listnatých stromů a 3353 keřů.

„Zakončení úvratí bylo kdysi navrženo ve studii, a to jako dočasné ukončení první etapy výstavby. Vzhledem k tomu, že v oblasti je rozsáhlé rozvojové území, byla by konečná zastávka relativně daleko od tohoto území, ale i od stávající zástavby. Navíc by bylo nutné úvrať kvůli opatření proti ujetí odstavených vozů do trati realizovat v protisklonu. Prostor kolejiště úvratě by vytvořil hluboký zářez do středového pásu komunikace, tedy 3 metry pod jízdními pruhy, a tím v ulici Na Chmelnicích vizuální i prostorovou bariéru, především pro pěší prostupnost. Případné pokračování trasy by potom nebylo možné bez dlouhodobého přerušení provozu a vyžádalo by si kompletní přestavbu úseku od zastávek Znojemská, včetně demolice úvratě a navrhovaného zázemí pro řidiče, což by bylo velmi nákladné. Varianta úvrať také vyžaduje pouze využití obousměrných vozidel. Ty tvoří v současné době menší část vozového parku PMDP a z principu nelze využít jiné vozy. Ze všech těchto důvodů bylo nakonec rozhodnuto postavit rovnou definitivní řešení tramvajové tratě s ukončením trvalou smyčkou, které umožňuje využít jakékoliv tramvaje. Prodloužení tratě do smyčky umožnilo návrh zřízení další zastávky, která bude lépe dostupná jak pro stávající zástavbu, tak pro uvažovanou novou zástavbu dle územně plánovacích dokumentů. Technicky je také smyčka jednodušší. Obsahuje dvě výhybky místo čtyř, odpadá kolejové křížení (tzn. mimo jiné nižší nároky a náklady na údržbu),“ vysvětlila Andrea Fojtíková, náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně, jenž má projekt na starost.

„Jsme rádi, že se město přiklonilo k variantě ukončení nové tramvajové tratě na Vinicích smyčkou, tedy stejně, jako na všech ostatní konečných v Plzni. Smyčku vítáme pro její provozní flexibilitu, můžeme zde na rozdíl od úvrati nasazovat všechny typy tramvají a umožní nám to využít novou trať také při mimořádnostech na jiných tramvajových linkách. Úvrať navíc nebyla koncipována jako definitivní řešení a smyčka se měla v další fázi dostavět, což by ve výsledku znamenalo více stavebních etap a opakovaná omezení pro obyvatele Vinic. Zároveň by úvrať vyvolala požadavek na nákup dalších obousměrných tramvají, které jsou až o 20 procent dražší než jednosměrné tramvaje,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň.

Vedle stavby trati dojde také k úpravě ulice Na Chmelnicích, kde přibydou parkovací místa, zeleň a oboustranně také chodník a cyklostezka. Součástí bude úprava vodovodu a kanalizace částečně jako příprava budoucí výstavby. Linka číslo 3 bude končit v zastávce U Synagogy (Sady Pětatřicátníků), ale do budoucna je s touto linkou počítáno pro proložení linky číslo 4 na Bory.

V současné době spojení Vinic a Sylvánu s centrem zajišťují autobusy, což není kvůli dopravně vytíženým silnicím 1. třídy Karlovarské či navazující Klatovské ideální a ani ekologické. Autobusová linka č. 41 aktuálně přepravuje na Vinice cca 4 000 cestujících denně.

V souvislosti s projektem podalo město Plzeň žádost o dotaci do 39. výzvy určené pro ITI v Programu Doprava 2021–2027 Infrastruktura městské drážní dopravy (novostavby a modernizace), specifický cíl Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství. Město počítá s předfinancováním projektu ve výši 100 procent.

Text: Eva Barborková

Do zastupitelstev v Plzni volí občan České republiky, kterému alespoň druhý den voleb bude 18 let a má trvalý pobyt v Plzni. Volí také občané členských států Evropské unie, kterým je druhý den voleb alespoň 18 let a mají pobyt na území Plzně. Volič musí prokázat ve volební místnosti svou totožnost, a to občanským průkazem, pasem nebo eDokladem.

Do zastupitelstev obcí vyplňuje volič v Plzni dva hlasovací lístky – do zastupitelstva města a do zastupitelstva obvodu. Může zakřížkovat jednu volební stranu, nebo jednu stranu a v jiných sloupcích až maximální počet volených zastupitelů, toto číslo je uvedeno v levém horním rohu hlasovacího lístku. Může také označit křížkem pouze vybrané kandidáty napříč hlasovacím lístkem do maximálního počtu volených zastupitelů. Při volbě do Senátu vybírá jeden ze sady hlasovacích lístků. Ve volbách do Senátu volí pouze občané České republiky. Druhé kolo senátních voleb se pak koná o týden později 16. a 17. října.

Nejpozději tři dny před volbami se mají do schránek občanů Plzně dostat volební lístky. Pro Plzeň bylo vytištěno cca 150 tisíc sad. Volební lístky si však občané mohou vyzvednout také přímo ve volební místnosti. Informace o své volební místnosti lidé najdou v sadě s volebními lístky, jsou rovněž vyvěšeny na úřední desce, v Plzni k vyhledávání slouží také mapový portál https://gis.plzen.eu/volby.

Editace textu: Hana Josefová

Fotografie: R. Žáková

„Dynamické řízení provozu pomocí světelné signalizace křižovatek zvyšuje plynulost provozu, proto chceme modernizaci jejich technologie provést co nejdříve. Doprava je propojený organismus, tak pokud ho chceme efektivně řídit jako celek, musíme mít možnost dobře ovládat jednotlivé jeho segmenty. Proto začínáme vyměňovat stávající staré křižovatkové řadiče za nové s LED návěstidly, umožňující připojit videodetektory i takzvané RSU jednotky zajišťující komunikaci křižovatky s vozidly MHD, IZS i s dalšími vozidly vybavenými příslušnou technologií,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar a dodal: „Většina významných křižovatek je již technologií vybavena, teď pokračujeme s modernizací devíti křižovatek, takže se dostáváme do poloviny celkového počtu. V následující fázi víceletého dotačního projektu budeme pokračovat s dalšími úpravami.“

„Během modernizace bude na každé křižovatce vyměněn řadič. To představuje odpojení toho stávajícího nevyhovujícího, instalaci nového a doplnění příslušných technologií včetně uvedení do provozu,“ vysvětlil vedoucí oddělení dopravních průzkumů a světelné signalizace Správy veřejného statku města Plzně Jan Grohmann, který má stavbu na starosti. Instalace bude probíhat současně na více křižovatkách. Provozu v křižovatce se tato akce dotkne jen krátkodobě po dobu výměny samotného řadiče.

Náklady na modernizaci plánovaných devíti křižovatek činí 26 671 710 korun včetně DPH, dotace bude činit téměř 18 milionů korun. Akce pod názvem Obnova technologie SSZ v Plzni je součástí tříletého dotačního projektu Rozvoj C-ITS v Plzni, který má za cíl snížení nehodovosti a zajištění úspor času pro účastníky silničního provozu implementací prvků a zařízení umožňující ovlivňování a řízení městského silničního systému kooperativními systémy ITS na území města Plzně. Projekt je podpořen z Operačního programu Doprava 3 prostřednictvím nástroje ITI Plzeňská aglomerace. Modernizaci křižovatek provede sdružení firem SUPTel, a.s. a Yunex, s.r.o vystupující pod názvem Telematika Plzeň – Společnost pro inteligentní mobilitu.

Seznam křižovatek, které projdou v následujících měsících modernizací (v mapě zde):

• K108 Americká – Anglické nábřeží
• K145 Jízdecká – Pobřežní
• K301 O. Beníškové – Malická
• K324 O. Beníškové – Lochotínská
• K525 Lobezská – Sladkovského
• K530 Koterovská – HZS
• K556 Lobezská – Železniční
• K621 Doudlevecká – Cukrovarská
• K650 Sukova – Čermákova/Družstevní

Text: Eva Barborková

Zdroj vizualizací: architekti Veselák a Toman

„Budova městské knihovny je nejen krásnou stavbou, ale také nemovitou kulturní památkou. Její interiér už byl ale zastaralý a nevyhovující. Proto jsem rád, že jsme právě knihovně připravili k významnému jubileu tuto investici, kterou věřím, že všichni čtenáři a milovníci knih ocení,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Knihovna se za 150 let své existence proměnila společně s městem a jeho obyvateli. Její revitalizace je dalším významným krokem k rozšíření a zkvalitnění služeb pro veřejnost. Nejde pouze o modernizaci samotné ústřední budovy knihovny, ale o vytvoření otevřeného prostoru, který bude sloužit jako místo pro knihy, poznávání, vzdělávání, kulturu i přirozené setkávání lidí,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Pro veřejnost zůstane hlavní budova otevřena do 17. října 2026. Následovat bude stěhování knihovních fondů a příprava objektu na stavební práce. Po dobu rekonstrukce tak bude budova uzavřena. Čtenáři však o služby Knihovny města Plzně nepřijdou, převezmou je další pracoviště v rámci celé městské sítě a předpokládá se i rozšíření otevírací doby obvodních knihoven.

„Revitalizace promění hlavní budovu Knihovny města Plzně nejen po technické stránce, ale především z pohledu jejích návštěvníků. Vzniknou nové studijní a společné prostory, nová galerie a zázemí pro kulturní, vzdělávací a komunitní programy. Celý objekt bude bezbariérový a jednotlivá oddělení budou vzájemně lépe propojena. Celkové náklady na revitalizaci objektu jsou předpokládány ve výši 250 milionů korun,“ doplnila radní.

Ještě před zahájením samotné revitalizace čeká knihovníky náročná logistická etapa. Z hlavní budovy bude postupně přemístěno více než 180 tisíc knihovních jednotek z volných výběrů i skladů, z toho přes 150 tisíc knih. Přestěhovat bude nutné také 630 regálů s celkem 3 560 metry polic.

„Uzavření hlavní budovy je samozřejmě významnou změnou pro naše čtenáře. Je ale zároveň začátkem proměny, která knihovně umožní nabídnout mnohem kvalitnější a současně přívětivější prostředí pro čtenáře i návštěvníky objektu. Od 19. do 30. října bude možné vracet knihy vypůjčené v hlavní budově ještě v Ústřední knihovně pro dospělé. Od listopadu pak bude možné tyto výpůjčky vracet v kterékoliv obvodní knihovně nebo prostřednictvím biblioschránek. Připravujeme i rozšíření otevírací doby některých poboček,“ sdělila Helena Šlesingerová, ředitelka Knihovny města Plzně.

Celkové předpokládané náklady na revitalizaci hlavní budovy Knihovny města Plzně dosahují 250 milionů korun. Z toho podíl města Plzně činí 191 milionů. Projekt získal podporu z dotačního programu IROP – příspěvek Evropské unie představuje 48,7 milionu korun a příspěvek ze státního rozpočtu 10,4 milionu. Projekt rekonstrukce připravila společnost TECHNICO Opava, s.r.o., návrh interiéru přízemí a podkroví zpracovalo plzeňské studio Veselák + Toman architekti.

Text: Monika Krausová

„Plzeň má dlouhodobě ambici být městem, kde se daří nejen vrcholovému sportu, ale také sportovním talentům a významným akcím, které přivádějí do města sportovce z České republiky i ze zahraničí. Dotace pomohou organizátorům zajistit kvalitní podmínky pro jejich konání a zároveň nabídnou Plzeňanům možnost sledovat atraktivní sportovní události,“ sdělil radní města Plzně pro oblast podpory sportu, mládeže a tělovýchovy Tomáš Morávek.

Nejvyšší částku, 500 tisíc korun, získá TJ Halma Plzeň na pořádání světového turnaje Pilsen 2026 World Boccia Challenger, 400 tisíc korun město poskytne spolku Roman Kreuziger Cycling Academy na závod West Bohemia Tour 2026. Atletický klub Škoda Plzeň obdrží 300 tisíc korun na Mistrovství ČR mužů a žen v atletice, 350 tisíc korun získá SPOLEK CHODOV na mezinárodní cyklokrosovou Velkou cenu města Plzně a 250 tisíc korun HOCKEY CLUB PILSEN WOLVES na mezinárodní turnaj Wolves Cup 2026. Dotace ve výši 80 tisíc korun zamíří k TJ Slavoj Plzeň na podporu moderní gymnastiky.

Text: Barbora Hájková

Zdroj vizualizací: PRO-STORY

„V minulém ročníku participativního rozpočtu Rozhodněte sami si lidé napsali o zastřešené pódium. Nám se tento návrh líbil, ale za vyčleněné peníze bychom nedokázali projekt zrealizovat. Proto jsme se rozhodli, že pódium zařadíme mezi naše investiční akce. Jsem rád, že se nyní posouváme k veřejnému představení návrhu,“ uvedl starosta čtvrtého plzeňského obvodu Tomáš Soukup.

Vlnící se stavba převážně ze dřeva by měla být umístěna hned za parkovištěm vlevo. První část tvoří dřevěná budova občerstvení. Na ni navazuje částečně zastřešený prostor spojovacího krčku, kde může být místo pro posezení. Dál tu jsou tu navrženy toalety a pak otevřený spojovací krček, který vede k zastřešenému pódiu. To může využívat také sousední Základní umělecká škola Bedřicha Smetany. Pódium o velikosti skoro 100 metrů čtverečních bude mít kulatý tvar a vejít by se sem mělo 60 hudebníků s dirigentem.

Střecha pódia bude průhledná s kovovými prvky, stejně jako střecha spojovacího krčku. „Zastřešení má působit co nejsubtilněji. Proto je v návrhu kov, který navíc umožní při své tloušťce roznést váhu konstrukcí,“ vysvětlil místostarosta čtvrtého plzeňského obvodu Jan Kakeš.

Celkem tři architektonické návrhy hodnotila komise složená ze zástupců obvodu, vedoucího odboru životního prostředí a dopravy obvodního úřadu a vedoucího odboru stavebně správního a investic, dále zástupce Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, zástupce odboru památkové péče plzeňského magistrátu a nezávislé architektky Karolíny Haluskové. „Mě osobně si vítězný návrh získal kreativitou a hravostí, respektem k přírodě a také tím, že se bude využívat převážně přírodní materiál, tedy dřevo. V okolí stavby bude zase mlatová a štěrková úprava, která je už v parku použitá. Navíc se podařilo elegantně spojit do jednoho objektu všechny funkce, které jsme od projektu očekávali,“ popsal místostarosta Jan Kakeš.

Lobezský park aktuálně (zdroj foto: ÚMO Plzeň 4)

Jedním z důvodů pro vybudování zázemí a architektonicky zajímavého bistra s pódiem je fakt, že Lobezský park se stále rozšiřuje, a tak by tomu mělo být i v budoucnu. „Plánujeme postupné rozšíření Lobezských luk až směrem k Těšínské ulici, vzniknout by tak měl vnitřní městský velkopark. Proto tady chceme vybudovat i adekvátní infrastrukturu. Nejdříve jsme sem ale museli dostat přípojku na vodu, která tu dosud chyběla. To se naštěstí díky rekonstrukci vodovodu a kanalizace na Rolnickém náměstí a v jeho okolí podařilo,“ dodal Tomáš Soukup.

V pondělí 9. listopadu v 16 hodin v obřadní síni radnice čtvrtého plzeňského obvodu architekti společně se zástupci Čtyřky představí architektonický návrh veřejnosti. Do konce listopadu poté budou moci lidé posílat své připomínky, které budou následně vyhodnoceny a případně zapracovány.

Během prosince začne architektonická společnost pracovat na projektové dokumentaci a poté bude žádat o stavební povolení. Následně bude vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Se stavbou by se mělo začít v průběhu roku 2028. Předpokládané náklady by se měly pohybovat kolem 15 milionů korun.

Editace textu: Barbora Hájková

Tentokrát přinášejí na několika stránkách informace o dokončených i zahájených velkých stavbách, například o vybudování Predator Parku mezi Křimicemi a Skvrňany, rozšíření sportovního areálu v Černicích, dokončení výstavby bytových domů a parkovacího domu na Světovaru, zahájení výstavby sportovní haly na Borských polích či o budování tří sociálních zařízení pro lidi s postižením – stacionáře Človíček 2, pobytového domu Nováček II a Domova pro osoby s PAS.

Čtenáři v aktuálním vydání Radničních listů také najdou rozhovor s Hynkem Medřickým, kurátorem světla, badatelem, vynálezcem i ochráncem přírody, který se podílí na světelném plánu pro Plzeň.

Radniční listy informují dále o Plzeňských oslavách vzniku republiky či o nové sezóně v Divadle J. K. Tyla, představují výtvarnici a básnířku Květu Monhartovou, novou držitelku Umělecké ceny města Plzně za celoživotní dílo. Nechybějí další díly seriálů z Knihovny města Plzně a Archivu města Plzně.

Editace textu: Hana Josefová

Položení květin u Díky, Ameriko! (fotografie: Z. Vaiz)

„Mám radost, že jsme dnes v Plzni mohli přivítat zahraniční skupinu se dvěma americkými válečnými veterány. Obdivuji, v jakém věku se rozhodli navštívit naše město a bylo mi ctí je přivítat u památníku Díky, Ameriko!, kde jsme společně vzpomněli na všechny hrdiny, kteří v boji za náš mír a svobodu nasazovali své životy. Návštěva amerických veteránů a jejich rodin a přátel dokazuje, že Plzeň má v zahraničí své pevné postavení a dobré jméno, a že je městem, které si hrdinů skutečně váží. Za návštěvu a organizaci cesty děkuji panu Biggiovi a panu Klůcovi,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Program skupiny v čele s veterány probíhá v Německu a České republice. Skupina už navštívila Norimberk a tamní místa spojená s válečnou historií i Orlí hnízdo. V České republice zavítá na bojiště v jihozápadních Čechách, navštíví Prahu a tamní kryptu československých parašutistů. Hlavním organizátorem a fundraiserem skupiny je Andrew Biggio, veterán z Afghánistánu, Iráku a v současnosti policista. Ten pod projektem The Rifle vydal knihy rozhovorů s veterány. Součástí doprovodu je také Jiří Klůc, který se věnuje vyhledávání válečných veteránů, pravidelně cestuje do USA i dalších zemí a zaznamenává příběhy pamětníků druhé světové války. Je zakladatelem vzdělávací platformy Witnesses of War. Jiří Klůc také cestu skupiny do České republiky inicioval a spoluorganizoval.

Prohlídka prostor nového muzea osvobození (foto: Z. Vaiz)

Oba američtí veteráni prošli během druhé světové války tvrdými střety v Evropě. Andrew „Andy“ Bostinto bojoval v Evropě v řadách pěchoty u 101. pluku 26. pěší divize (tzv. Yankee Division), mimo jiné v bitvě v Ardenách. V americké armádě sloužil celkem 29 let (včetně aktivních záloh). Za své zásluhy v bojích obdržel odznak Combat Infantryman Badge a dodatečně v květnu 2025 mu byla oficiálně udělena Bronzová hvězda (Bronze Star). Většinu svého života se také aktivně věnoval kulturistice a je považován za amerického průkopníka naturální kulturistiky, založil a vedl National Gym Association. V květnu 2025, čtyři měsíce po svých 100. narozeninách, zvítězil na šampionátu NGA Gator Classic na Floridě, čímž překonal dosavadní Guinnessův světový rekord Jima Arringtona a stal se nejstarším soutěžním kulturistou historie.

Kenneth „Ken“ Johnson sloužil během druhé světové války jako průzkumník (scout) u roty F, 104. pěšího pluku 26. pěší divize („Yankee Division“) americké 3. armády generála Pattona. Během bojů v Evropě prošel tvrdými střety, zúčastnil se osvobozování tehdejšího Československa a nyní se po více než 80 letech vrátil na místa, kde jeho válečná cesta skončila.

Po položení květin u Díky, Ameriko! si skupina prohlédla zrekonstruované prostory budovy Klatovská 19, kde se příští rok otevře nové muzeum osvobození a také položila věnce u památníku 97. pěší divize v Křimicích.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv Měšťanské besedy

Říjnový program v plzeňské Měšťanské besedě uspokojí milovníky divadla, hudby i silných životních příběhů. Divadelní nadšenci se mohou těšit na napínavý psychologický thriller Švýcarsko z produkce Divadla Ungelt, v němž excelují Ivana Chýlková a Petr Uhlík, nebo na komedii Na útěku s Carmen Mayerovou a Terezou Kostkovou. Londýnskou divadelní scénu představí britská komedie Návštěva na zabití, kde se v hlavních rolích představí Taťjana Medvecká a Matouš Ruml.

Hudební fanoušci si přijdou na své napříč nejrůznějšími žánry. Své melodie přiveze osobitý písničkář Karel Plíhal. O pořádnou vlnu energie se postará držitel Zlatého slavíka Václav Noid Bárta s kapelou Bek Bek Clan a chybět nebude ani swingová show v podání Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. Zvláštní vzpomínkový večer bude patřit legendární formaci Marsyas, jejíž hity připomene hudebník Ondřej Fencl s kapelou.

Kromě divadla a koncertů nabídne podzimní program také inspirativní setkání a přednášky. Diváci se mohou vydat na talk show uznávaného chirurga a lékaře bez hranic Tomáše Šebka, který představí svou nejnovější knihu Objektivní nález. Připravena je také přednáška o nadčasovém odkazu a filozofii Tomáše Bati.

Kompletní přehled všech říjnových akcí je na webu https://mestanskabeseda.cz.

Editace textu: Monika Krausová

Podpis memoranda (fotografie: M. Pecuch)

„Lékařská fakulta v Plzni je velmi silným partnerem našeho města a já jsem za to velmi rád. Pomáhá zvyšovat prestiž Plzně, a i díky jejím absolventům je úroveň zdravotní péče v naší metropoli výrazně nadstandardní. S fakultou budeme koordinovat strategické aktivity, spolupracovat při přípravě a realizaci záměrů i konkrétních projektů týkajících se jejího rozvoje a posilování odborných kapacit města, podporovat zapojení do národních i mezinárodních programů a podobně,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Memorandum potvrzuje dlouhodobě skvělé vztahy a spolupráci naší fakulty s městem Plzeň, ne nadarmo máme Plzeň přímo ve svém názvu. Šest navržených oblastí spolupráce vychází ze silných stránek obou partnerů a umožňuje vzájemně synergický rozvoj s maximálním oboustranným profitem. Ultimátním cílem spolupráce pak je Plzeň jako významné univerzitní město v národním i mezinárodním kontextu a zároveň atraktivní místo k životu,“ uvedl děkan Lékařské fakulty v Plzni Milan Štengl.

Vzájemné vazby města a fakulty sahají k roku 1945, tedy založení Lékařské fakulty a navazují i na memorandum uzavřené v roce 2021 mezi městem a Univerzitou Karlovou. V nyní podepsaném memorandu je stanoveno šest oblastí spolupráce. Oblast Vzdělávání a lidský kapitál se zaměřuje mj. na rozvoj kvalitního lékařského vzdělávání, vytváření podmínek pro příchod, uplatnění a setrvání absolventů a odborníků ve městě. Oblast Věda, výzkum a klinická praxe cílí na rozvoj výzkumných aktivit zejména v rámci Biomedicínského centra Lékařské fakulty, využití unikátního propojení vzdělávání, výzkumu a klinické praxe v rámci kampusu fakulty a Fakultní nemocnice Plzeň atd., oblast Inovace, transfer a rozvojové infrastruktury se orientuje mj. na posilování spolupráce s podnikatelskou sférou a společné vytváření podmínek pro rozvoj inovační infrastruktury v oblasti biomedicíny a zdravotnických technologií, oblast nazvaná Kvalita života a rozvoj města se soustředí na zapojení akademické obce do řešení komplexních témat města, oblast Třetí role univerzity na podporu společensky prospěšných aktivit studentů a akademiků (např. studentských spolků Medici na ulici a Life Saving Support) i na rozvoj osvětových, vzdělávacích a komunitních aktivit a oblast Image města a jeho rozvoj na posilování povědomí o Plzni jako městě vzdělanosti, vědy, kultury a kvalitního života, vnímání Plzně jako univerzitního města i na využití potenciálu univerzity pro budování dobrého jména města i v mezinárodním kontextu.

Spolupráce je založena na principu dobrovolnosti, vzájemného respektu a autonomie obou stran. Mezi oběma stranami budou postupně uzavírány navazující smlouvy k podmínkám konkrétních projektů a aktivit včetně způsobu jejich financování a podobně.

Text: Eva Barborková

Fotografie: M. Pecuch

Město Plzeň uctilo památku Václava Havla. Prezident, disident a dramatik by 5. října 2026 oslavil 90. narozeniny. Výročí jeho narození si zástupci města připomněli u plzeňské věznice a u pamětní lavičky v Šafaříkových sadech.

Památku českého státníka uctili položením květin u pamětní desky na zdi plzeňské věznice radní města Plzně Jiří Šrámek a Tomáš Kotora. Deska připomíná, že Václav Havel byl v Plzni na Borech vězněn od 30. července 1981 do 28. ledna 1983. Součástí nápisu na desce je také číslo, které měl Václav Havel přiděleno, a to 2789. Na desce nechybí ani srdíčko, jež připojoval ke svému podpisu. Autorem pamětní desky je plzeňský akademický sochař František Bálek. Deska byla odhalena u příležitosti Havlových nedožitých 80. narozenin.

Květiny k Lavičce Václava Havla v Šafaříkových sadech položili náměstek primátora Pavel Bosák, radní Světlana Budková, Jiří Šrámek, Vlastimil Gola, Tomáš Kotora a Daniel Kůs. Lavička byla odhalena v říjnu 2014. Pamětní místo tvoří dvě křesla spojená kulatým stolem, autorem návrhu lavičky je Bořek Šípek.

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Krátce po revoluci získal v Plzni čestné občanství, nejvyšší ocenění, které město uděluje. Stalo se tak 6. května 1990 v rámci oslav osvobození města americkou armádou. Do Plzně tehdy přijel s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou, aby zde položil základní kámen pomníku osvoboditelům města. V roce 2009 převzal Václav Havel v Plzni Cenu 1. června.

Editace textu: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Koná se ve středu 7. října 2026 od 16:30 hodin ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje v 1. patře (místnost bude označená). Je pořádán ve spolupráci se Svazem pro zakládání a údržbu zeleně. Přednášet bude Pavel Dostal, který je odborník na zelené střechy a člen Rady Asociace pro zelené střechy. V oboru působí i jako porotce soutěže Zelená střecha roku.

Na semináři bude představen i nový grantový program Zelené střechy Plzně a bude prostor pro diskusi. Vstup je zdarma.

V grantovém programu Zelené střechy Plzně mohou o podporu žádat fyzické osoby i další vlastníci či uživatelé budov, například společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytová družstva. Podmínkou je, že zelená střecha vznikne na stávající budově na území města Plzně. Podporované střechy mohou mít rozlohu od 10 do 1 000 m².

Výše podpory se pohybuje od 650 do 2 200 korun za m² podle typu a velikosti zelené střechy. Z grantu lze kromě samotné realizace částečně uhradit také projektovou dokumentaci a statický posudek. Na jednu zelenou střechu je možné získat až jeden milion korun. U extenzivních zelených střech musí mít vegetační souvrství minimální mocnost 100 mm. Finanční prostředky se vyplácejí zpětně po dokončení projektu a splnění všech podmínek programu.

Editace textu: Hana Josefová

Dokončený bytový dům A5 na Světovaru (fotografie: M. Pecuch)

„Dlouhodobou prioritou Plzně je zajištění dostupného a kvalitního bydlení pro naše občany. Areál bývalého pivovaru Světovar je ukázkovým příkladem toho, jak je možné úspěšně proměnit brownfield. Dokončením domu A5 ale naše práce v této lokalitě rozhodně nekončí. Zahajujeme další etapu a v podpoře bytové výstavby budeme nadále pokračovat,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

„Objekt A5 s jedním podzemním a pěti nadzemními podlažími nabízí 40 bytů o dispozicích 1+kk a 2+kk. Celý dům je konstrukčně železobetonový s cihelnou fasádou a s pohledovými a bezpečnostními prvky kolem balkonů. Každý byt má svou lodžii nebo balkon. Objekt je plně uzpůsoben pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Bosák, jenž má v gesci Odbor investic, který má tento projekt na starosti.

Další fotografie jsou ZDE.

Nový bytový dům A5 vyrostl mezi ulicemi Koterovská, Sladová a Slovanská alej v areálu bývalého pivovaru Světovar, kde citlivě doplňuje původní, v některých případech památkově chráněné objekty. Stavba byla zahájena v dubnu 2025, realizovala ji společnost GEOSAN GROUP a.s. a celkové náklady dosáhly 208 milionů Kč bez DPH.

Radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková sdělila, že důraz byl kladen rovněž na komunitní rozměr. „Pavlače, společné lodžie a pobytová zahrada jsou navrženy tak, aby sousedy přirozeně propojovaly. V objektu A5 je také nové zázemí pro městskou policii, což zvýší bezpečnost v této lokalitě,“ řekla radní.

Cena nájmu je 185 korun za metr čtvereční. K dispozici jsou také parkovací místa. Zájemci se mohou hlásit na realitním portálu města Plzně https://byty.plzen.eu. Bydlení je určeno občanům města Plzně, kteří mají dostatečné pravidelné příjmy ze závislé činnosti či z podnikání.

Start výstavby bloků A1–A4

Na již dokončené domy E a A5 navazuje výstavba komplexu čtyř bytových domů Světovar A1–A4. Dokončení se předpokládá v září 2028. Odhadovaná cena této etapy činí 418 milionů Kč s DPH, zhotovitelem bude společnost STRABAG. V domech bude k dispozici 68 bytů o dispozicích 1+kk, 2+kk a 3+kk.

Zahájení stavby bytového domu A1-4 na Světovaru (fotografie: M. Pecuch)

„Nový komplex čtyř budov s extenzivními zelenými střechami doplní stávající zástavbu a nabídne rovněž klidové vnitrobloky s pobytovými zahradami. Myslíme také na dopravní infrastrukturu – pro budoucí obyvatele máme připraveno 67 parkovacích míst v podzemním a prvním nadzemním podlaží. Počítá se ještě s 39 místy v parkovacím domě Světovar,“ doplnil Pavel Bosák.

Domy A1 a A4 budou mít šest nadzemních podlaží, přičemž v přízemí budovy A1 vznikne prostor pro prodejnu potravin se zázemím. „Domy A2 a A3 budou pětipodlažní pavlačové. Tímto řešením budou byty orientovány do klidného pobytového vnitrobloku, který je odcloní od blízkého parkovacího domu,“ dodala Světlana Budková.

Další fotografie jsou ZDE.

Projekt výstavby domů A1–A4 je spolufinancován z prostředků Státního fondu podpory investic, Národní plán obnovy v rámci programu Dostupné nájemní bydlení. Výše dotace činí 90 353 000 korun a navazující zvýhodněný úvěr pak 159 647 000 korun.

Studii obou projektů zpracovali Nosek & Raffelová architekti, s.r.o.

Text: Monika Krausová

„Plzeňské oslavy republiky jsou tradiční akcí, do které je zapojeno velké množství turistických cílů. I přesto, že se jedná o každoroční akci, snažíme se její program neustále inovovat. Letos se lidé mohou těšit například na mimořádné otevření nové a unikátní tribuny na plzeňském atletickém stadionu, odkud je krásný výhled na Plzeň. Já osobně se moc těším na audiovizuální instalaci, která oživí atmosféru na náměstí Republiky. A protože máme část náměstí zrekonstruovanou, věřím, že to bude pro všechny o to hezčí zážitek,“ pozval na Plzeňské oslavy vzniku republiky primátor města Roman Zarzycký.

Do oslav se zapojí řada institucí a míst v Plzni a okolí. Jako doprovodný program je ohlášen Street Food Market v areálu DEPO2015.

Vizuál události

Historické a kulturní cíle

Návštěvníci mohou navštívit například plzeňskou radnici, Semlerovu rezidenci, Divadlo J. K. Tyla, katedrálu sv. Bartoloměje, Velkou a Starou synagogu, Západočeské muzeum a jeho pobočky, mezi něž patří například Muzeum loutek, otevřeny budou také galerie či Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, která spolu s Alliance Française de Plzeň zpřístupní také interiéry Scriboniovského domu.

Program oslav zpestří komentovaná procházka po části Lochotína, kterou připravuje spolek Pěstuj prostor. Přibližně čtyřkilometrová trasa s 12 zastaveními provede návštěvníky od lochotínského bazénu až k zoologické zahradě a představí významná místa, osobnosti a události spojené s touto částí Plzně.

Připojuje se také město Starý Plzenec, kde lze navštívit hrad Radyni nebo rotundu sv. Petra a Pavla.

Technické zajímavosti

Velkým lákadlem jsou exkurze do míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Zájemci mohou nahlédnout například do čistírny odpadních vod, úpravny vody na Homolce, spalovny v Chotíkově nebo TechToweru. Rodiny s dětmi mohou zamířit třeba do Techmanie. V plánu jsou také okružní jízdy historickými tramvajemi, trolejbusy a autobusem. Ve Starém Plzenci pak bude možné navštívit provozy a zázemí společnosti Bohemia Sekt.

Sportovní a pohybové aktivity

Zájemci mohou využít zvýhodněné vstupné na volné plavání v bazénech Slovany a Lochotín. Krašovská Aktivity centrum nabídne Kangoo Jumps pro děti i dospělé a také jumping v národních barvách. Rodiny s dětmi, ale i jednotlivci, se mohou vypravit na 5,5 kilometru dlouhou Zážitkovou stezku Spejbla a Hurvínka v okolí boleveckých rybníků.

Pietní akt, Průvod světel, večerní program na náměstí Republiky

Vrcholem oslav se ve středu 28. října stane večerní program v centru města. V 16:30 hodin se na náměstí T. G. Masaryka uskuteční slavnostní shromáždění, na které v 18 hodin naváže Průvod světel. Ten povede tradiční trasou Klatovská – Smetanovy sady – Kopeckého sady – Františkánská – náměstí Republiky. Na něm se od 18:30 hodin uskuteční hudebně-světelná prostorová kompozice s názvem Oslava republiky – 3D symfonie světel. Následuje vystoupení vokální skupiny KrisKros a cappella.

Vstupenky a rezervace

Vstupenky na vybrané programy budou v předprodeji od 5. října od 9 hodin, podle konkrétního místa prostřednictvím Plzeňské vstupenky, GoOut nebo dalších v programu uvedených prodejních systémů. U jednotlivých aktivit je třeba počítat s omezenou kapacitou a u některých programů s nutností předchozí rezervace.

Text: Hana Josefová

Podpis memoranda (fotografie: M. Pecuch)

„Mám radost, že jsme s panem rektorem našli společnou cestu ke stavbě nového bazénu. Plně vnímám postoj univerzity a jsem si vědom toho, že město musí počkat na proces univerzitního projednání na akademické půdě. My samozřejmě začneme hledat potřebné finanční prostředky a pevně věřím, že se nám vše podaří zprocesovat a zajistit co nejdříve. Také bych chtěl ocenit přístup pana rektora, který hájí stranu univerzity, ale zároveň chápe i potřeby města a jeho občanů,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

„Od začátku jsme říkali, že univerzita nový bazén podporuje a chce, aby mohl vzniknout. Současně jsme ale museli chránit fungování kampusu a vyřešit praktické otázky spojené s tím, že část dopravy a parkování bude využívat pozemky univerzity. Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis přijímaný oběma stranami. Není to vítězství jedné či druhé strany, ale dohoda, která umožní projektu pokračovat a současně nastaví podmínky jeho budoucího fungování,“ uvedl rektor ZČU Miroslav Lávička.

Soutěž na nový návrh bazénu vyhlásila Plzeň v roce 2022, objekt má být náhradou za zastaralý bazén v Kozinově ulici. Soutěž vyhrálo studio AVE architekt. Projekt zahrnuje multifunkční a relaxační plaveckou halu s pětadvacetimetrovým vnitřním bazénem, venkovní bazény a rekreační plochy. Plavecká hala má sloužit sportovcům i veřejnosti, budou v ní relaxační zóny a wellness. Vzhled haly je minimalistický s důrazem na materiály, jako je beton, ocel a nedekorovaná keramika. Prosklené plochy propojují vnitřní prostory s okolní zelení.

Vizualizace nového bazénu (autor: AVE architekt, a. s.)

Město Plzeň už má zpracovanou projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, s univerzitou chce spolupracovat zejména při přípravě projektové dokumentace pro povolení záměru stavby. Zpracovat ji nechá na své náklady město, to také bude univerzitu informovat o průběhu přípravy, finální znění projektové dokumentace univerzitě předloží k odsouhlasení. ZČU poskytne městu veškerou součinnost, kterou po ní lze s ohledem na její oprávněné zájmy spravedlivě požadovat, k vydání územního rozhodnutí a k vydání povolení záměru na stavbu.

V souvislosti s obavami z negativních dopadů stavby na činnost NTIS, které je vybaveno kalibrovanými přístroji citlivými na vibrace a elektromagnetické vlnění, už má Plzeň zpracováno několik akustických studií k možnému hluku z automobilové a tramvajové dopravy, z provozu bazénu a stavební činnosti, dále týkající se možného zatížení okolních objektů vibracemi atd. Město v memorandu deklaruje univerzitě, že doporučení uvedená v akustických studiích bude plně respektovat a zapracuje je do projektové dokumentace pro povolení záměru. Současně bude Plzeň postupovat tak, aby v maximální možné míře minimalizovala negativní dopady výstavby a provozu bazénu na činnost univerzitních budov, bude realizovat navrhovaná technická opatření a řešení vedoucí ke snížení hladiny hluku a vibrací na co nejmenší technicky možnou úroveň. Maximálně ohleduplně bude probíhat samotná výstavba.

Memorandum se dotýká i tématu parkování návštěvníků bazénu, kompenzace poskytnutých parkovacích kapacit, možnosti výuky vybraných předmětů v plaveckém bazénu, vstupného pro zaměstnance či studující univerzity. Detailně by tato témata a podmínky měly řešit další navazující smlouvy mezi oběma stranami.

Text: Eva Barborková

Zdroj vizualizace: Ing. arch. Josef Smola a Ing. arch. Martin Stark

„Zahájení stavby Človíček 2 je významným krokem k rozšíření kapacit sociálních služeb a speciálního vzdělávání v Plzni. Nový stacionář nabídne klientům moderní zázemí a zároveň propojí sociální a školskou péči v jednom areálu. Vznikne tak zařízení, které bude odpovídat konkrétním potřebám lidí s těžkým kombinovaným postižením a poruchami autistického spektra. Jsem proto rád, že jsme dnes mohli zahájit stavbu tohoto dlouho připravovaného projektu,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Zahájení stavby. Fotografie: M. Pecuch

„Človíček 2 je navržen jako moderní a energeticky úsporná budova, která bude svým řešením odpovídat specifickým potřebám klientů. Třípodlažní objekt doplní kruhový pavilon, rozsáhlá zahrada se sadovými úpravami a zahradním altánem a také parkoviště s 24 místy, z nichž čtyři budou bezbariérová. Budova bude vytápěna pomocí tepelných čerpadel a na střeše a jižní fasádě budou instalovány fotovoltaické panely,“ popsal první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

Radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek doplnil, že denní stacionář bude určen pro 24 lidí s těžkým kombinovaným postižením a dalších 12 lidí s poruchami autistického spektra. „Bude sloužit dvěma skupinám klientů, pro které je zajištění odpovídající denní péče velmi specifické, a nabídne nejen potřebnou kapacitu, ale také prostředí, které bude možné přizpůsobit rozdílným potřebám jednotlivých klientů. Pro rodiny je přitom důležité, že půjde o denní službu s pravidelným provozem od 7 do 16 hodin,“ řekl.

„Stacionář Človíček funguje v Plzni už téměř 35 let. Vznikl v prostorách bývalé mateřské školy z iniciativy a za velkého přispění rodičů dětí s handicapem. Za tři desetiletí se výrazně proměnily možnosti péče o lidi s těžkým handicapem a současné prostory už potřebám našich klientů v řadě ohledů nepostačují. Človíček 2 na více než třicetiletou práci stacionáře naváže a díky prostoru navrženému přímo pro jeho klienty nám umožní poskytovat péči na ještě vyšší úrovni. Na nové zázemí se již velmi těšíme,“ sdělila ředitelka Diakonie Západ Lucie Petříčková.

Zhotovitelem stavby je společnost KAMI PROFIT s.r.o. a město Plzeň za ni zaplatí 198 milionů korun bez DPH, stavba bude částečně spolufinancována prostřednictvím nástroje Integrované teritoriální investice Plzeňské aglomerace z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci 30. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu – Sociální služby – SC 4.2 (ITI), Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, přičemž celková výše dotace činí 121, 5 milionu korun, z toho příspěvek EU je 91 milionu korun.

Text: Barbora Hájková

Zástupci Plzně v lucemburském Viandenu. Fotografie: archiv MMP

Se zástupci města Vianden v čele se starostou Francy Weyrichem se Lucie Kantorová a Tomáš Kotora setkali při slavnostní recepci u příležitosti Dne české státnosti na půdě české ambasády v Lucemburku, a to na základě pozvání velvyslankyně České republiky Barbary Karpetové. Slavnostní program poté pokračoval ve Viandenu, kde se díky spolupráci města Plzně s Plzeňským Prazdrojem podařilo zařídit výčep plzeňského piva v restauraci cílové stanice lanovky, která ročně přepraví desetitisíce turistů k hradu Vianden, pravděpodobnému místu narození Jana Lucemburského.

Pro lucemburské město se jednalo o velkou událost, které se zúčastnil mj. i ministr kultury Eric Thill. O hudební doprovod se postarali Mladí trubači Česko-moravské myslivecké jednoty. Ti pak vystoupili i 26. září na terase viandenského hradu společně s lucemburskými trubači Trompes de Chasse St. Hubert de Luxembourg, jejichž umění je chráněno UNESCO. Vrcholem jejich programu byla i nedělní Svatováclavská mše v kryptě katedrály Notre-Dame v hlavním městě Lucemburku, kde jejich hudba zazněla během svatováclavské mše na místě posledního odpočinku českého krále Jana Lucemburského. Plzeňská výprava pokračovala návštěvou Národního vojenského muzea v Diekirchu, jehož expozice jsou věnovány bitvě v Ardenách.

Významnou součástí programu bylo i seznámení se s lucemburským školstvím. „Jsem ráda, že spolupráce mezi našimi městy má stále větší význam a postupně se rozvíjí do dalších oblastí. V průběhu roku se nám podařilo navázat řadu konkrétních aktivit. Na žádost města Vianden jsme ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem zajistili prezentaci našeho města na jednom z turisticky nejatraktivnějších míst Lucemburska. Těší mě, že další pozornost můžeme zaměřit i na spolupráci v oblasti školství. Ve Viandenu je základní škola, v blízkém Diekirchu, s jehož vojenským muzeem máme již letitou spolupráci v rámci Slavností svobody, prestižní gymnázium. Na mou nabídku zprostředkování spolupráce po oslovení plzeňských gymnázií jako první reagoval pan ředitel Aleš Janoušek z Gymnázia Luďka Pika a připojil se k plzeňské delegaci. Společně s ředitelem gymnázia Diekirch Marcelem Kramerem začali jednat o konkrétní spolupráci. Nyní už bude na samotných školách, jakou konkrétní podobu spolupráce si nastaví a jaké projekty uskuteční. Mě osobně velmi potěšila i návštěva viandenské základní školy, jejíž žáci si pro nás připravili krásný program. Přeji studentům i pedagogům, aby jim budoucí spolupráce přinášela řadu zajímavých zkušeností,“ uvedla náměstkyně Lucie Kantorová.

Spolupráce s Viandenem je výsledkem dlouhodobých přátelských vztahů pořadatelského týmu Slavností svobody s Rolandem Gaulem z Diekirchu, emeritním dlouholetým ředitelem tamního vojenského muzea a podpory české velvyslankyně v Lucemburku Barbary Karpetové. U příležitosti 80. výročí osvobození Viandenu se tamních oslav účastnil například i plzeňský klub vojenské historie KVH Tommy & Yankee z.s. Plzeň, prezentující 2. pěší divizi americké armády, starosta Viandenu Francy Weyrich je již tradičním hostem Slavností svobody.

Editace textu: Eva Barborková

Fotografie: R. Muchka

Třetí etapou skončila do několika let rozložená revitalizace jednoho z nejvýznamnějších plzeňských parků – Lochotínského. Městská relaxační lokalita, jež se rozkládá v Severním Předměstí od Karlovarské ulice směrem k Vinicím, lochotínskému amfiteátru i Zoologické zahradě města Plzně, má opravené cesty, ošetřené dřeviny, nové záhony i nově vysázené keře a stromy, obnoven byl kaskádový vodopád. Celkové náklady na revitalizaci od roku 2014 činí přes 90 milionů korun, z toho 30 milionů korun bylo hrazeno z dotace.

„Plzeň vložila do třetí etapy revitalizace Lochotínského parku 33 milionů korun. Jsem přesvědčen, že to byla dobrá investice a tato zhruba desetihektarová lokalita se stane příjemným místem k procházkám či posezení, i k pohybu, neboť nechybějí ani různé herní a cvičební prvky. A těšit se z ní mohou třeba i návštěvníci naší zoo a DinoParku, které s Lochotínským parkem přímo sousedí. V plánu je také rekonstrukce jednoho ze symbolů této lokality – Lochotínského pavilonku, jeho terasa už byla opravena právě v rámci revitalizace parku,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Parky jsou jedno z největších plzeňských bohatství. Uskutečněná celková revitalizace Lochotínského parku je důkazem toho, že město tomuto svému bohatství věnuje náležitou pozornost a péči,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Připomněl, že Lochotínský park je nejstarším záměrně založeným parkem v Plzni: „Vznikl v roce 1833 spolu s lázeňským pavilonkem a kolonádou, na niž byly svedeny údajně léčivé prameny z Horního Lochotína. Z původní myšlenky lázní nám dnes zbyl jen pavilon a park. Jeho téměř dvousetletou historii jsme nyní završili kompletní revitalizací. Ta začala už v roce 2014, nyní byla dokončena její poslední – třetí – etapa. Zahrnovala oblast o rozloze zhruba tři hektary od pavilonku podél Karlovarské až k ulici Pod Vinicemi i části na druhé straně ulice Pod Vinicemi zahrnující vyústění aleje Kilometrovky.“ V rámci třetí etapy bylo také obnoveno kamenné koryto kaskádového vodopádu, který původně napájely lochotínské prameny, byly osazeny herní i cvičební prvky a boulderingová stěna. „Také jsme prosvětlili tři hektary plochy parku, doplnili trvalkové záhony i záhony s jarními cibulovinami, zasadili stromy i popínavé rostliny a přidali živé ploty. Upravili jsme cesty a doplnili mobiliář včetně kruhové lavičky. V dolní části blízko Kilometrovky nyní vyniká dosud nenápadná malá vodní tůňka s novým pobytovým molem. Opravena byla také busta plzeňského purkmistra Martina Kopeckého, jenž park založil, a obnovili jsme i pamětní desku plzeňskému buditeli Josefu Františkovi Smetanovi,“ doplnil Aleš Tolar.

Starostka městského obvodu Plzeň 1 Ivana Bubeníčková poděkovala za investici, kterou město Plzeň vložilo do revitalizace parku, jež se nachází na jeho území: „Věřím, že nejen obyvatelé našeho obvodu zde budou s chutí trávit volný čas.“

Vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Silvie Kuchtová, která měla na starosti realizaci poslední fáze revitalizace, vysvětlila, že vzrostlé stromy už mnohdy neměly dost prostoru pro krásné košaté koruny, tak typické pro parky: „Často vytvářely až jednolitý stín, který ochuzoval bylinné patro. Některé stromy jsme tedy prořezali, jiné nahradili nově vysazenými. Do parku se nyní dostává více světla potřebného i pro nově vysazené květinové záhony. Opravou prošla i vodní síť a elektroinstalace.“

Kromě květin a keřů bylo během poslední etapy revitalizace zasazeno osmnáct stromů. „Vznikly i plochy s parkovým a pobytovým trávníkem. Už brzy na jaře pokvetou první cibuloviny, v létě pak park zkrášlí porosty trvalek a stříhaných keřových plotů," upozornila Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně, která projekt revitalizace parku koordinovala a dodala: „I když některé revitalizace našich parků provázely obavy veřejnosti, čas ukázal, že se lidé s novou podobou parku rychle sžijí.“ Od roku 2014 bylo v parku vysazeno více než osmdesát stromů.

Za práce na třetí etapě zaplatí Správa veřejného statku města Plzně firmě ENVIRONMENTAL BULDING, s. r. o., která ji realizovala, 33 076 954 korun včetně DPH. Celkové náklady na revitalizaci parku od roku 2014 činí přes 90 milionů korun, z toho 30 milionů korun bylo hrazeno z dotace.

Na údržbu parku město ročně vydá z rozpočtu přes 3 miliony korun. Ta zahrnuje sečení trávy, řez keřů i stromů a údržbu mobiliáře, průběžné sledování bezpečnosti stromů, údržbu cest a vodního systému a pravidelné úklidy.

První etapa revitalizace Lochotínského parku začala v roce 2014, zahrnovala obnovu některých romantických prvků parku z doby jeho vzniku, jako jsou například Artušův stůl, hudební pavilon nebo poustevníkova jeskyně. V září 2015 byly díky soutěži mladých zahradníků Lipová ratolest rozšířeny parkově upravené plochy i na dosud nevyužívanou louku nad parkem. Tam vzniklo 5 odpočívadel s lavičkou a trvalkovými záhony. Na jaře 2016 byla plocha doplněna o dětské herní prvky. První etapa zahrnovala zhruba třetinu parku v jeho severní a severozápadní části. Obnoveny byly parkové cesty a srážkové vody ze všech cest jsou nyní sváděny do tůní ve spodní části parku. Druhá etapa revitalizace v roce 2021 zahrnovala vytvoření dětského hřiště ve spodní části parku, obnovu cest a instalaci pobytového mobiliáře včetně informačních tabulí.

Historie Lochotínského parku

Roku 1832 založil purkmistr Martin Kopecký (jeho busta stojí před Lochotínským pavilonkem) akciový okrašlovací spolek, jehož prvním úkolem bylo zbudování lázní a parků na Lochotíně. Za podpory spolku zde bylo v letech 1832-49 společně s parkem postaveno několik lázeňských objektů. Ve vyhlídkové poloze nad městem byl postaven soubor budov s empírovou Síní přátelství, restaurací, vyhlídkový gloriet a sloupová kolonáda. Protože myšlenka provozování lázní v Plzni ztroskotala, prodal akciový spolek v roce 1849 Lochotínský park Měšťanskému pivovaru. V té době se park rozrostl až k ústí dnešní Kilometrovky a byl zdoben umělým vodopádem, romantickou poustevníkovou jeskyní, Artušovým kamenným stolem a kapličkami. Na konci 19. století se park dále rozrůstal ve směru k dnešnímu amfiteátru a k Luftnerce. V roce 1882 byl postaven velký skleník pro tropické rostliny a vyhlídkový pavilon Belveder. S městem byl park propojen dvěma alejemi, které byly vysázeny plzeňským okrašlovacím spolkem v roce 1876 alej v dnešní Lochotínské ulici, v roce 1890 alej Kilometrovka. V 60. letech 20. století byla v západní části parku oddělena botanická a později také zoologická zahrada. V 70. letech minulého století byl areál značně porušen při stavbě nové komunikace na Karlovy Vary. Byla zbourána restaurace s velkým společenským sálem a skleník. Více o historii Lochotínského parku najdete zde.

Text: Hana Josefová

Zdroj fotografií: Policie ČR a Městská policie Plzeň

„Kontroly probíhají ve dne, v noci, jejich četnost i způsob přizpůsobujeme situaci a poznatkům z terénu. Zvýšení dohledu dokládají statistiky. V roce 2025 jsme zkontrolovali na místě 4858 osob a 369 vozidel, letos to bylo za první pololetí již 3190 osob a 204 vozidel. Zjištěná protiprávní činnost v této oblasti zahrnuje jak přestupky, tak trestnou činnost. V případě trestné činnosti jde zejména o krádeže, ale také o případy výtržnictví, fyzická napadení či mravnostní trestnou činnost. V oblasti přestupků nejčastěji řešíme porušování veřejného pořádku, přestupky proti občanskému soužití a majetku nebo přestupky v dopravě. Celkově ale lokalita z pohledu registrované kriminality či bezpečnostní situace nevykazuje žádný negativní vývoj,“ uvedla tisková mluvčí Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová.

V průměru kolem deseti kontrol denně vykoná v prostoru hlavního vlakového nádraží také Městská policie Plzeň. Střídají se tam strážníci z několika služeben, pomáhají i asistenti městské policie. „Jde o služebny Střed, služebny Slovany, stanice Územně strážní služby, Dopravní skupiny a Služebny celoměstských činností. U přestupků řešíme nejčastěji narušování veřejného pořádku, porušování městských vyhlášek či porušení zákona o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky,“ přiblížila mluvčí strážníků Jana Pužmanová.

Intenzitu kontrol dokládá i počet přestupků a trestných činů, které se daří v lokalitě zachytit. V průběhu roku 2025 státní policisté evidovali v Nádražní ulici celkem 154 přestupků a 55 trestných činů, za první pololetí letošního roku 84 přestupků a 26 trestných činů. Městská policie v lokalitě Šumavské a Nádražní ulice letos od ledna do poloviny září řešila 3090 událostí, vloni za stejné období 3593 událostí.

Počet i charakter událostí ovlivňuje roční období, počasí, pohyb osob ve městě, konání kulturních či sportovních akcí, dopravní omezení a další. Preventivní funkci plní na vlakovém nádraží také služební místnost strážníků, funguje od září 2024. „Posiluje pocit bezpečí mezi cestujícími a návštěvníky nádraží. Současně slouží jako zázemí strážníkům, kteří zde mohou řešit potřebnou administrativu, aniž by museli opouštět oblast nádraží a je i kontaktním místem pro občany. Její součástí je interkom, který občana přímo spojí s naším operačním oddělením, může tak bez odkladu oznámit mimořádnou událost nebo nestandardní situaci v této lokalitě. Za dva roky byl interkom využit ve 422 případech,“ doplnila Jana Pužmanová.

Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v budově hlavního vlakového nádraží včetně peronů a kolejiště mají na starosti bezpečnostní agentury. Najímá je vlastník budovy, kterým je státní podnik Správa železnic. Přesto i v těchto místech preventivně působí jak hlídky Policie ČR, tak hlídky městské policie. Cílem je maximálně předcházet protiprávnímu jednání.

Text: Eva Barborková

Zakončení stavby bytového domu na Světovaru - blok E (fotografie: M. Pecuch)

„Plzeň patří k městům, která s bytovou výstavbou nelení. Stejně, jako se snažíme rekonstruovat staré domy a vracet jim nový život, se snažíme stavět zcela nové domy na místech, kde to dává smysl. Světovar je dynamicky se rozvíjejícím místem a je dobře, že i tady vzniká dostupné bydlení pro ty, kteří ho potřebují,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Objekt tvoří jedno podzemní a pět nadzemních podlaží, která vytvářejí vnitroblok orientovaný na západ. Jižní křídlo budovy je záměrně nižší, což zajišťuje optimální oslunění všech bytových jednotek.

„Z technického hlediska se jedná o stavbu založenou na železobetonových vrtaných pilotách. Konstrukce kombinuje železobeton s cihelným zdivem. Budova je zateplena minerální izolací, okna jsou osazena izolačními trojskly a na střeše vznikla extenzivní zelená plocha v kombinaci s kačírkem, která efektivně hospodaří s dešťovou vodou a v létě ochlazuje okolí,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Bosák.

V domě se nachází 14 bytů o dispozici 1+kk a 20 bytů 2+kk. Všechny byty jsou vybaveny balkony a dva z nich jsou kompletně upraveny pro bezbariérové užívání. V suterénu budovy mají nájemníci k dispozici technické zázemí, sklepy, kočárkovnu, kolárnu a podzemní parkování s kapacitou 40 míst, z nichž jsou 3 vyhrazena pro hendikepované a 2 pro motocykly.

„V nově dokončeném objektu nabídneme dostupné bydlení s výrazně výhodnějšími podmínkami, než jaké panují na komerčním trhu. Domov tu najdou především mladí lidé do 35 let, mladé rodiny a díky bezbariérovému provedení také lidé se zdravotním postižením. Byty jsou určené i pro pomáhající profese, jako jsou zdravotníci, hasiči, nebo učitelé a další,“ doplnila radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková.

Cena nájmu je 185 korun za metr čtvereční. Zájemci se mohou hlásit na realitním portálu města Plzně https://byty.plzen.eu. Bydlení je určeno občanům města Plzně, kteří mají dostatečné pravidelné příjmy ze závislé činnosti či z podnikání.

Autorem návrhu je Nosek & Raffelová architekti, s.r.o.

Text: Monika Krausová

Fotografie: R. Žáková

„Kilometrovka je jediné památné stromořadí v Plzni, které lemuje oblíbenou cestu pro pěší a cyklisty od Kalikováku k Lochotínskému parku. Byla zaměřena a vysázena už roku 1893 okrašlovacím spolkem Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí jako vycházková cesta z města do tehdy nového a oblíbeného Lochotínského parku. Podobně jako dnes, i tenkrát se záměr zpozdil kvůli dlouhému jednání s vlastníky pozemků. Když tenkrát sázeli mladé stromky s větším počtem rychle rostoucích topolů černých, jistě netušili, jakého stáří se Kilometrovka, tehdy nazývaná Wýtvarova cesta, dožije,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí. „Jsem rád, že teď můžeme lidem přiblížit celou historii, ale hlavně, že Kilometrovce věnujeme náležitou péči, aby dělala radost při procházkách nejen stávajícím návštěvníkům, ale i budoucím generacím,“ dodal.

„Tohle krásné přes kilometr dlouhé stromořadí se v posledních letech dočkalo omlazení. Staré a provozně nebezpečné stromy byly nahrazeny nově vysazenými dlouhověkými druhy, koruny statných exemplářů topolů černých i dalších vzrostlých stromů byly prosvětleny a zpevněny, aby byl pohyb pod nimi bezpečný. Jedním z nejdůležitějších kroků ale bylo odstranění náletových dřevin z ochranného pásma. To umožní stromům lépe prosperovat," vysvětlila vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Silvie Kuchtová, která měla realizaci poslední fáze revitalizace Kilometrovky na starosti.

Náklady na vytvoření a osazení tabulí včetně nosičů činí téměř 120 tisíc korun včetně DPH. Grafiku na infotabule připravilo plzeňské nakladatelství RAMAP, dřevěné stojany vyrobila a instalovala firma Vladimíra Totzauerová TRUHLÁŘSTVÍ z Bušovic.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Správa informačních technologií města Plzně

„Snažíme se dlouhodobě hledat cesty, jak přivést studenty k technice a studiu oborů s přidanou hodnotu. Drone Soccer, neboli fotbal dronů, je ideální kombinace – studenti se skvěle baví, přitom se zdokonalují v konstrukci dronů, učí se sestavit stroj, opravit jej, pilotovat. Věřím, že právě taková atraktivní věc může zažehnout jiskru a start budoucího směřování mladých lidí. Kde jinde by se měla objevit první profesionální sada certifikovaných bezpilotních letounů v republice než u nás, v západočeské metropoli, ve městě dronů,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Drone Soccer je rozdělený do dvou kategorií dronů, první se hraje převážně uvnitř v nafukovacím hřišti 4x8 metru, kategorie větších dronů pak na hřišti 10x20 metrů. „My budeme využívat kategorii s menšími drony, protože to je ideální z hlediska výuky ve školách a můžeme jej libovolně převážet. Každá z těchto variant má svá pravidla, ale v zásadě proti sobě nastupují dva týmy, které pilotují speciální drony uzavřené v ochranných sférických klecích. Každý z hráčů má svoji roli, stejně jako v klasickém fotbale, a cílem je samozřejmě dát během tří třetin co nejvíc gólů, v našem případě proletět bránou soupeře. V podstatě to řada lidí přirovnává k Famfrpálu, fiktivnímu sportu z příběhů Harryho Pottera, což má něco do sebe,“ řekl Josef Navrátil, ředitel úseku Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně.

Drone Soccer ale rozhodně není jen o létání, stejně důležité je i sladit komunikaci v týmu. Pro hráče je navíc výzva, že se pohybují ve 3D prostoru. „Stojíte a situaci vidíte z jednoho místa, ale drony do sebe narážejí, mění se jejich pohyb, létají všemi směry, rotují kolem své osy. To vše musí hráč koordinovat, a navíc spolupracovat s ostatními, není to vůbec snadné. Proto také ke hře potřebujete alespoň tři rozhodčí, kteří sledují góly a fauly. Máme velkou radost, protože studenty hra opravdu velice baví, poprvé, když měli možnost fotbal dronů vyzkoušet, strávili jsme s nimi čtyři hodiny, nemohli se odtrhnout,“ dodal Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.

Pokud se Drone Soccer u studentů uchytí, do budoucna by se mohla flotila rozšířit o kategorii větších, složitějších a odolnějších dronů, s nimiž se hraje hlavní turnajová třída. „To je jakýsi další krok, budeme studenty motivovat tím, že pořídíme lepší stroje – to ale znamená, že budou muset zvládnout sestavit, udržet ve vzduchu a opravit složitější technologii. Drone Soccer vnímáme jako další krok v naplňování části poslání DronySIT – propojovat vzdělávání s reálnými technologiemi a vytvářet podmínky pro rozvoj nové generace odborníků v oblasti bezpilotních systémů a moderních technologií. Zároveň těmito aktivitami upevňujeme plzeňský inovační ekosystém PINE, jehož úkolem je vytvořit dostatek příležitostí, aby talentovaní lidé a technologičtí nadšenci neodcházeli pryč, ale nacházeli zázemí v Plzni, “ uvedl Daniel Kůs.

Aktuálně plzeňští dronaři vyučují obor bezpilotních technologií na Střední průmyslové dopravní škole v Plzni, kde se Drone Soccer stane součástí výuky. V tomto duchu chtějí navázat spolupráci i se Střední průmyslovou školou elektrotechnickou v Plzni a Středním odborným učilištěm elektrotechnickým v Plzni na Skvrňanech.

„Zapojení bezpilotních letounů do výuky se mezi žáky těší mimořádně pozitivní odezvě, protože pro ně představuje atraktivní propojení moderní technologie s praktickým využitím. Tato forma výuky žáky baví, motivuje je k hlubšímu zájmu o technické obory. Seznamují se s leteckou legislativou, ochranou soukromí, registracemi u Úřadu pro civilní letectví a pravidly pro bezpečný pohyb ve vzdušném prostoru, získávají tak vědomosti, které jim pomohou se lépe uplatnit na trhu práce. Bezpilotní systémy jsou dnes realitou v průmyslu, logistice, stavebnictví, integrovaném záchranném systému i vědě. Studenti získávají cenné dovednosti, které mohou okamžitě uplatnit v moderní praxi,“ uzavřela Irena Nováková, ředitelka Střední průmyslové školy dopravní v Plzni.

Drone Soccer vznikl okolo roku 2016 v Jižní Koreji a postupně se rozšířil do více než 30 zemí světa. Dnes jde o mezinárodně uznávaný sport, v němž se pravidelně konají nejrůznější šampionáty, včetně mistrovství světa. Zároveň jde o část moderního vzdělávání, které školy po celém světě aplikují pro jeho atraktivitu a přidanou hodnotu do výuky.

Editace textu: Eva Barborková

Foto: R. Žáková

Celkem specialisté ošetří 185 stromů s korunami o rozloze od 50 do 500 metrů čtverečních. Někde budou jen odstraněny suché větve, u sedmi stromů bude třeba náročnější zásah. Stromolezci se přitom budou pohybovat v korunách stromů až 12 metrů vysoko. V některých místech bude nutné upravit korunu tak, aby větve nezasahovaly do míst, kudy procházejí lidé či projíždějí auta, tedy upravit průchozí a průjezdný profil.

V letošním horkém létě stromy trpěly. Ty vzrostlé přitom běžně v létě odpaří za den desítky až stovky litrů vody a tvoří tak v rozpáleném městě přírodní klimatizaci. Voda jim letos ale scházela, proto shazovaly listí mnohem dříve a také prosychaly. Nejvíce poškozené suchem jsou v sadovém okruhu akáty.

Práce by měly trvat do konce října, pokud je nenaruší klimatické podmínky. Město proto v této souvislosti upozorňuje, aby lidé v blízkosti prací dbali zvýšené opatrnosti a za žádných okolností nevstupovali do ochranného pásma přímo pod stromy a v jejich blízkosti.

Editace textu: Monika Krausová

Kotkova 17 a 19 po rekonstrukci (foto: M. Pecuch)

„Městský bytový fond v Plzni stále systematicky navyšujeme. V Kotkově ulici jsme už na začátku září otevřeli dva zrekonstruované domy s čísly 23 a 25. Je pro nás zásadní nabízet dostupné bydlení rodinám či samoživitelům s dětmi, pro které je současný komerční trh finančně neúnosný, ale i těm, kteří ve svých profesích pomáhají ostatním,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Kotkova 17 a 19 před rekonstrukcí v roce 2025 (foto: M. Pecuch)

Nové bydlení je tedy určeno pro rodiny či jednotlivce s dětmi a pro mladé lidi do 35 let, kteří si nedokážou zajistit finančně náročné bydlení na komerčním trhu. Byty budou dále sloužit pro pracovníky vybraných profesí, jako jsou zdravotníci, školští pracovníci, zaměstnanci zajišťující bezpečnost nebo další osoby pracující v integrovaném záchranném systému.

Kotkova 17 a 19 po rekonstrukci (fotografie: M. Pecuch)

Původní dispozice bytů byly nevyhovující. „Oba domy z konce 19. století již byly ve velmi špatném technickém stavu a neodpovídaly současným normám. Celkem 24 nových bytů nyní nabízí dispozice od 1+kk až po prostorné 3+kk. Všechny jednotky jsme kompletně vybavili kuchyňskými linkami s moderními spotřebiči včetně indukčních desek. Kompletně jsme také zrevitalizovali venkovní dvory,“ popsala radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková. Doplnila, že klidové části bytů, zejména pokoje a ložnice, jsou orientovány do vnitrobloku. Společné obytné prostory s kuchyněmi směřují do Kotkovy a Poděbradovy ulice. Nájemníci budou moci využívat také sklepní kóje.

V domě Kotkova 17 se nachází 8 bytů o dispozicích 1+1, 2+kk a 3+kk (výměra 41 až 72 m²). V domě Kotkova 19 vzniklo 16 bytů o dispozicích 1+kk, 2+kk a 3+kk (výměra 34 až 72 m²).

Základní nájemné je stanoveno na 158,62 Kč/m²/měsíc. Všech 24 bytových jednotek je již zveřejněno na realitním portálu města Plzně https://byty.plzen.eu, kde mohou zájemci podávat přihlášky. Uzávěrka pro podání žádostí je 12. října 2026 včetně.

Kotkova ulice po rekonstrukci městských domů (fotografie: M. Pecuch)

Proměnou prošly fasády, jejichž barevnost byla navržena v přírodních odstínech a pracuje s různými strukturami a formami omítek. Střecha získala lehkou plechovou krytinu v šedých odstínech.

Text: Monika Krausová

Zrekonstruovaná budova v DEPO2015 (fotografie: M. Pecuch)

Po téměř dvou letech stavebních prací se v DEPO2015 znovu otevírá zrekonstruovaná budova s výstavními a expozičními prostory, kreativními dílnami, ateliéry i oblíbenou kavárnou Ústředna. Rekonstrukce, která probíhala postupně od října 2024, se zaměřila nejen na obnovu interiérů, ale také na celkové zlepšení technického stavu budovy a zvýšení její energetické úspornosti. Veřejnost je zvána na novou interaktivní rodinnou expozici Do těla, která vznikla přímo v dílně DEPO2015 a veřejnosti se otevře 2. října. Výstava, která promění cestu lidským organismem v dobrodružství plné her, pohybu a překvapivých objevů potrvá do 31. srpna 2027.

„Mám radost, že jsme udělali další krok v modernizaci areálu DEPO2015, který už roky neslouží svému původnímu účelu, ale je jednou z hlavních kulturních scén v našem městě. Na rekonstrukci v rámci obou etap jsme z rozpočtu poskytli celkovou částku 197 milionů korun,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Podle technického náměstka primátora Pavla Bosáka zahrnovala první etapa prací kompletní rekonstrukci střechy a světlíků, které byly ve špatném technickém stavu. „Nosné konstrukce bylo nutné obnažit až na železobeton, opravit vzniklé trhliny a odstranit další poškození. Díky rozsáhlé sanaci se životnost konstrukcí prodloužila o několik desítek let. Výraznou proměnou prošly také střešní světlíky. Tvoří je téměř pět set skleněných tabulí různých rozměrů a tvarů, jejichž instalace patřila k technicky nejnáročnějším částem rekonstrukce. Nové světlíky lze automaticky otevírat a ovládat na dálku. Umožňují tak přirozené větrání a zlepšují vnitřní prostředí. Budova získala i novou skladbu střechy, moderní izolaci a zasklení, které přispívají ke snížení energetické náročnosti. Opravena byla také fasáda včetně nové omítky a vyměněna byla svislá okna kavárny Ústředna. Jejich nové provedení přitom zachovává původní členění i industriální charakter objektu,“ uvedl Pavel Bosák.

Druhá etapa rekonstrukce se soustředila na interiéry a obnovu další části fasády. Modernizovány byly výstavní a expoziční prostory, které nyní nabídnou lepší podmínky pro pořádání kulturních akcí a interaktivních výstav. Vznikly také nové ateliéry určené dlouhodobým nájemcům z oblasti kultury a kreativních odvětví. Na své původní místo se vrací kavárna Ústředna, která bude otevřena od 2. října denně od 10 do 19 hodin. V nabídce bude mít kávu, drinky a drobné občerstvení. Novinkou bude spolupráce s firmou NutriThera, jež nabídne vyvážené obědy připravované z kvalitních surovin pod odborným vedením nutričních terapeutek. Výdej obědů bude probíhat od pondělí do pátku mezi 11.00 a 13.30. Jídlo si bude možné objednat předem i přímo na místě, k dispozici bude také rozvoz. Znovuotevřená Ústředna se tak opět stane místem setkávání, které doplní kulturní program, výstavy a kreativní tvorbu v DEPO2015.

Slavnostní otevření nabídne novou expozici i audiovizuální program

Zrekonstruovaná budova se veřejnosti slavnostně otevře novou expozicí Do těla, která je inspirována fungování lidského organismu. „Tato nová expozice vznikla za podpory města Plzně a je původním projektem DEPO2015. Věřím, že osloví obrovské množství návštěvníků, je určena zejména rodinám s dětmi od pěti let a školním skupinám, vítáni jsou ale i všichni ostatní. Jde o zážitkový projekt, který propojuje vědu, vzdělávání, hru, pohyb a současné audiovizuální technologie,“ přiblížila radní města Plzně pro oblast kultury Eliška Bartáková.

Interaktivní expozice Do těla (fotografie: M. Pecuch)

V době, kdy se stále více mluví o umělé inteligenci, obrací Do těla pozornost zpět k člověku a lidskému organismu. K dokonale propojenému systému, který nepřetržitě komunikuje, reaguje na změny, obnovuje se a udržuje vnitřní rovnováhu – většinou bez našeho vědomí. Srdce pumpuje krev, plíce ji zásobují kyslíkem, mozek zpracovává informace a imunitní systém vyhodnocuje možné hrozby. Do těla tyto běžně neviditelné procesy převádí do her a pohybových úkolů, díky nimž se děti i dospělí stanou přímou součástí dění.

„Jedná se o dosud nejrozsáhlejší z interaktivních expozic, jejichž autorské tvorbě se v DEPO2015 věnujeme od roku 2018. Novinkou je realizace v novém prostoru určeném právě dětským interaktivním projektům, který byl součástí druhé etapy rekonstrukce,“ uvedla ředitelka DEPO2015 Soňa Rychlíková.

Na ploše přibližně 480 metrů čtverečních se návštěvníci symbolicky zmenší na velikost buňky a vydají se na cestu vlastním organismem. Nečeká je však klasická anatomická výstava. „Naším cílem bylo vytvořit prostředí, které návštěvníka pohltí, navodí atmosféru jednotlivých částí těla a pomůže mu lépe pochopit procesy, které v organismu probíhají. O svém těle se tak dozví něco nového a objeví nečekané souvislosti. Expozice propojuje originální scénografii, digitální technologie, světelné umění a interaktivní design do vizuálně podmanivého celku, který vybízí k dalšímu poznávání. Zároveň pro nás bylo důležité, aby byla nejen hravá a vizuálně působivá, ale také odborně přesná. Na tvorbě jejího obsahu jsme proto spolupracovali s Lékařskou fakultou v Plzni Univerzity Karlovy, aby jednotlivé procesy co nejvěrněji odpovídaly skutečnému fungování lidského těla,“ vysvětluje programový ředitel DEPO2015 Jan Štěpán.

Do těla je původním projektem DEPO2015, který propojuje vědu, vzdělávání, hru, pohyb a současné audiovizuální technologie. Expozice je určena rodinám s dětmi od pěti let a školním skupinám, oslovit však chce všechny věkové kategorie. Veřejnosti se otevře 2. října 2026 a v DEPO2015 bude k vidění do 31. srpna 2027. Více informací je na depo2015.cz/dotela.

Spolu s otevřením zrekonstruované budovy mění organizace také svůj oficiální název.

Od 1. října 2026 bude namísto dosavadního názvu Plzeň 2015, zapsaný ústav, vystupovat jako DEPO2015, zapsaný ústav. Všechny ostatní identifikační a kontaktní údaje zůstávají beze změny – nový kabát tak symbolicky doplní i nové jméno.

Editace textu: Eva Barborková

Fotografie: M. Chaloupka

Ve vnitřních výstavních prostorách Galerie města Plzně byla otevřena výstava Sofie Švejdové s názvem 700 000 čárek. Umělkyně se v posledních letech na české výtvarné scéně ustálila na nezaměnitelné poloze aktivní malby, která kombinuje introspektivní vizuální vnímání s důrazem na barvu a s energickou gestikou. Dokáže spojit každodenní zkušenost s intuitivní analýzou prostoru, prožitku těla i konkrétního okamžiku. Výstava trvá do 8. listopadu.

Radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková na vernisáži, která se konala ve středu 23. září 2026, připomněla, že výstava Sofie Švejdové je součástí projektu West Point / Solo, v němž jsou v městské galerii představováni umělci, již mají vztah k plzeňskému regionu. „Těch 700 000 čárek není jen zajímavý název výstavy. Podle myšlenky malíře Paula Kleea, je čára tečka, která se vydala na procházku. U Sofie Švejdové se těchto čárek vydalo na cestu neuvěřitelné množství. Každá z nich představuje drobný pohyb, okamžik soustředění a určitý kus času. Když se na ně podíváme jako na celek, můžeme v nich číst příběh o obrovské trpělivosti, fyzické náročnosti, ale také o naději a síle pokračovat dál,“ řekla Eliška Bartáková.

Další fotografie najdete na webu https://galerie-plzen.cz.

Editace textu: Hana Josefová

Bytový dům Thámova 32 (fotografie: M. Pecuch)

„Mám radost, že se nám podařilo dům v Thámově ulici proměnit v příjemné a důstojné bydlení. Nejde přitom jen o samotnou rekonstrukci domu, důležité je, že jsme získali šest nových městských bytů, které mohou pomoci lidem, pro něž nebylo jednoduché najít dostupné bydlení,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

V domě vzniklo celkem šest bytů s podlahovou plochou od 38 do 48 metrů čtverečních. V objektu je nově také výtah. „Byty budou pronajímány s regulovaným nájemným ve výši 74,30 koruny za metr čtvereční podlahové plochy měsíčně. Určeny jsou pro osoby v bytové nouzi, které nemají vyhovující bydlení a jejichž příjem nepřesahuje stanovenou hranici,“ sdělila radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková s tím, že nabídka bytů byla zveřejněna letos v červenci a nájemci jsou již vybráni. „Nové bydlení získají čtyři samoživitelky, mladá sourozenecká dvojice a matka s dospělým synem. Část budoucích nájemců dosud žila v azylovém domě či na ubytovně, další se nacházeli v jiné nevyhovující bytové situaci,“ doplnila.

Opravu prováděla společnost SILBA-Elstav a vyšla na 13,9 milionu korun. Vícenáklady, které vznikly oproti odhadovaným nákladům, jsou nutné dozory na stavbě a horší technický stav konstrukcí po odkrytí. Významnou část prostředků pokryje spolufinancování prostřednictvím nástroje Integrované teritoriální investice Plzeňské aglomerace z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci 38. výzvy Integrovaného regionálního operačního programu – Sociální bydlení – SC 4.2 (ITI), Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, přičemž celková výše dotace činí 10,2 milionu korun, z toho příspěvek EU je 8,5 milionu.

„Město Plzeň patří mezi velmi úspěšné příjemce evropských dotací a projekt rekonstrukce domu v Thámově ulici to opět potvrzuje. Jen v oblasti sociálního bydlení město uspělo se sedmi projekty na vybudování 58 bytů s výší podpory z IROP přesahující 92 mil. Kč. Každý takový projekt přináší konkrétní pomoc lidem a šanci na důstojné bydlení,“ sdělila Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Plzeň.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: M. Krausová

Plzeň si položením květin u památníku 2. pěší divize na Chodském náměstí připomněla 5. výročí úmrtí amerického veterána Earla Ingrama, který v květnu 1945 osvobozoval pod velením generála Pattona Plzeň.

Earl Ingram, jenž se narodil 2. září 1922, byl velitelem 2. čety roty L 38. pěšího pluku druhé pěší divize Armády Spojených států amerických. Odvedený byl roku 1940. V srpnu 1944 přistál ve Skotsku, odkud se přesunul vlakem do Southamptonu v Anglii. Následovala noční plavba na malé lodi přes kanál La Manche a vylodění na pláži Omaha, odkud postupoval Evropou až do Plzně. Během války dosáhl hodnosti nadporučík. Několik měsíců po 2. světové válce zahájil kariéru jako profesionální voják. V aktivní službě byl více než 34 let. Žil v Severní Karolíně. Zemřel 27. září 2021 ve věku 99 let.

Text: Monika Krausová

Fotografie: R. Žáková

„V letošním roce jsme otevřeli cyklostezku z Malesic až k hranici katastru města Plzně. Teď na ni chceme navázat krátkým propojením do Dolního Vlkýše. Tím se cesty a stezky na stranu k Chotíkovu a Krkavci propojí,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí a také starosta Městského obvodu Plzeň 9-Malesice Aleš Tolar a dodal: „Letos dokončenou stezku v údolí Mže využívá hodně pěších a cyklistů. Věřím, že po dokončení chybějícího úseku do Města Touškova, který by měl být hotov do konce října, na sebe zdejší síť přitáhne další cyklisty. V roce 2022 byl dokončen úsek z Křimic do Malesic, takže cyklisté už nemusejí jezdit po frekventované silnici vedoucí od Kalikovského mlýna v Plzni do Města Touškova. Příští rok by navíc měl být dokončen gondolový most přes Mži v Malesicích, což se zřejmě stane lákadlem hlavně pro cyklisty.“

Jak informovala Zuzana Koutná ze Správy veřejného statku města Plzně, která má za město stavbu na starosti, bude délka nové stezky pro pěší a cyklisty do Dolního Vlkýše 1112 metrů, šířka 2,5 metru. „Povrch bude v části stezky z asfaltového betonu, ve zbytku z asfaltového recyklátu prolitého asfaltem a posypaného asfaltovou drtí. V místě napojení ze silnice bude nutné zřídit propustek v úrovni toho pod silnicí,“ doplnila.

Za stavbu cyklostezky do Dolního Vlkýše zaplatí Správa veřejného statku města Plzně, která pro město stavbu zajišťuje, celkem 4 588 419 korun včetně DPH. Zhotovitelem stavby je SILBA, s. r. o.

Nové úseky cyklostezek podél řeky Mže - mapa

Úsek z hranice katastru města Plzně do Touškova má na konci září začít stavět společnost Eurovia pro Mikroregon Touškovsko. (Poznámka: v mapě modře čárkovaný)

Text: Hana Josefová

Obnovená cesta (foto: Z. Koutná)

„Loni jsme dokončili opravu cesty na Dubové hoře, která umožňuje příjezd do osady Měsíční stráň ležící při břehu Radbuzy. Právě dokončeným úsekem jsme na ni navázali a dokončili tak propojení z Litic do Lhoty. Jde sice jen o krátký úsek, ten byl ale po větších deštích často podmáčený a někdy i neprůjezdný. Lidé ze Lhoty se tak dostanou na Dubou horu či do Litic kolem řeky „suchou nohou“ i po deštích. Zmíněný úsek ale využijí i ti, kteří přijedou k Cimrmanově lávce přes Radbuzu ve Lhotě z Litic podél řeky,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Cesta před obnovou (foto: R. Žáková)

Jedná se o úsek dlouhý více než 225 metrů vedoucí od mostního objektu pod drážním tělesem na úpatí Dubové hory směrem k Cimrmanově lávce přes Radbuzu ve Lhotě. „Nově opravená cesta je 4,5 metru široká s tím, že průjezdní profil s asfaltovou vrstvou je široký 3,5 metru. V obloucích je ale širší. Na obou stranách jsou krajnice zpevněné štěrkodrti,“ popsala Zuzana Koutná z Úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně, která měla stavbu na starosti.

Mapa cyklostezky

Zhotovitelem stavby je společnost SILNICE CHMELÍŘ s.r.o., která projekt realizuje za cenu 4 020 274,74 Kč včetně DPH.

Text: Monika Krausová

Ačkoliv město Plzeň vnímá sbírku vozidel jako hodnotnou, je nepřípustné, aby tolerovalo porušování uzavřené smlouvy ze strany nadace a jejích představitelů.

Jak již bylo veřejně uvedeno, podle dostupných podkladů prostory minimálně po část období nevyužívala a výstavy nepořádala nadace jako taková, ale soukromá s.r.o., kterou s nadací personálně propojuje osoba Romana Jurečka. Tato s.r.o. užívala prostor za zvýhodněných podmínek, které měl čerpat nadační fond.

Město Plzeň zároveň upozorňuje, že nájem je určen posudkem pro zkolaudovaný účel – výstavnictví, tudíž nejde o nájem pro komerční prostor, jak tvrdí zástupci nadačního fondu. Znalec stanovil cenu právě pro daný účel. Proto město odmítá jakákoliv tvrzení o diskriminaci nebo cílené likvidaci. Nadační fond nepředložil žádný oponentní odborný posudek, který by podpořil jeho tvrzení o likvidačním nájmu.

Ze strany města byla opakovaně projevena vůle jednat. Na zářijovém Zastupitelstvu města Plzně však ředitelka Nadačního fondu Plzeň sobě a zároveň zastupitelka města Kristýna Nachtmann Švédová sama požádala o stažení návrhu na nové řešení užívání majetku města (areál Cukrovarská) Nadačním fondem Plzeň sobě. Tudíž zastupitelstvo o návrhu nemohlo rozhodnout.

Město postupuje při správě majetku standardně, jak ukládá zákon o obcích. Nemůže na úkor svých povinností při řádné správě vlastního majetku upřednostňovat zájmy třetí osoby, navíc v situaci, kdy tato třetí osoba porušuje sjednané povinnosti. To platí nejen pro Nadační fond Plzeň sobě, ale například i pro uživatele obecních bytů.”

Tisková konference k představení technologie (fotografie: M. Pecuch)

„Město Plzeň má skvělou spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a já mám radost, že ji nyní po podpisu memoranda o přednostním průjezdu křižovatek posouváme na další úroveň. Každá investice, která zkrátí dojezdovou dobu na místo události, má nevyčíslitelnou hodnotu, obzvlášť, když jde o záchranu života. Proto všem, kteří spolupracují na tomto projektu, patří velké poděkování. Pevně věřím, že se pilotní projekt v naší metropoli osvědčí a že ho dokážeme rozšířit co nejdříve,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Podle Michala Pathyho, velitele Centrální hasičské stanice Plzeň – Košutka, hasiči loni vyjížděli k téměř 1300 zásahům, přičemž toto číslo se každoročně zvyšuje. „Pro nás je naprosto klíčové, abychom se na místo dostali včas. Každá minuta či desítky vteřin hrají zásadní roli například při zahájení resuscitace nebo vyprošťování z havarovaného vozidla. A při požáru se může během třiceti sekund zásadně změnit situace na požářišti, oheň či kouř může odříznout únikovou cestu nebo může dojít k explozi. Každou snahu zlepšit náš pohyb v provozu proto velmi oceňujeme,“ uvedl Michal Pathy.

Pilotní projekt se spustí na deseti vybraných křižovatkách ve městě. „Vytipovali jsme strategicky umístěné křižovatky nacházející se v Plzni na Lochotíně na trasách, které využívají hasiči mířící k zásahu právě z hasičské stanice v Plzni na Košutce,“ doplnil za Správu veřejného statku města Plzně specialista světelné signalizace a kamerového systému Jan Grohmann.

Podle Martina Volného ze společnosti INTENS Corporation, která zajišťuje technické řešení projektu, vývoj nezačínal od nuly, úkolem bylo zajistit datovou integraci mezi již existující systémy. „Hasiči prioritu na křižovatkách měli i doposud, ale řekněme nedokonalou. V jejich vozidlech bylo zařízení, které si vyžádalo přednostní průjezd na blížícím se semaforu, ale nedokázalo už vyřešit fakt, že tam například přechází chodci. To znamená komplikaci, zdržení pro hasiče a bezpečnostní riziko pro účastníky provozu. Nově systém dokáže vypočítat trasu, ví, jaké křižovatky jsou v okolí a začne je s předstihem řešit komplexně.“

„V praxi to znamená, že díky aplikaci Traffication integrované do palubního systému se řidiči o blížícím se hasičském vozidle dozvědí ještě dříve, než vůbec uslyší sirénu nebo spatří výstražné majáky. Na displeji s předstihem uvidí, odkud záchranáři přijíždějí, a získají tak cenné sekundy navíc. Mohou včas a bez stresu zareagovat, vytvořit bezpečný prostor pro průjezd a pomoci záchranářům dostat se na místo bez zbytečných komplikací. Technologie zároveň omezuje situace, kdy řidiče přijíždějící vůz integrovaného záchranného systému překvapí na poslední chvíli, a přispívá tak k vyšší bezpečnosti všech účastníků provozu,“ uvedl Michal Vondra, specialista na V2X Škoda Auto.

Upozornění si mohou v obdobném systému zobrazit také řidiči vozů Volkswagen. Kromě toho se počítá s rozšířením tak, aby se k informacím mohl dostat opravdu každý, v plánu je totiž dostat jej do bezplatné, největší komunitní navigace na světě – Waze.

Pokud by se technologie osvědčila, je možné ji dál rozšířit, což je i cílem, projekt totiž vychází z celonárodní, vládou schválené koncepce. „Jde o rozšíření nejen v rámci dalších měst a obcí v České republice, ale i pro další složky IZS, tedy záchranáře a policii. Začínali jsme hasiči proto, že počet jejich výjezdů je v porovnání s ostatními složkami nižší, ale zároveň mají nejvyšší nároky z hlediska techniky, což je pro pilotní projekt ideální. Tento model dobře prověří, jestli je funkční, tedy zrychlí průjezd a neovlivní provoz víc, než by bylo únosné,“ doplnil Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast SmartCities a podporu podnikání.

Jak dodal Martin Legner, ředitel odboru IZS a jednotek požární ochrany Generálního ředitelství HZS, na projektu spolupracuje řada institucí. „Konkrétně se jedná o Hasičský záchranný sbor České republiky, Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstvo dopravy České republiky a město Plzeň, přičemž jsme podepsali memorandum a garantovali, že mezi sebou začneme sdílet údaje tak, aby celý projekt bylo vůbec možné realizovat. Procesně to bylo velmi složité, každý měl nějakou část skládačky, bez které by nezafungoval celek. O to víc si vážím výsledku, že pilotní verzi nasazujeme do ostrého provozu a věřím, že přinese benefity pro všechny.“

Jak technologie funguje

Základem řešení jsou kooperativní inteligentní dopravní systémy, takzvané C-ITS, které umožňují vozidlům, dopravní infrastruktuře a centrálním systémům předávat si vzájemně v reálném čase informace. V praxi tak nejde pouze o to, že si hasičský vůz „rozsvítí zelenou“. Vozidlo hasičů je vybavené palubní C-ITS jednotkou, která při jízdě k zásahu předává informace o poloze, směru a pohybu vozidla. Křižovatky jsou osazené infrastrukturními jednotkami RSU, které požadavek na preferenci předávají řadiči světelné signalizace. Ten zohlední právě probíhající signální plán, bezpečně ukončí kolizní směry (např. průjezd ostatních vozidel nebo přecházení chodců) a následně vytvoří podmínky pro prioritní průjezd zásahového vozidla.

Komunikace mezi jednotlivými prvky přitom může probíhat několika cestami. Pro přímé předávání informací mezi vozidlem a dopravní infrastrukturou se využívá technologie ITS-G5 pracující v pásmu 5,9 GHz, která umožňuje rychlou výměnu dat s velmi nízkou odezvou. Vedle toho lze využít také mobilní datové sítě, přes které informace putují do centrálního C-ITS Backoffice a odtud pak do dalších systémů. Stejná informace tak nemusí zůstat jen mezi hasičským vozem a semaforem, ale může se například zobrazit ostatním řidičům přímo v jejich infotainmentu vozu nebo může být předána do dalších dopravních a navigačních služeb (např. Waze).

Technologické řešení společnosti INTENS Corporation je postavené právě na propojení různých dopravních systémů a zařízení, která by jinak fungovala samostatně. Důležitou roli zde hraje C-ITS Backoffice, tedy centrální softwarová a integrační vrstva, která přijímá, zpracovává a dále distribuuje standardizované dopravní zprávy mezi jednotlivými prvky systému. Díky tomu spolu mohou komunikovat zařízení různých výrobců a informace je možné předávat i třetím stranám.

Editace textu: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv ZČU

Zkontroluj si ovoce nebo Čekáním to nevyřešíš hlásají slogany z plakátů studentek a studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni (FDU ZČU). Jde o nový vizuál kampaně pro Nadační fond Muži proti rakovině, která upozorňuje na nutnost prevence rakoviny varlat. Vybrané studentské návrhy se od října objeví ve veřejném prostoru po celé České republice.

500 nových případů rakoviny varlat řeší každoročně lékaři v České republice. Vypovídají o tom data Nadačního fondu Muži proti rakovině, který každý rok na podzim pořádá největší osvětovou kampaň Movember na podporu mužského zdraví. Letos se koordinátoři spojili se studenty FDU ZČU, aby našli způsob, jak dostat téma mužského zdraví k mladým lidem. „Jsou to muži ve věku 15-40 let, kdo jsou nejohroženější skupinou, u které se může projevit rakovina varlat. V tom je rozdíl oproti rakovině prostaty, kterou trpí spíše starší muži,“ řekl Jiří Hofreitr z Nadačního fondu Muži proti rakovině.

Každý z autorek a autorů k tématu přistoupil jinak. Série plakátů s názvem Dotek pracuje s rukama a písmenem O, kdy propojuje hovorový výraz koule s výzvou k pravidelné kontrole. Jiný návrh staví na sportovních míčích nebo používá ovoce či vejce a známé každodenní situace, aby upozornil na odkládání zdravotní kontroly. „V naší práci jsme se snažily zachytit jemnost a citlivost doteku. Chtěly jsme ukázat, že samovyšetření není tabu a že je to naprosto přirozený proces při prevenci rakoviny varlat,“ řekly studentky ateliéru Grafický design a vizuální komunikace Nela Brilantová, Barbora Dušková a Sofie Čapková.

„U zdravotních témat je snadné sklouznout k poučování nebo strašení. Zadáním proto bylo najít vizuální jazyk, který téma otevře jasně a srozumitelně, ale zároveň nebude stavět na stereotypech. Zajímalo nás, jak se studující postaví ke kampani, která se jich týká,“ doplnil vedoucí ateliéru Karel Míšek.

Výsledné návrhy poslouží jako základ nové osvětové kampaně Nadačního fondu Muži proti rakovině pro rok 2026. Vybrané plakáty se objeví na reklamních plochách a v dalších médiích, výstava všech studentských návrhů bude až do 20. října ke zhlédnutí také v kampusu ZČU na Borech. „Pro nás je důležité dostat prevenci rakoviny varlat k mladým mužům způsobem, který jejich pozornost skutečně získá. Spolupráce se studenty nám umožnila podívat se na toto téma jejich očima,“ dodal Jiří Hofreitr. Včas zachycený nádor varlat je podle lékařů velmi dobře léčitelný a samovyšetření je základním způsobem, jak si změn všimnout a zároveň jedinou formou prevence.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: Z. Vaiz

Lepší sportovní zázemí mají v Černicích, a to díky investici v celkové výši více než 67 milionů korun. V areálu v ulici K Cihelnám přibyla hřiště, běžecká dráha, vylepšená je i jeho infrastruktura. O sportoviště se bude starat TJ Sokol Černice, využíván bude také žáky Tyršovy základní a mateřské školy. Areál byl po přestavbě uveden do provozu ve středu 23. září 2026.

„V Plzni systematicky zlepšujeme sportovní infrastrukturu tak, aby sport a pohyb byly dobře dostupné všem obyvatelům Plzně. Dnes předáváme vylepšený sportovní areál občanům Černic, jedné z nejrychleji rostoucích částí Plzně. Věřím, že nová sportoviště nebudou zahálet a denně je využijí všechny generace černických sportovců, včetně žáků mateřské i základní školy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký. Dodal, že se zvelebováním černického areálu město Plzeň nekončí: „Připravujeme druhou etapu jeho revitalizace, během níž bude postaveno zázemí pro sportovce i další hřiště s umělým povrchem.“

„V areálu bylo vybudováno fotbalové hřiště s umělým povrchem třetí generace certifikované asociací FAČR, a to včetně osvětlení a zavlažování, dále pak atletická rovinka a dvě osvětlená víceúčelová hřiště, jedno z nich je určeno primárně pro děti. Také byly zhotoveny zpevněné plochy včetně parkoviště a vznikly nové komunikace, oplocení a veřejné osvětlení,“ informovala Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, který měl stavbu na starosti.

„Jsme rádi, že v Černicích máme nové krásné sportoviště, které bude denně využíváno. Naše základní i mateřská škola mají na hřištích již zarezervované hodiny podle potřeby. Nové sportoviště nebude sloužit jen černickým fotbalistům, ale může jej také využívat i černická veřejnost, ostatní plzeňské školy i sportovní oddíly,“ uvedl starosta obvodu Plzeň 8-Černice Vladislav Sloup. Doplnil, že obvod na výstavbu přispěl ze svého rozpočtu 16 miliony korun.

Autorem architektonického návrhu je architektonické studio projectstudio8, s. r. o. Realizační projektovou dokumentaci, podle které byla investiční akce realizována, zpracovala společnost DM–PROJEKCE A STAVITELSTVÍ, s. r. o. Stavbu provedlo Sdružení Sportovní areál Černice tvořené společnostmi POHL cz, a. s., odštěpný závod Plzeň, ROADFIN STAVBY, s. r. o., TRISPORT HAVEL, s. r. o. Výstavba byla zahájena loni v srpnu, dokončena letos v září. Celkové náklady na tento projekt činí cca 67 milionů korun, a to včetně zpracování projektové dokumentace či dozorů.

O provoz areálu se bude starat TJ Sokol Černice, který má 260 členů, z toho je 150 dětí a mladých. Tato sportovní organizace na modernizaci černických sportovišť darovala 2,2 milionu korun.

Realizace II. etapy modernizace černického sportovního areálu je v přípravě. Aktuálně probíhá projektová příprava a v průběhu podzimu město Plzeň vyhlásí výběrové řízení na zhotovitele stavby, která zahrne výstavbu zázemí šaten a hřiště o velikosti 40 x 20 metrů s umělou trávou. V rozpočtu je na tuto etapu připraveno 20 milionů korun, obvod přispěje milion korun, TJ Sokol Černice 3 miliony.

Text: Hana Josefová

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

Plzeňská radnice přivítala v pondělí 21. září studenty a pedagogy z Obchodní akademie Plzeň a jejich partnerské školy Wirtschaftsschule Friedrich Arnold Amberg. Dvacet studentů z Ambergu přijelo do Plzně v rámci nově navázané spolupráce, která mladým lidem z obou měst umožňuje poznávat nejen české a německé prostředí, ale především své vrstevníky. Setkání se za město Plzně zúčastnila náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová.

„Setkávání studentů z různých zemí je mnohem víc než jen výlet nebo školní projekt. Je to příležitost poznat člověka, který mluví jiným jazykem, žije v jiném městě, ale přitom má stejné sny, zájmy a možná i obavy jako vy. Při takových setkáních se učíme nejen o jiné zemi, ale především jeden od druhého. Zjišťujeme, že hranice mezi státy nemusí být hranicemi mezi lidmi. Přátelství, spolupráce a vzájemné porozumění totiž žádné hranice neznají. Jsem ráda, že spolupráce mezi naší školou a školou v Ambergu přináší právě takové zkušenosti. Věřím, že společné výlety, rozhovory, sport i obyčejné chvíle strávené spolu vám zůstanou v paměti dlouho po návratu domů,“ řekla mimo jiné ve svém proslovu Lucie Kantorová.

Spolupráce mezi Obchodní akademií Plzeň a Wirtschaftsschule Friedrich Arnold Amberg začala na začátku roku 2026. První společné setkání se uskutečnilo v červnu v Ambergu.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: O. Totzauer

„Andělé možná nemají křídla, ale rozhodně existují. A už dvacet let se o tom můžeme přesvědčovat právě tady, v Plzni. Jejich slavnostní vyhlášení je především poděkováním všem, kteří svou prací a ochotou pomáhat mění životy lidí kolem sebe. Těm, kteří stojí při lidech, již se ocitli v těžké životní situaci a potřebují pomocnou ruku, podporu nebo jen vědět, že na své problémy nejsou sami. Za těch dvacet let jsme ocenili stovky lidí a kolektivů. Každý z nich má svůj příběh, ale jedno mají společné – svůj čas, energii a často i kus sebe věnují druhým. A právě proto je mi ctí být mezi vámi. Děkuji všem, kteří pomáhají, pečují, podporují a dávají lidem naději. Protože právě takoví lidé jsou pro mě skutečnými Anděly,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Chtěl bych z tohoto místa všem vzkázat, že mají můj obdiv. Práce, kterou dělají, je často neviditelná, přitom nesmírně náročná a někdy také nedoceněná. Pro mnohé z vás ale není jen zaměstnáním – je skutečným posláním. Obdobné je to i v případě dobrovolníků. Svůj čas, energii a schopnosti věnují druhým jednoduše proto, že chtějí pomoci. Dělají to ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, a přesto jejich pomoc může pro člověka, který čelí nějaké složité životní situaci, znamenat opravdu mnoho. Někdy je to praktická pomoc, jindy obyčejná lidská společnost, naslouchání nebo pocit, že na své starosti člověk není sám. A právě tato solidarita a ochota pomáhat má v našem městě své pevné místo. O to více mě těší, že se nyní statutární město Plzeň uchází o titul Evropské hlavní město dobrovolnictví 2028. Je to příležitost ukázat, že dobrovolnictví není jen pojem, jen jednotlivý dobrý skutek, ale důležitá součást života našeho města,“ doplnil radní pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.

Součástí slavnostního večera bylo také vyhlášení ocenění Dobrá duše. Pro rok 2026 patří: Správě veřejného statku města Plzně, organizaci Point 14, Centru pro komunitní práci západní Čechy a Mezigeneračnímu a dobrovolnickému centru TOTEM.

Nejvyšší ocenění – Zlatého anděla 2026 – pak získala ředitelka organizace TyfloCentrum Plzeň Hana Dostálová za více než 15 let usilovné práce v oblasti sociálních služeb, zejména za dlouhodobou podporu lidí se zrakovým postižením.

Slavnostní galavečer, který každoročně pořádá Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně ve spolupráci s Kanceláří primátora města, zahájilo vystoupení organizace Ty a Já. Její členové svým tanečním vystoupením připomněli nejen 20. výročí svého působení, ale také dvě desetiletí slavnostního večera Anděl. O překvapení večera se postaral Igor Orozovič se svou kapelou. Hosté se mohli těšit také na taneční vystoupení vítězů soutěže StarDance – Oskara Hesse a Kateřiny Bartůněk Hrstkové.

Jubilejní ročník podtrhla také doprovodná fotografická výstava, která představila všechny držitele ocenění Zlatý anděl z uplynulých dvaceti let. Výstava tak symbolicky propojila jednotlivé ročníky a vzpomněla tak na osobnosti, které svým nasazením a dlouholetou prací významně přispívají k rozvoji sociální oblasti a dobrovolnictví v Plzni.

Dvacátý ročník „Anděla“ tak nebyl pouze oslavou oceněných, ale také připomínkou dvou desetiletí pomoci, solidarity a lidí, kteří mají srdce na správném místě, svůj čas a energii věnují druhým, přičemž nemají potřebu svou výjimečnost vyzdvihovat.

Editace textu: Hana Josefová

Fotografie: R. Žáková

„Když se člověk seznámí s historií arboreta Sofronka, uvědomí si, jak významnou lesní zahradu město Plzeň převzalo. Jsem rád, že nyní slouží vzdělávání přímo v přírodě, nejen lesnickému výzkumu. Měli bychom být hrdí, že zde máme lokalitu zapsanou na mezinárodním seznamu nejvýznamnějších botanických zahrad a arboret,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

„Můj otec, Karel Kaňák, dostal v roce 1956 na starosti šlechtění a výzkum borovice lesní v tehdejším Československu. Protože zde chyběl objekt, který by byl k takovému účelu vhodný, rozhodl se založit specializované lesnické arboretum pro borovice. Chodily nám tak poštou semínka borovic z celého světa. Na oplátku nabízel semínka českých dřevin, nejčastěji jesenický modřín. Ten byl ve všech provenienčních pokusech na prvním místě, tak byl velice žádaný. Arboretum vzniklo zde, protože otec byl Plzeňák a severní okraj Plzně je ideální pro pěstování borovic: je zde suchá písčitá půda s nedostatkem živin a vláhy, pro náročnější druhy nevyhovující. Navíc v té době zde bylo asi 12 ha lesa v mýtním věku, které byly určené ke smýcení. První oplocenou školku otec založil na deputátních loukách a políčkách, které patřily ke zdejší hájovně. Tam začal vysévat první semínka,“ zavzpomínal na počátky Arboreta Sofronka Jan Kaňák, syn zakladatele arboreta, jeho pokračovatel a expert na borovice.

V lesním arboretu se z počtu cca 120 druhů zkoušelo pěstovat 68 druhů borovic. Některé rostou bez problémů i v tisících, jiné se nepodařilo vypěstovat ani po několikáté, hlavně kvůli místním klimatickým podmínkám. Dosud na Sofronce přežilo 40 druhů a 15 mezidruhových kříženců. Přitom 16 druhů je zastoupeno reprezentativně, tedy vzorky různého původu, tzv. proveniencemi. Borovice lesní má ze všech dřevin největší areál svého rozšíření, a právě na Sofronce má největší zastoupení proveniencí na světě – celkem 256. Všechny zde zastoupené druhy popisuje a dokumentuje kniha o borovicích vydaná s finančním přispěním příslušného Městského obvodu Plzeň 1.

V arboretu na Sofronce je od roku 1960 meteorologická stanice, která od roku 1969 přešla pod Hydrometeorologický ústav i s Janem Kaňákem, v té době nejmladším pozorovatelem. Stanice známá pod názvem Plzeň – Bolevec je pro Plzeň reprezentativní, protože Profesionální meteostanice Plzeň – Mikulka má zatím krátkou dobu pozorování. Z klimatologického hlediska je lokalita zajímavá výskytem extrémních teplot v létě i v zimě. Zdejší písčité podloží se v létě velmi rychle přehřívá a sálá, takže teploty vystupují abnormálně vysoko. „Třeba letos jsme měli asi třikrát nejvyšší teplotu v republice a naměřená hodnota 41,5 oC byla druhou nejvyšší teplotou v republice,“ popsal Jan Kaňák a dodal: „Extrémní mrazy v zimě jsou zase způsobeny především tím, že Sofronka je v mrazové kotlině, kam stéká studený vzduch z okolních kopců, z Orlíku a z Doubí. Minimální zde naměřená teplota od roku 1969 činí mínus 30 oC. Takže rozdíl teplot je více než 70 stupňů, což limituje přežití citlivých druhů borovic. V současné době už měření probíhají plně automaticky. Pro studium vlivu klimatu na různé druhy borovic je zdejší meteostanice naprosto zásadní.“

Sofronka je především lesnické arboretum, a tak byly veškeré výsadby sázeny lesnickým způsobem v pravidelném sponu. Nepoužívaly se žádné výchovné zásahy, prořezávky a probírky, ani podpůrné prostředky jako chemická ochrana či hnojení. Funguje zde jen přírodní výběr, který je jediný objektivní. Každá výzkumná plocha představuje většinou obdélník 13 x 15 metrů, kde bylo vysazeno 195 sazenic ve sponu 1 x 1 m. „Provenienční pokusy vytvářejí základ porozumění geografické proměnlivosti lesních dřevin. Provenienční výzkum poskytuje základ využitelný k praktickému šlechtění a dává smysl, když je provenienčních ploch co nejvíc a výzkum se vyhodnocuje v čase co možná nejdéle. Proto je důležité, aby i lokality, jako je Sofronka, zůstaly co nejdéle v provozu a co nejdéle se pravidelně vyhodnocovaly. Nyní, v době, kdy se mění klimatické podmínky, je to o to významnější,“ uvedl profesor Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zakladatel katedry lesnické genetiky a fyziologie, který do Sofronky jezdí v rámci výuky se studenty i se zahraničními experty.

„V současnosti probíhají na Sofronce environmentální programy, během kterých se děti vzdělávají nenucenou formou o přírodních zákonitostech, navštěvují obůrku s daňky, naučnou stezku o včelařství i tu o zdejších borovicích. Na horní ploše arboreta byl pro tyto účely vybudován environmentální areál. Probíhají tu různé akce pro školy i pro veřejnost – Den lesa, dvakrát do roka výstava hub s mykologickou poradnou, Víkend otevřených zahrad či Včelí dny,“ sdělila vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková.

„Sofronkou projde za rok asi deset tisíc dětí z plzeňských i mimoplzeňských škol. Učení o přírodě v přírodě má určitě mnohem vyšší váhu, než když se podobné téma probírá ve škole,“ řekl Jan Kaňák, emeritní vedoucí arboreta, který zde pracuje od roku 1977 a žije od roku 1967, od svých 15 let.

Text: Barbora Hájková

Tisková konference k plnění programového prohlášení (fotografie: M. Pecuch)

„Splnili jsme drtivou většinu bodů z programového prohlášení naší koalice. Každý projekt má smysl a řada z nich je společným dílem. Věcí, které mě osobně těší nejvíce, je celá řada. Podařilo se nám dokončit první etapu rekonstrukce náměstí Republiky, které díky úpravám a výsadbě stromů významně ožilo. Z projektů čistě v mé gesci považuji za nejvýznamnější zahájení stavby multifunkční sportovní haly na Borských polích, dokončení východní tribuny s náběhovým kopcem na atletickém stadionu ve Skvrňanech a zahájení rekonstrukce významné a technické památky Puech-Chabalovy filtrace v areálu vodárny. Velkou radost mám také z toho, že jsem v radě i zastupitelstvu prosadil nulovou toleranci hazardu a regulaci vizuálního smogu v širším centru Plzně. Mým cílem rovněž bylo stabilizovat a posílit městskou polici, výsledek hodnotím kladně,“ uvedl primátor města Roman Zarzycký (ANO).

Výstavba a veřejný prostor:

„Významně jsme posunuli bytovou výstavbu. Největší objem nových bytů vznikl na Světovaru, kde jsme dokončili bloky A5 a E se 74 byty a služebnou městské policie, připravujeme blok A1-A4 se 68 byty a obchodem. Do bytové výstavby ročně dáváme 100 milionů korun. Konečně se promění také brownfield kasáren Slovany, kde jsme uzavřeli memorandum o spolupráci se soukromým investorem,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Plzeň staví i parkovací domy. V červenci se otevřel parkovací dům Atom a v říjnu bude uveden do provozu velkokapacitní parkovací dům na Světovaru a připravují se další, např. nad zoo. Zpracována je koncepce veřejných prostranství, zrekonstruováno bylo Rolnické náměstí, startuje rekonstrukce Jiráskova náměstí, připravuje se úprava náměstí Míru. Mezi nejviditelnější patří 1. etapa náměstí Republiky, která zahrnula západní část a vytvořila tam odpočinkovou zónu se stromořadím i novým mobiliářem. Vedle plánované rekonstrukce a dostavby kulturního domu Peklo jsou klíčové i investice do areálu DEPO2015, v němž se po dvou letech otevírá zrekonstruovaná budova s výstavními a expozičními prostory, kreativními dílnami, ateliéry i kavárnou. Obnoveny byly interiéry, zlepšil se i technický stav budovy, zvýšila energetická úspornost. Plzeň zefektivnila svoz odpadu, postavila novou kompostárnu a investovala do nových sběrných dvorů.

Školství:

Bylo vybudováno 11 odborných učeben a 2 pohybové sálky v rámci nástavby a přístavby 13. ZŠ, dokončena přístavba 26. ZŠ se 6 odbornými učebnami, to vše s dotací z ITI. Na 11. ZŠ vzniklo technologické centrum se 2 odbornými učebnami. Vznikla přístavba 11. školní jídelny, zahájena byla nástavba pavilonu 15. ZŠ pro 8 odborných učeben a multifunkční sálek a přístavba 21. ZŠ pro 9 kmenových učeben, sportovní sál a součástí je i rozšíření školní jídelny. Projekčně připraveny jsou další přístavby 7. ZŠ a MŠ a 10. ZŠ. Zmodernizováno bylo hřiště při 4. ZŠ, odstartovala dlouhodobá spolupráce s oddílem pozemního hokeje a hokejbalu, rekonstrukcí prošlo fotbalového hřiště s umělým trávníkem v 33. ZŠ, postavena byla tělocvična při 20. ZŠ, zahájena stavba tělocvičny při 22. ZŠ. „Projekčně jsou a budou připraveny přístavby tělocvičny při 2. ZŠ a 33. ZŠ, kde součástí sportovního zázemí jsou i třídy školy nebo družiny a vybudování tělocvičny v ZŠ a MŠ Božkov, která toto zázemí zcela postrádá. Fungují projekty Máme rádi jídlo, jehož tématem je problematika každodenního vzniku odpadu v jídelnách a jeho likvidace. Na projektu spolupracují téměř všechny ZŠ prostřednictvím žáků, zaměstnanců družin i školní jídelny. Novým projektem byla soutěž jídelen Vaříme s chutí, proběhlo také proškolování jídelen k novému spotřebnímu koši,“ uvedla Lucie Kantorová (ANO), náměstkyně pro oblast školství a cestovního ruchu.

Turismus:

Plzeň zrekonstruovala dům na Klatovské třídě 19, nyní objekt vybaví expozicemi, vznikne tam muzeum osvobození a přístupný bude interiér od Adolfa Loose. „Probíhá výběrové řízení na dodavatele expoziční části stavby, paralelně se pracuje na obsazích (texty, scénáře videí, nákup exponátů). Byla zadána dokumentace na sochařskou uměleckou soutěž na sochu generála Pattona, která bude umístěna v přístavbě objektu poblíž tanku Sherman,“ uvedla náměstkyně Lucie Kantorová.

Oblast dopravy a životního prostředí:

V oblasti městské hromadné dopravy Plzeň modernizovala vozový park, zajistila přípravu pro zahájení výstavby tramvajové tratě na Vinice i trolejbusu na severní předměstí, zrekonstruovala tramvajové tratě Koterovská, Zbrojnická, Klatovská, Terezie Brzkové. „Rozšířili jsme slevy v MHD na všechny seniory (100 %) a mládež (50 %), tarif MHD jsme drželi hluboko pod úrovní inflace a MHD tím reálně o téměř třicet procent zlevnili. Zajistili jsme přebudování problémových křižovatek společně se státem a krajem, a to U Makra, Chrástecká – Jateční, U Darebáka, průtah Červeným Hrádkem, Bílou Horou. Máme na harmonogramu prací na příští rok připravenou křižovatku U Jána a rozšíření tramvajových zastávek na náměstí T. G. Masaryka,“ uvedl Aleš Tolar (STAN), náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí. Plzeň zklidnila dopravu na náměstí Republiky a na Americké třídě. Obě místa, stejně jako sady Pětatřicátníků, ozelenila. S tímto cílem také zahájila úpravy Masarykovy ulice. Investovalo se i do cyklodopravy, šlo o cyklostezky Plzeň-Chrást, Malesice – Město Touškov, podél Vejprnického potoka, Koterov – Starý Plzenec, mosty a lávky přes Lahošťskou rokli, Faltusův most, lávku přes Rokycanskou, Pod soutokem, transborder Malesice. „Rozjeli jsme službu sdílených elektrokol Pilsen Bike. Město vypsalo opakované granty, při nichž rozdává stromy občanům, prostřednictvím fondu Zelený poklad výrazně navyšuje podporu zelených střech i na soukromých domech. Podařilo se kompletně revitalizovat Lochotínský park. V rekreačních oblastech postavilo město nový stánek na hrázi Boleváku a zkultivovalo prostor kolem, zajistilo nová mola na Ostende, opravilo přírodní nádrže v Červeném Hrádku a v Malesicích.

Kultura:

„V uplynulém období jsme pokračovali v systematickém rozvoji kulturního prostředí i plzeňské kulturní infrastruktury. Za top tři projekty považuji oslavy Roku české hudby 2024 a projekt Smetana200 a v roce 2025 desáté výročí EHMK 2015 a 730 let města Plzně. V oblasti kulturní infrastruktury je klíčová probíhající revitalizace ústřední budovy Knihovny města Plzně v ulici Bedřicha Smetany, spustili jsme zpívající Fontánu Corso, která přispívá ke zkvalitnění veřejného prostoru a doplňuje festival Smetanovské dny, pokračovala rekonstrukce areálu DEPO201, byla zahájena příprava rekonstrukce kulturního domu Peklo, Lochotínského pavilonu či příprava rozšíření a zkvalitnění zázemí Nového divadla,“ uvedla radní pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková (ANO). Projednány byly strategie městských kulturních organizací, tedy Divadla J. K. Tyla, Divadla ALFA, Plzeňské filharmonie, DEPO2015 a dalších. Plzeň spustila nový web městské sbírky současného umění Artotéka města Plzně a také nový web Kulturní Plzeň, který na jednom místě poskytuje komplexní informace o plzeňské kulturní nabídce, kulturních institucích, akcích atd. Realizovány byly dva rozsáhlé průzkumy spokojenosti obyvatel s kulturním životem. Výsledky potvrzují dlouhodobě značnou míru spokojenosti (kolem 92 %), a přinášejí podněty pro další směřování kultury v Plzni.

Podpora bydlení:

„V tomto volebním období se realizuje mnoho bytových staveb, ale i projektová příprava další bytové výstavby v Plzni. Areál bývalého pivovaru Světovar (tzv. brownfield) se proměňuje v živou čtvrť s městskými byty. Pustili jsme se i do složitých kompletních rekonstrukcí, do té doby opuštěných městských budov v technicky nevyhovujícím stavu. Příkladem je třeba bývalý kulturní dům v Červeném Hrádku nebo historický dům ve Smetanových sadech, kde vzniklo moderní bydlení. Krom bytové výstavby jsem ráda, že se realizuje stavba nízkoprahového denního centra pouze pro ženy, které se ocitly bez domova, jelikož často mají zkušenost s násilím či jiným traumatem. Zde získají bezpečný prostor a odbornou pomoc,“ uvedla Světlana Budková (STAN), radní pro oblast bytovou včetně dostupného a sociálního bydlení. Vznikly nové bytové objekty pro seniory a mladé rodiny na území městských obvodů, konkrétně v Červeném Hrádku 18 bytů pro seniory a pro mladé. V Malesicích byla dokončena výstavba bytového domu s 12 byty určenými pro osoby žijící v nevhodných podmínkách. V Křimicích se nyní staví 14 městských bytů. Podpořeny byly dotací projekty sociálního bydlení. V červnu 2026 byla dokončena revitalizace bytových domů Tylova 51 a 53 se 17 byty a dvěma nebytovými prostory. Rekonstrukce domu Resslova 13 probíhá od listopadu 2025. Hotova je revitalizace bytových domů Kotkova 17, 19 a Kotkova 23, 25, kde vzniklo 40 bytů. „V červnu 2026 byla dokončena rekonstrukce Smetanovy sady 9, kde vzniklo 8 bytů a tři nebytové prostory pro komerční využití. Rekonstrukce domu Na Jíkalce 2 byla dokončena v květnu 2026 a vzniklo zde 8 bytových jednotek. Také byla dokončena realizace bytového domu Kreuzmannova, hotová je projekční příprava bytového domu Emila Škody, SAD Bory, dokončuje se projekční příprava bytového domu Sladová. V blokaci máme další lokality vhodné pro bytovou výstavbu města, jako jsou lokalita Litice, Lochotínská, Sladová a Cukrovarská,“ uvedla Světlana Budková. Aktuálně město Plzeň zkolaudovalo stavby s více než 170 byty. Zároveň v současnosti probíhá městská bytová výstavba na více místech (největší v bývalém areálu pivovaru Světovar) s téměř s 130 bytovými jednotkami, z nichž většina bude hotova do podzimu 2026. K tomu ještě na přelomu září-října se zahájí další stavba s 68 bytovými jednotkami (blok domů Světovar A1 – A4). Město Plzeň neustále pracuje na přípravě výstavby nových bytů – celkem jde o 1 080 bytových jednotek v různé fázi projektové přípravy, z nichž 131 má již v tuto chvíli platné stavební povolení.

Majetková oblast:

„Z pohledu majetku města Plzně se nám s panem primátorem podařilo získat nové pozemky pro rozšíření zoologické zahrady města Plzně, od církve jsme koupili rozsáhlé pozemky na Chlumu a v letošním roce zastupitelstvo schválilo také nákup samotné rozhledny, nic tedy nebrání dalšímu rozvoji Chlumu. S biskupstvím jsme také podepsali smlouvu o spolupráci týkající se kostela U Ježíška. Za strategické rozhodnutí pak považuji nákup areálu bývalé pošty v Železniční ulici, kde má vzniknout nový autobusový terminál a parkovací dům,“ řekl radní pro majetek Vlastimil Gola (ANO).

Bezpečnost:

„Došlo ke změně velitele a přijetí systémových opatření, která zefektivňují a zkvalitňují výkon služby městské policie. Náborová kampaň probíhá nepřetržitě, během čtyř let je počet strážníků na maximu personální kapacity, k 30. červnu 2026 máme 273 strážníků, přičemž tabulkový počet jsme ještě nad tuto hranici navýšili a stavy tak budou ještě víc posíleny,“ uvedl Tomáš Kotora (PRO Plzeň) radní pro oblast bezpečnosti. Plzeň modernizuje zázemí jednotlivých služeben (Bory, Lochotín, hlavní nádraží), zřídila Služebnu celoměstských činností, což posílilo výkon městské policie v celoměstském rozsahu. „Město cílí na okamžitou reakci při narušování veřejného pořádku. V roce 2025 vláda ČR vyhlásila stupeň ohrožení terorismem „B“, tedy stav, kdy není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území ČR, došlo však k výraznému zhoršení mezinárodní situace, a to do takové míry, že její projevy mohou významně ovlivnit bezpečnostní situaci v ČR. Při tomto stavu je třeba dbát zvýšené ostražitosti, přičemž za této situace dlouhodobě platí některá vytipovaná zvýšená bezpečnostní opatření, na kterých se podílí jak městská policie, tak magistrátní odbor bezpečnosti. Uzavřeli jsme s Krajským ředitelstvím policie Plzeňského kraje Memorandum o vzájemné spolupráci na projektu sdíleného operačního řízení a smlouvy o výpůjčce kompletního setu dispečerského pracoviště s cílem rozšířit a zefektivnit spolupráci mezi Policií ČR a MP Plzeň. Podobná spolupráce je v rámci ČR unikátní,“ doplnil Tomáš Kotora. Plzeň také po 12 letech navýšila finance v rámci čtyřletých grantů pro financování nestátních neziskových organizací působících v oblasti protidrogové prevence a prevence kriminality.

Sport:

V oblasti sportu Plzeň navýšila přímou podporu o desítky milionů, jde o celkový finanční objem přes 100 milionů korun. Tím zvyšuje podporu především amatérského a mládežnického sportu. Navýšila také počet sportovních akademií i jejich finance. Aktuálně funguje 19 sportovních akademií, rozvíjejí talentovanou mládež, zapojeno je přes 4500 dětí. „Zavedli jsme dotační titul na sportovní akce, ročně jich podporujeme přes 100, což přispívá k rozvij sportu ve městě a různorodosti. Kromě sportovní infrastruktury, která se za poslední čtyři roky výrazně vylepšila a městská sportoviště patří mezi nejlepší v ČR, tak jsme pomohli i klubům v rozvoji s vlastními sportovišti, aby se mohly rozvíjet. Těší mě, že právě rekordní částka do sportu přišla v tomto období, kluby pomáhá stabilizovat a dává jim jistotu a klid do jejich práce. Mojí prioritou bylo přilákat co nejvíc dětí ke sportu a vytvořit jim nejlepší podmínky. Např. největší sportovní akce v regionu Sportmanie byla v minulých letech hojně navštěvována a hlásili jsme rekordní účasti. To je důkaz, že sport je v Plzni fenomén a nás všechny mohou těšit i úspěchy profesionálních klubů či sportovců, na které jsme náležitě hrdí,“ uvedl Tomáš Morávek (PRO Plzeň), radní pro oblast sportu.

Sociální oblast:

„V končícím čtyřletém období se nám v oblasti sociální podařilo nastartovat největší projekty za poslední desítky let. Zahájili jsme stavbu pobytového zařízení pro lidi s kombinovaným postižením Nováček 2 a osoby s poruchou autistického spektra, těsně před zahájením výstavby je centrální vývařovna jídel a denní stacionář Jitřenka i výstavba denního stacionáře Človíček 2,“ uvedl Jiří Šrámek (ANO), radní pro oblast sociální a aktivní život seniorů. Kromě toho probíhá zateplování Domova se zvláštním režimem Čtyřlístek, ve spolupráci s Plzeňským krajem se připravuje novým domov pro hospic v lokalitě v Malesicích, město jedná se soukromým investorem o výstavbě domova se zvláštním režimem, probíhá generální oprava historických arkád na Ústředním hřbitově a další. V roce 2025 byl také vyhlášen nový víceletý dotační program na kofinancování sociálních služeb na roky 2026–2029, kde bylo schváleno na celé období více než 200 milionů korun. V roce 2026 byla také rekordní podpora v projektu na podporu občanů města Plzně se sníženou kvalitou života z důvodu zdravotního znevýhodnění nebo věku, celkem bylo podpořeno 89 osob, nejvíce za dobu trvání projektu.

Smart Cities a podpora podnikání:

„V oblasti Smart Cities a podpory podnikání jsou pro nás klíčové drony, startupy, městský technologický park TechTower, ale také například fotovoltaika pro městské objekty a další,“ přiblížil Daniel Kůs (Piráti), radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání. Plzeň je v ČR průkopníkem v oblasti využití bezpilotních letounů, provádí s nimi inspekce, monitoruje velké požáry, dopravní nehody, vyvíjí vlastní aplikace, spolupracuje s IZS. Nejnověji řeší mj. pilotní projekt leteckého doručení AED (defibrilátoru) pomocí dronů – první svého druhu v ČR. Plzeň za uplynulé čtyři roky také zdokonalila ekosystém PINE (Pilsen INnovation Ecosystem), jenž propojuje technické vzdělávání a podporu podnikání – od školek po globální startupy. Děti začínají v Centru robotiky a přechází do SIT Port, jenž poskytuje mentoring, sdílené zázemí i preinkubaci pro technologické startupy. Od roku 2022 vzrostl počet akcí v SIT Portu o 130 %, počet účastníků akcí o 149 %. V objektu TechTower bylo v roce 2025 dosaženo 100 % obsazenosti kanceláří (oproti 60 % v roce 2023), výrazně vzrostl počet akcí z 87 v roce 2023 na loňských 248 (+300 %) i návštěvníků (8370 vs. 27830, +232 %). Zvýšil se i počet členů v coworku o 150 %. K PINE se hlásí i další hráči působící v Plzni a Plzeňském kraji, kteří se stejně jako městská organizace SITMP věnují vzdělávání dětí v technických oborech, podpoře mladých a rozvoji podnikatelského prostředí. Plzeň dále nabízí programy zaměřené na inkubaci pro začínající podnikatele i scale-up firmy, navyšuje jejich podporu. Podporuje také spolupráci podniků s výzkumem prostřednictvím Plzeňských podnikatelských voucherů. Na své objekty město osazuje fotovoltaiku, dosud má 31 fotovoltaických elektráren. Pro zvýšení efektivity postupně zavádí bateriová úložiště a připravilo projektovou dokumentaci pro dalších 21 elektráren.

Co zatím splněno nebylo:

Mezi zatím nesplněné záměry patří například projekt nového bazénu na Borech u ZČU. Důvodem zdržení jsou probíhající jednání s univerzitou o možnostech přístupu/vjezdu automobilů a autobusů, pracuje se na memorandu o spolupráci. Upuštěno bylo od stavby polyfunkčního domu pro seniory v obvodě Plzeň 2 – Slovany, a to pro výraznou finanční náročnost projektu. Město jedná se soukromými subjekty ohledně možnosti vybudování zařízení domova se zvláštním režimem v jiné lokalitě tohoto obvodu. Kvůli trvání sporu o vlastnictví pozemků na Lopatárně je zatím blokován projekt nového moderního sportoviště.

Text: Eva Barborková

Fotografie: M. Krausová

Novou sezónu aktivit odstartovalo ve svém hlavním sídle v Kaznějovské ulici Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM. Slavnostního zahájení se v pondělí 21. září 2026 za město Plzeň účastnili a všem dobrovolníkům i ředitelce Vlastě Faiferlíkové za jejich činnost poděkovali náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová a radní pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.

Na programu bylo například také setkání Na kus řeči… s meteorology ČHMÚ Plzeň Tomášem Vejvodou a Ivo Bohmannem.

Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM vstoupilo do své 27. sezóny. Je nestátní neziskovou organizací, která se věnuje šíření myšlenky dobrovolnictví a poskytuje sociálně aktivizační služby seniorům a osobám se zdravotním postižením. Své místo v něm najde každý, kdo se chce vzdělávat, hýbat se a zlepšovat si kondici, chce se umělecky realizovat nebo se jen kulturně pobavit. Na činnost Totemu přispívá i město Plzeň.

Text: Monika Krausová

Fotografie: Z. Hájek

„V Čechách je houbaření, na rozdíl třeba od Německa, velice populární. Díky známému mykologovi Miroslavu Smotlachovi zná ty nejběžnější jedlé houby, jako jsou hřib pravý, poddubák, křemenáč, klouzek, bedla či liška u nás téměř každý. K určení nám nosí houbaři hlavně holubinky a mochomůrky,“ řekla Lucie Kaňáková z Arboreta Sofronka.

Na jarní výstavě hub na Sofronce, která se uskutečnila koncem května, bylo k vidění 41. druhů hub, převážně hřibů a holubinek. Lidé si mohli prohlédnout také hřib medotrpký, vodničku potoční, vyrůstající na větvičkách ponořených do vody tekoucích potůčků a signalizující velmi čistou vodu, dřevokazné léčivé houby, jako například lesklokorku lesklou, lesklokorku ploskou a březovník obecný. Vystavený byl rovněž klobouk vyrobený z troudnatce kopytovitého – víceletého choroše. Takové klobouky namočené do chladné vody nosili dříve pastýři jako ochranu proti velkému horku.

„Na poslední výstavu hub nám mnoho exemplářů nedorazilo, neboť přírodě chyběla vláha, kterou houby potřebují. Celý květen bylo sucho. Některé houby mají podhoubí až čtvrt metru pod zemí, a tak pokud není půda do té hloubky provlhčená, nerostou. Houby také nesnášejí průvan a pro růst potřebují teplotu přiměřenou dané roční době,“ sdělil mykolog Zdeněk Hájek.

Výstavy hub s mykologickou poradnou pomáhají vzdělávat houbaře a upozorňovat na možnost záměny druhů jedlých s druhy jedovatými. Ročně se v Česku otráví či přiotráví houbami v průměru 300 lidí.

Editace textu: Barbora Hájková

Téměř dvě stovky účastníků z řad zástupců města a kraje, veřejných institucí, poskytovatelů sociálních služeb, odborné veřejnosti i samotných klientů služeb, diskutovaly o dalším vývoji a směřování. Na základě jejich jednání vznikne Akční plán rozvoje sociálních a návazných služeb na území města Plzně pro rok 2027 (dále jen „Akční plán“). Součástí jednání bylo také vyhodnocení plnění aktuálně končícího Akčního plánu rozvoje sociálních a návazných služeb na území města Plzně pro období let 2025–2026.

Foto: archiv Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně

„Ať chceme nebo ne, tak sociální služby a služby na ně navázané ovlivňují život velké části obyvatel Plzně. Asi každý z nás má ve svém okolí někoho, kdo se na pomoc sociálních služeb někdy obrátil. Navíc každý se může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat pomoc on sám. Právě proto je důležité vytvářet služby, které budou odpovídat skutečným potřebám. Zároveň se ukazuje, že sociální služby musí umět velmi rychle a pružně reagovat i na nečekané události a změny ve společnosti. Přesvědčili jsme se o tom například během pandemie koronaviru nebo po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Výzvou je také proměňující se struktura obyvatel. Důležitou součástí této proměny je stárnutí populace, a tedy zajištění dostatečných kapacit služeb právě pro seniory. Proto je komunitní plánování v sociální oblasti tak důležitá. Díky němu je pro město snazší reagovat na aktuální situaci a připravovat se na to, co může přijít v budoucnu,“ uvedl radní pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.

Pro tvorbu Akčního plánu obdržel Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně rekordních 74 podnětů od organizací, které se v dané problematice pohybují. Podněty se týkaly všech oblastí sociální péče – od podpory seniorů a osob se zdravotním postižením přes pomoc cizincům až po podporu rodin či osob, jimž hrozí sociální vyloučení.

„Velmi si vážíme každého podnětu, který jsme obdrželi. Ne všechny je však možné realizovat v průběhu jednoho roku, to ale rozhodně neznamená, že se jimi nebudeme zabývat. Naopak vnímáme jejich důležitost a bereme je jako zpětnou vazbu a podněty k hledání nových cest a vylepšení. Rád bych proto všechny, kteří své podněty zaslali, ujistil, že žádný z nich nezapadne pod stůl. Na tento Akční plán naváže rozsáhlejší Strategie rozvoje sociálních a návazných služeb na území města Plzně na období let 2028–2031, jejíž příprava byla zahájena již na začátku letních prázdnin. I podněty, které nyní nebude možné promítnout do Akčního plánu, tak mohou být důležitým podkladem pro další dlouhodobé plánování sociálních služeb v Plzni,“ doplnil vedoucí Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně Lukáš Mařan.

Nový Akční plán by měl být orgánům města předložen ke schválení na konci letošního roku.

Editace textu: Hana Josefová

Velká cena města Plzně nabídne celodenní program od žákovských kategorií přes kadety a juniory až po elitní ženy a muže.

• První závod odstartuje v 8:50.
• Hlavní závod žen ve 14:20.
• Hlavní závod mužů v 15:30.

Vstup pro diváky je zdarma.

Závod je zařazen do mezinárodního kalendáře UCI v kategorii C1, a do Plzně tak přivede kvalitní domácí i zahraniční konkurenci.

Plzeňská trať kombinuje rychlé úseky s technickými pasážemi, v nichž rozhoduje nejen fyzická kondice, ale také technická zdatnost a schopnost reagovat na měnící se podmínky. Významnou roli tradičně hraje také říjnové počasí. Déšť dokáže rychlý okruh během krátké chvíle proměnit v náročnou cyklokrosovou trať a výrazně zamíchat průběhem závodů.

Škodaland nabízí atraktivní podívanou také divákům. Díky uspořádání okruhu mohou závodníky sledovat opakovaně z bezprostřední blízkosti a během závodu se přesouvat mezi nejzajímavějšími místy trati.

Na podobě tratě se podílejí reprezentant a vicemistr světa Radomír Šimůnek mladší, vítěz seriálu Superprestige a mistr České republiky Pavel Elsnic, mistr světa Ondřej Lukeš a další členové organizačního týmu.

Závodní den nabídne kompletní přehlídku cyklokrosových kategorií od mladých talentů až po domácí i zahraniční elitu. Startovní listina se stále tvoří a konkrétní jména budou postupně zveřejňována po uzavření přihlášek. Aktuální informace, novinky i představení startujících mohou zájemci sledovat na Facebooku Cyklokros Plzeň a instagramovém profilu @cyklokrosplzen.

Plzeň má v pořádání významných cyklokrosových závodů na co navazovat. V minulosti hostila závody prestižního seriálu Superprestige i Světového poháru. V uplynulých letech zde triumfovali například několikanásobný mistr České republiky Michael Boroš a belgický reprezentant Victor Van de Putte. Mezi ženami se z vítězství radovaly Kristýna Zemanová a Barbora Bukovská.

Po celý den bude pro návštěvníky připraveno občerstvení, dětský koutek a další doprovodný program. Divákům doporučujeme dorazit s časovým předstihem, zejména před odpoledními závody elitních žen a mužů.

K dopravě do areálu lze využít autobusovou linku č. 21 a vystoupit na zastávce U Přehrady. Linka vyjíždí z přestupního uzlu Bory, kde navazuje na tramvajovou linku č. 4 a autobusové linky č. 25, 26, 30 a další.

Pro řidiče budou k dispozici parkovací místa. Doporučujeme však sledovat případná dopravní omezení v okolí akce.

Velká cena města Plzně nabídne atraktivní sportovní podívanou pro fanoušky cyklokrosu i širokou veřejnost. Vstup na všechny závody je zdarma.

Text: Barbora Hájková

Zrekonstruovaný objekt na Klatovské 19 (fotografie: Z. Vaiz)

Plzeň dokončila rozsáhlou rekonstrukci historického objektu na adrese Klatovská 19, v němž se nachází cenné Loosovy interiéry. Kromě rekonstrukce kompletně bezbariérového třípodlažního objektu vznikla ve dvoře budovy přístavba, jejíž dominantou je třicetitunový legendární tank M4 Sherman. Klatovská 19 bude sloužit jako moderní muzeum osvobození, tank se stane jeho největším exponátem. Na investici za zhruba 285 milionů korun včetně DPH nyní navážou práce na interiérovém vybavení všech výstavních prostor, a to včetně elektroniky, instalovány také budou válečné artefakty. Veřejnosti by se mělo muzeum otevřít na jaře 2027.

„Budovu na Klatovské 19 jsem během stavby několikrát navštívil a musím uznat, že zhotovitel, restaurátoři i všichni ostatní, kteří se na obnově objektu podíleli, odvedli obrovský kus práce. Plzeň díky této investici získala další mimořádné místo, které bude moderní a atraktivní formou připomínat jeden z klíčových okamžiků dějin města. Pevně věřím, že Klatovská 19 po dokončení expozice přiláká nejen Plzeňany všech generací, ale také návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí a významně přispěje k rozvoji cestovního ruchu v našem městě,“ řekl primátor Roman Zarzycký.

„Historický objekt i přístavba jsou provozně i technicky propojené a budou společně sloužit výstavním účelům. Tank jsme museli přestěhovat v průběhu stavby přes střechy domů, protože bychom ho tam už jinak nedostali. Při rekonstrukci byl proveden nový krov včetně úpravy tvaru krovu a střechy, kam byla umístěna svítící bílá hvězda. Ta už z dálky upozorní na to, že v budově je muzeum osvobození. Objekt má také nově výtah, vzduchotechniku, chlazení a další technologie,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák. Při rekonstrukci byl kladen důraz zejména na zachování historicky cenných artefaktů, např. atypických litinových radiátorů, dveřního a okenního kování a dále například historických kamen umístěných ve třetím patře objektu. „Veškeré práce, které vedly k zachování, obnově nebo doplnění chybějících částí tohoto objektu, byly prováděny s velkým důrazem na řemeslné zpracování,“ doplnil Pavel Bosák.

Nejhodnotnější částí objektu jsou ve druhém patře umístěné interiéry projektované architekty Adolfem Loosem a pedagogem plzeňské německé stavební průmyslovky Adolfem Hrussou. Loosem navržený hudební salon je mimořádně hodnotnou kulturní památkou světového významu. „Také navazující pánský salon a jídelna navržené Hrussou představují doklad nadstandardně kvalitní architektury své doby. Hlavním cílem bylo interiéry pečlivě zrestaurovat při zachování maximální míry autenticity,“ doplnil Karel Zoch, vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně.

Podle náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorové nyní startuje příprava expozic, což je úkolem městské příspěvkové organizace Plzeň–TURISMUS. „Expozice bude mapovat události roku 1945 od dubnového bombardování města přes Plzeňské povstání až po příjezd spojeneckých vojsk do Plzně. Její součástí bude již zmíněný Loosův interiér, v němž byla stvrzena německá kapitulace. Atmosféru roku 1945 návštěvníkům expozice zprostředkují jak multimediální projekce tvořené audio a videozáznamy, tak cenné exponáty, které jsou přímými svědky historických událostí. V neposlední řadě má expozice vzdát hold americkým vojákům, kteří se do Plzně vraceli jako váleční veteráni na Slavnosti svobody,“ uvedla Lucie Kantorová s tím, že v suterénu provede expozice návštěvníka válečnou Plzní, ukáže mu výrobu zbraní ve Škodovce, zprostředkuje atmosféru bombardované Plzně, kterou umocní simulátor válečného krytu. Součástí expozic budou také projekce o plzeňském povstání, osvobození i konci války v Plzni a v Evropě, stejně tak i období nové totality. Část bude věnována Slavnostem svobody a veteránům.

Zhotovitelem stavby byla společnosti Silba – Elstav s.r.o., projektantem společnost F.E.D. s.r.o. Autorem rekonstrukce, přístavby, restaurování i projektu vnitřní expozice Loosových interiérů je architekt Ludvík Grym. Za město měl rekonstrukci na starost Odbor investic Magistrátu města Plzně. Na rekonstrukci historického objektu a nové přístavby na Klatovské 19 získalo město prostřednictvím nástroje ITI (Integrované územní investice) Plzeňské aglomerace dotaci, která společně s podílem ze státního rozpočtu dosáhne maximálně 69,4 milionu korun z evropského programu IROP (Integrovaného regionálního operačního programu) a dále již proplacenou dotaci z prostředků SFPI (Státního fondu podpory investic) na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) v rámci Národního plánu obnovy ve výši 54,4 mil. Kč.

„Těší mě, že evropské dotace pomohly zprostředkovat vznik tak výjimečného projektu, který zachovává jedinečné kulturní dědictví a zároveň přináší moderní formu prezentace důležitých okamžiků naší historie. Klatovská 19 bude bezpochyby místem, které obohatí kulturní nabídku Plzně," uvedla Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Plzeň.

Historie Klatovské 19

Na místě původně stávaly budovy dvě. Starší dům byl z doby před rokem 1869 a jeho původním majitelem byl plzeňský měšťan Johann Kock. V roce 1884 již dům patřil špeditérovi a podnikateli v realitách Emilu Maschkovi, který v roce 1881 vybudoval v sousedství novostavbu a později oba domy spojil. V roce 1897 objekt zakoupil židovský obchodník a továrník Šimon Semler. Obchodoval se dřevem i potravinami, vlastnil železárny v Chrástu a Nové Huti, u Vochova založil továrnu na drátěné zboží, kde se později vyráběly proslulé gramofonové jehly SEM. Dům na tehdejší Ferdinandově třidě se stal sídlem firmy i domovem jeho rodiny. Po Šimonově smrti převzali podnik i dům jeho synové Oskar a Hugo. V roce 1925 zahájili modernizaci budovy podle projektu architekta Adolfa Hrussy. Hudební salon v Hugově bytě byl v letech 1931–1932 upraven podle návrhu Adolfa Loose. Oskarova rodina žila v pronájmu v sousední ulici a plánovala, že se rovněž přestěhuje do rodinné rezidence. Proto jim architekt Loos roku 1932 vypracoval velkorysý plán dvoupodlažní nástavby domu. Tento projekt se však nakonec nerealizoval. Rodina Oskara Semlera místo toho zakoupila dům na Klatovské třidě č. 110 (dnešní Semlerova rezidence). V roce 1939 se bratrům Semlerovým s rodinami podařilo za dramatických okolností uprchnout před nacisty. V domě na Klatovské 19 se za druhé světové války usídlilo německé vojenské velitelství. Dne 5. května 1945 v Plzni propuklo povstání. Povstalci převzali kontrolu nad radnicí a dalšími institucemi města. Aby zabránili většímu krveprolití, zahájili jednání s velitelem německé posádky generálporučíkem Georgem von Majewskim. Dne 6. května 1945 v ranních hodinách vjely do města první americké jednotky – bojové uskupení B 16. obrněné divize, kterému velel plukovník Charles H. Noble. Po prvotním radostném setkáni s Plzeňany museli Američané čelit ozbrojenému odporu německých vojáků. Odpoledne dostal plukovník Noble zprávu, že se německá posádka chce vzdát. Proto se jeho zástupce podplukovník Percy H. Perkins vydal do Majewského sídla na Klatovské 19. Po krátkém jednání generálporučík von Majewski podepsal bezpodmínečnou kapitulaci. Když se dozvěděl, že jej čeká pobyt ve vězeňském táboře, vytáhl pistoli a před zraky amerického důstojníka, svého štábu a manželky spáchal sebevraždu. Od roku 1945 objekt využívala československá armáda. Sídlila zde Městská vojenská správa Plzeň, která vedla evidenci branců a vojáků v záloze. V roce 1968 při okupaci Československa budovu nakrátko obsadila Sovětská armáda. Armáda České republiky dům opustila v roce 2002, od té doby byl objekt opuštěný.

Text: Eva Barborková

Usazení lávky přes Rokycanskou (fotografie: R. Žáková)

Nová lávka pro pěší a cyklisty v Plzni překlenula Rokycanskou ulici. Ocelové díly konstrukce byly usazeny v sobotu 19. září 2026 pomocí velkého jeřábu umístěného ve středovém pásu silnice, což si vyžádalo dopravní omezení. Lávka o celkové délce 116 metrů nahrazuje původní podchod a pěším i cyklistům nabídne bezpečný přechod přes čtyři jízdní pruhy ve výšce přesahující šest metrů.

Za město Plzeň má projekt na starost Správa veřejného statku. Zhotovitelem je sdružení společností FIRESTA-VHS-Rokycanská. Celkové náklady s DPH činí 107,878 milionu korun. Projekt je částkou 21,25 milionu korun podpořen z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP). Stavba zahrnuje i přeložky inženýrských sítí. Hotovo by mělo být do konce letošního roku.

Text: Monika Krausová

Představení nového webu 10. ZŠ (zdroj foto: SITMP)

„Je skvělé vidět, že studenti si můžou už na střední škole vyzkoušet práci na skutečné zakázce a zjistit, jak to chodí mimo školu. Nejde jen o to umět naprogramovat web. Musí se domluvit s klientem, představit mu svůj nápad, reagovat na připomínky a třeba přemýšlet i nad tím, kolik jejich práce stojí,“ řekl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs.

Představení nového webu MŠ Lhota (zdroj foto: SITMP)

Oba nové weby jsou modernější, přehlednější a přizpůsobené pro zobrazení na mobilních telefonech. Při jejich návrhu studenti vycházeli ze stávajícího stavu webů a potřeb škol. Součástí redesignu nebyla jen změna vzhledu, ale také zpřehlednění obsahu a odstranění informací, které už nebyly potřebné. Školy zároveň využily příležitost aktualizovat svůj obsah.

Nový web 10. ZŠ (zdroj: SITMP)

Na projektu studenti spolupracovali přímo s webaři ze SITMP a s úsekem SIT Port. Ti je provedli jednotlivými kroky, se kterými se při tvorbě webu setkávají profesionálové. „Studenti si díky projektu vyzkoušeli nejen samotnou tvorbu webu, ale i práci podle reálného zadání a komunikaci se zákazníkem. Vítězné návrhy se školám líbily, takže už jen stačilo společně s vedením školy a se studenty doladit drobnosti a weby se mohly spustit. Pro studenty je to cenná zkušenost, protože vidí, že jejich práce nekončí odevzdáním školního projektu. A pro mě je osvěžující během výuky sledovat leckdy velmi originální nápady a pohled na návrh webu,“ uvedl Radek Kolářík, vedoucí oddělení web aplikací SITMP.

Nový web MŠ Lhota (zdroj: SITMP)

Projektovou výuku zaměřenou na podporu technických oborů realizuje SIT Port kromě G+SOŠ Rokycany také na SPŠE Plzeň a INFIS v Plzni. „Do programu se letos zapojilo celkem osm tříd s přibližně 180 žáky, kteří se zaměřují především na programování a tvorbu webů. Studenti pracují v týmech a nejlepší návrhy budou mít opět možnost představit jejich vlastníkům. Pokud se návrh setká s úspěchem, mohou web zpracovat a získat tak další zkušenost s první skutečnou zakázkou,“ doplnila Kateřina Šperlová ze SIT Portu.

Kromě projektové výuky na vybraných středních školách se SIT Port letos už pošesté pustil do projektu Startupuj. Výuku podnikatelských dovedností letos v prvním školním pololetí absolvuje více než 300 žáků z 11 tříd na šesti středních školách v Plzni a v Plasích. Projdou si cestou od prvního nápadu po závěrečnou prezentaci.

Projektová výuka i program Startupuj studentům ukazují, že technické znalosti nejsou cílem samy o sobě. Mohou být základem pro vlastní tvorbu, týmovou spolupráci i první zkušenosti s tím, jak se vrhnout do světa podnikání. Podporu v Plzni mladí nadšenci i inovativní startupy a firmy získávají díky Plzeňského inovačnímu ekosystému PINE. Ten mimo jiné cílí na to, aby v Plzni působili kvalitní firmy a zaměstnavatelé, kteří do regionu přinášejí dobře placená pracovní místa.

Text: Hana Josefová

Zahájení rekonstrukce areálu (fotografie: M. Pecuch)

Sportovní areál SK Petřín Plzeň čeká po téměř sedmi desetiletích zásadní proměna. V pátek 18. září 2026 byla slavnostně zahájena jeho rekonstrukce, na kterou město Plzeň přispěje 17,1 milionu korun. Oprava se dotkne fotbalového hřiště, jeho zázemí i cyklistického velodromu. Za město Plzeň se slavnostního zahájení zúčastnili primátor Roman Zarzycký a radní pro oblast podpory sportu, mládeže a tělovýchovy Tomáš Morávek.

„Sportovní areál na Petříně má v Plzni dlouhou tradici a slouží generacím sportovců. Jsem rád, že se nyní podaří jeho podobu výrazně posunout a vytvořit modernější podmínky pro sport dětí, mládeže i dospělých,“ uvedl primátor Roman Zarzycký.

Rekonstrukce přinese kompletní obnovu hlavního fotbalového hřiště, nové střídačky a modernizaci jeho bezprostředního zázemí. Za oběma brankami vzniknou nové tréninkové plochy s umělou trávou. Výraznou proměnou projde také cyklistický velodrom, který stejně jako fotbalový areál pochází z roku 1958. Nová bude jeho dráha i mantinely.

„Je to významná investice do sportovní infrastruktury v Plzni. Petřín patří mezi důležité sportovní kluby ve městě a rekonstrukce mu umožní nabídnout kvalitnější podmínky pro každodenní trénink i další rozvoj sportovních aktivit,“ řekl radní Tomáš Morávek.

Celkové náklady na první etapu rekonstrukce jsou 34,8 milionu korun. Město Plzeň na její realizaci poskytne SK Petřín individuální investiční dotaci ve výši 17,1 milionu korun. Dalších 17,7 milionu korun získal klub od Národní sportovní agentury.

Text: Barbora Hájková

Zdroj vizualizace: SUDOP Praha – pobočka Plzeň

„Lávka přes Rokycanskou je další z projektů, který byl místním slibován dlouhé roky. I kdy se může na první pohled zdát, že šlo o jednoduchou stavbu, nebylo tomu tak, a to především s ohledem na umístění velkého množství sítí v těchto místech. Vím, že pro nejbližší obyvatele stavby se jednalo o mimořádně náročné období, chtěl bych jim poděkovat za trpělivost a pevně věřím, že jim lávka bude dělat radost,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Každá taková stavba na frekventovaném místě je náročná. Zde nešlo jen o zrušení původního podchodu, ale také o přeložení sítí mnohdy vedených jinak, než zákresy uváděly. To vždy stavbu komplikuje. Jsem rád, že se problémy podařilo vyřešit a toto frekventované místo překleneme lávkou, jež umožní chodcům a cyklistům bezpečný přechod či přejezd. Schody do podchodu nahradí bezbariérové nájezdy, pěším budou na lobezské straně k dispozici i schody,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

V sobotu ráno přijede od Prahy nadměrný náklad – kamiony se čtyřmi díky ocelové konstrukce lávky. Jde o část nájezdové rampy a schody z Rodinné ulice a dva kusy konstrukce lávky, které budou nad komunikací. Poslední nejdelší kus ocelové konstrukce lávky měří téměř 28 metrů a váží 34 tun. Jednotlivé díly ocelové konstrukce lávky bude na svá místa umisťovat kolový jeřáb zaparkovaný ve středovém pásu Rokycanské. Pokud půjde vše hladce, práce skončí během soboty 19. září. Stavba bude poté pokračovat a v každém směru bude doprava i nadále z důvodu pohybu na staveništi vedena pouze jedním pruhem, a to až do skončení stavebních prací.

Nová lávka bude dlouhá 116 metrů a 3,5 metru široká, přičemž samotná mostovka, která překoná ve výšce více než šest metrů čtyři jízdní pruhy včetně středního dělícího pásu, bude mít délku 77 metrů.

Za město má projekt na starost Správa veřejného statku. Zhotovitelem je sdružení společností FIRESTA-VHS-Rokycanská. Celkové náklady s DPH činí 107,878 milionu korun. Projekt je částkou 21,25 milionu korun podpořen z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP). Stavba zahrnuje i přeložky inženýrských sítí. Hotovo by mělo být do konce letošního roku.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv organizátora

Na sedmdesáti místech v celém regionu se představí přes dvě stě umělců ze všech výtvarných oborů, od známých jmen až po hobby tvůrce. V Plzni na návštěvníky čeká bohatý program pod širým nebem. Venkovní workshopy, jako je sochání z pórobetonu nebo tvorba mozaiky, se letos přesouvají na nové místo před bývalý obchodní dům Prior na Americké ulici. V podchodu u Hlavního nádraží lidé opět dostanou možnost spoluvytvářet největší plzeňský obraz a v Křižíkových sadech pod Masnými krámy nabídne otevřené kreativní dílny SŠ a ZUŠ Zámeček. Městem bude po oba dny projíždět umělecká tramvaj sloužící jako mobilní infocentrum.

Připraven bude také doprovodný program pro celou rodinu. V sobotu večer se v Univerzitní kavárně Družba uskuteční neformální setkání s autory Art Party a milovníky vína potěší tematická stezka Art&Wine. Letošní novinkou je digitální hra s kvízem o ceny. Vedle plzeňských lokací se do akce zapojí dvě desítky míst v kraji, například Klatovy, Rokycany, Starý Plzenec či Přeštice. Své vlastní prostory ve vzdělávacím centru poprvé otevře i organizátor Grafia, kde vystaví díla téměř třiceti umělců včetně soch Františka Bálka.

Vstup na veškerý program je zdarma, na některé vybrané workshopy a fotografické dílny je však z kapacitních důvodů lepší se předem registrovat. Kompletní přehled tras, profily zapojených umělců a interaktivní mapu pro plánování víkendových výletů najdou zájemci na webu www.otevreneateliery.cz.

Editace textu: Monika Krausová

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň navštívila ve středu 16. září 2026 delegace z jihokorejského města Namwon. Její členové zastupovali oblast podpory strategických a politických záležitostí, komunikace s veřejností a bezpečnostních služeb. Na plzeňské radnici je přijal první náměstek primátora Pavel Bosák. Zdvořilostní setkání nabídlo prostor pro představení obou měst i témat, která mohou být pro Plzeň a Namwon společná. Pavel Bosák během návštěvy představil Plzeň jako město s významnou průmyslovou tradicí a silnou pivovarnickou historií.

Přestože se Plzeň a Namwon nacházejí na opačných stranách světa, během setkání se ukázalo, že existuje řada oblastí, které obě města spojují. Zástupci obou měst hovořili například o elektromobilitě a její podpoře v Jižní Koreji, ale také o zaměstnávání zahraničních pracovníků. „I když jsou naše města geograficky vzdálená, při setkání jsme našli řadu společných témat, například v oblasti průmyslu, elektromobility nebo zaměstnávání cizinců. Taková setkání jsou cennou příležitostí k vzájemnému poznávání a výměně zkušeností,“ uvedl Pavel Bosák.

Návštěva Plzně byla součástí programu korejské delegace v České republice. Po setkání na radnici měli Korejci v plánu prohlídku plzeňského pivovaru a následně návštěvu Prahy.

Text: Barbora Hájková

Litický dvůr v Plzni-Liticích (fotografie: M. Pecuch)

„Těší mě, že se do tohoto areálu postupně vrací život. Obnova takových míst má smysl nejen kvůli zachování jejich historické hodnoty, ale především proto, že dostanou nové využití. Objekt má navíc velký potenciál a věřím, že díky novému zázemí bude ještě více sloužit kultuře, společenskému životu, a hlavně obyvatelům Litic,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Nové prostory vznikly v části historického hospodářského dvora v Řepné ulici, konkrétně mezi stěnou průjezdu a krovem stodoly. Právě stodola se sýpkou patří k nejvýraznějším částem areálu a v posledních letech se postupně proměňuje v místo určené veřejnosti. Vybudování odpovídajícího zázemí nyní umožní její plnohodnotnější využívání,“ sdělil první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

Dodal, že v přízemí se nachází přípravna pro občerstvení, sklad a sociální zařízení pro návštěvníky včetně bezbariérového WC. „V prvním patře jsou umístěny oddělené šatny pro ženy a muže, každá s vlastním sociálním zařízením. Součástí je také technická místnost s kotlem, který bude v zimních měsících sloužit k temperování prostor,“ doplnil náměstek.

Prostory budou využívány především v letní sezoně, přibližně od poloviny dubna do poloviny září. Stodola je určena zejména pro víkendové společenské a kulturní akce. Zároveň nabídne prostor pro setkávání obyvatel při kulturních a vzdělávacích akcích nebo komunitních setkáních.

„Jsem rád, že se toto místo po letech postupně probouzí k životu. Nové zázemí je důležitým krokem k tomu, aby stodola mohla dobře sloužit nejen pro kulturní a společenské akce, ale také pro setkávání lidí z Litic. Věřím, že si sem během sezony najdou cestu rodiny, místní spolky i další návštěvníci a že se z něj stane místo, kam se budou lidé rádi vracet,“ řekl starosta Městského obvodu Plzeň 6-Litice Michal Hausner.

Stavební práce začaly v září 2025. Projektantem byla společnost ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA s.r.o., zhotovitelem společnost ROADFIN STAVBY s.r.o. Cena stavebních prací podle smlouvy o dílo včetně dodatků činí 13 milionů korun bez DPH.

Současná investice navazuje na dlouhodobou obnovu celého historického areálu, který město Plzeň převzalo v roce 2012. V předchozích etapách se postupně podařilo obnovit především západní část dvora – sýpku a stodolu, které prošly rekonstrukcí v letech 2016 a 2017.

Text: Barbora Hájková

Udílení Umělecké ceny města Plzně (zdroj fotografií: Odbor kultury Magistrátu města Plzně)

„Uměleckou cenu města Plzně udělujeme letos už počtrnácté. Každoročně se schází mnoho kvalitních nominací, jejichž posouzení a výběr těch nejlepších představuje pro odbornou porotu nelehký úkol. Dokazuje to, že v Plzni je podnětné kulturní prostředí, rozprostřené mezi mnoha uměleckými žánry a styly, z něhož si mohou vybírat lidé všech generací. Děkuji všem, kdo se na této široké kulturní nabídce podílejí,“ uvedla radní Eliška Bartáková. Podle ní právě letošní ocenění dokazují pestrost plzeňského kulturního života, a především jeho velkou šanci, že bude pokračovat i v dalších desetiletích: „Vždyť mezi oceněnými jsou desítky dětí a mladých lidí, kteří tvoří pěvecký sbor Kajetán. Rozvíjejí tak svůj talent i umělecké cítění a věřím, že třeba za několik let se s nimi při předávání Umělecké ceny města Plzně opět setkáme.“

Výtvarnice, básnířka a pedagožka Květa Monhartová získala Uměleckou cenu města Plzně za celoživotní dílo, které vytváří už více než šest desítek let. Ve svém uměleckém působení je široce rozkročena – věnuje se malbě, ilustraci, grafice i literatuře, svými odbornými kresbami doprovodila řadu medicínských skript, vyučovala na střední zdravotnické škole.

„V osmnácti letech jsem přišla do Plzně, kterou dodnes považuji za svůj domov i místo, kde jsem našla tvůrčí zázemí. Pro mě má vše, co má město mít – od ideální velikosti, dostupnosti až po bohaté kulturní vyžití. Toto ocenění je pro mě velká čest a zároveň překvapení. Nikdy jsem však netvořila s představou ocenění, ale z vnitřní potřeby vyjádřit se. O to více si této ceny za celoživotní dílo vážím,“ řekla Květa Monhartová.

Uměleckou cenu města Plzně za mimořádný počin pro umělce do 30 let získal Kajetán, dětský pěvecký sbor opery Divadla J. K. Tyla. Oceněn byl jeho výkon v divadelní inscenaci Špalíček, reprezentace Plzně na mezinárodních soutěžích a nastudování opery Jeníček a Mařenka. Kajetán vznikl v roce 2014 s cílem vychovávat dětské zpěváky pro operní inscenace Tylova divadla. Ve sboru zpívá zhruba 200 dětí ve věku od pěti do 19 let. Mezinárodní agentura Interkultur zařadila Kajetán za loňský rok mezi deset nejlepších sborů světa. Cenu převzaly umělecká vedoucí sboru a sbormistryně Anna-Marie Lahodová a sbormistryně Zuzana Kuncová.

Luděk Míšek byl oceněn za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let. Sochař cenu získal za vytvoření památníku brigádnímu generálovi Josefu Eretovi, který byl loni v říjnu odhalen v plzeňské části Červeném Hrádku – Eretově rodišti. Památník připomínající slavného odbojáře, jednoho z velitelů Pražského povstání, se skládá ze dvou kvádrů, které jsou protnuty nerezovými tyčemi. Některé tyto tyče jsou přerušené, podle autora tato přerušení symbolizují odtržení generála Ereta od rodné země a jeho vynucený exil. Luděk Míšek působí ve vedení ateliéru Socha a prostor na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Roman Černík jako předseda zapsaného ústavu Johan převzal cenu za významnou kulturní událost loňského roku. Oceněna byla divadelní inscenace v jeho režii, kterou Johan produkoval a jež je uváděna v kulturním prostoru Moving Station v Plzni na Jižním Předměstí. Představení Madamme M. v hlavní roli s Jitkou Doubravovou vypráví příběh Marie Marguerite Michelin, která se snaží zachovat si lidskost a vnitřní svobodu v brutalitě koncentračního tábora v Holýšově. Dílo bylo oceněno pro svou mimořádnou uměleckou kvalitu a společenskou angažovanost.

Během slavnostního večera byly promítány filmové medailonky jednotlivých oceněných. Vystoupil Filip Koryta alias Dr. Filipitch, který se věnuje slam poetry, a členové muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Organizátorem Umělecké ceny města Plzně je Odbor kultury Magistrátu města Plzně. Nominace na ocenění může zasílat odborná i laická veřejnost, tj. kulturní organizace i občané, více viz web Kulturní Plzeň. Laureáty z těchto návrhů vybírá odborná porota a schvaluje Zastupitelstvo města Plzně. Cena byla poprvé udělena za rok 2012, letos se tedy uskutečnil její 14. ročník.

Text: Hana Josefová

Zdroj fotografií: Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně

Osmiboj seniorů a osob se zdravotním postižením z pobytových zařízení uspořádal ve středu 16. září 2026 Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Nově se klání namísto ve Zbůchu konalo v Krašovská Aktivity centru v Plzni. V osmi disciplínách, které prověřily nejen sportovní dovednosti, ale i přesnost, postřeh či paměť, se utkalo sedm týmů. Akce se zúčastnil také radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.

„Letošní ročník, stejně jako ty předchozí, ukázal, že touha vítězit je v každém z nás bez ohledu na věk nebo aktuální kondici. Některé disciplíny jsem si osobně také vyzkoušel a musím říct, že jsem se u nich někdy i pořádně zapotil. Všichni účastníci mají můj obdiv,“ řekl Jiří Šrámek.

Mezi disciplínami nechyběla střelba na branku, hody na basketbalový koš, stolní tenis nebo paměťové hry.

Vítězství si stejně jako v loňském roce odvezl tým Domova sv. Jiří Městské charity Plzeň. Druhé místo obsadili klienti Denního stacionáře Človíček Diakonie ČCE – střediska Západní Čechy a třetí příčku získali klienti Domovinky – sociální služby, o.p.s.

Osmiboj ale nebyl jen o výsledcích a medailích. Důležitá byla především radost z pohybu, společné setkání a možnost strávit příjemný den mimo běžné prostředí pobytových zařízení. Všichni účastníci si tak z Krašovské odnášeli úsměv, dobrou náladu a řadu společných zážitků.

Editace textu: Monika Krausová

Luftova zahrada (foto: R. Žáková)

„Bude to již druhá akce pro veřejnost v tomto školním roce pořádaná v Luftově zahradě. Jsem rád, že rozšiřujeme environmentální vzdělávání i do této stále ještě málo známé, ale půvabné městské zahrady, která je pro mnohé milovníky přírody blíž než arboretum Sofronka, kde programy probíhají rovněž. Spoluprací městských organizací ukazujeme zájem města na enviromentální výchově veřejnosti,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

Luftova zahrada (foto: M. Pecuch)

„Lektoři lesní pedagogiky a environmentálního vzdělávání ze Správy veřejného města Plzně a Zoologické a botanické zahrady města Plzně představí veřejnosti své rozšířené programy enviromentální výchovy a osvěty známé pod zkratkou EVVO. Ty nové již před začátkem školního roku zaujaly učitele hlavně ze základních škol, tak se nám diáře postupně plní. Rádi bychom do nich zapojili také širokou veřejnost. V Luftově zahradě ukážeme, co můžeme nabídnout nejen pedagogům, kteří se zajímají o přírodu, vztahy mezi organismy, záchranné programy, apod, ale i vedoucím environmentálních kroužků a skautských družin,“ řekla vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková.

„Chceme v této zahradě připomenout výročí 100 let od založení jiné zahrady – Zoologické a botanické zahrady města Plzně. S její dlouhou historií se budou moci návštěvníci seznámit na stezce o deseti zastaveních,“ vysvětlila Ivana Jandová z oddělení propagace a vzdělávání Zoologické a botanické zahrady v Plzni.

Luftova zahrada (foto: R. Žáková)

„Připravena je také komentovaná prohlídka Luftovy zahrady. Děti se pak mohou těšit na ukázky z nabízených programů, při kterých mohou nahlédnout do tajů přírody. Doprovodný program nabídne třeba křížovky s hádankou nebo tvůrčí stánek,“ dodala Nina Myslíková ze Správy veřejného statku města Plzně, která má organizaci akce na starosti a je také lektorkou EVVO.

Zoo Plzeň (foto: K. Misíková)

Akce začne ve 14 hodin v Luftově zahradě u Tyršova mostu (v mapě zde) předpokládaný konec je v 17 hodin.

Akci v Luftově zahradě pořádá oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně, ve spolupráci se Zoologickou zahradou města Plzně. Právě Správa veřejného statku města Plzně o Luftovu zahradu celoročně pečuje.

Z historie Luftovy zahrady

Prvotní zahradu vybudovali v letech 1886 až 1909 manželé Vilém a Juliana Burgerovi. Součástí zahrady byly už tehdy dva zahradní domky a rybníčky, které manželé využívali k chovu ryb; od toho pak užívané označení místa jako „Rybárna“. Klíčový okamžik nastal v roce 1912, kdy vdova Burgerová odkázala zahradu s domkem svému synovci - JUDr. Vilému Luftovi, ke kterému přilnula po smrti vlastního syna a který začal zahradu velkolepě komponovat jako svou soukromou rezidenční zahradu. Zahradě dominovaly dva rybníky s dřevěným, osmibokým altánem s glazovanými střešními taškami, dále sochařská výzdoba od plzeňského sochaře Otokara Waltra a množství vysazených exotických dřevin. Vilém až do svého skonu velmi trpce nesl fakt, že mu stavební úřad vytrvale odmítal vydat stavební povolení pro vilu, která měla význam zahrady dovršit. Dále se zahrada v rodině Luftových dědila, poslední dědička Marie Luftová zahradu v roce 1959 pod hrozbou vyvlastnění prodala státu. Od roku 1991 je Luftova zahrada v majetku města Plzně. Od roku 1996 probíhá postupná obnova s ohledem na finanční možnosti města Plzně. V květnu 2010 se poprvé otevřela široké veřejnosti. Správcem zahrady je příspěvková organizace města Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP).

Text: Hana Josefová

Fotografie: Z. Vaiz

„Investujeme do záchrany objektu, který je podle všeho posledním dochovaným zařízením svého druhu na světě. O to symboličtější je, že stavební práce spouštíme právě v roce 2026, kdy tato stavba slaví sto let od svého uvedení do provozu. Náš cíl je jasný: Odkaz, který nám zanechali naši předci, zachovat i pro další generace,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Objekt má tři souběžné trakty dlouhé přibližně 125 metrů umístěné stupňovitě ve svahu. Plánovaná rekonstrukce má zachovat tuto stavbu s historickými konstrukcemi v industriálním duchu s minimálními zásahy do původního řešení.

„Stávající ocelová konstrukce střechy, vyrobená Škodovými závody, zůstane zachována. Kompletně ji ošetříme a obnovíme střešní plášť, tedy dřevěné krokve, bednění i krytinu a zrepasujeme světlíky. Řemeslníci dále provedou sanaci železobetonového nosného systému, obnoví fasády a vymění okenní i dveřní výplně. Na střechu instalujeme záchytný systém proti pádu, současně bude provedena kompletní rekonstrukce silnoproudé elektroinstalace včetně výměny osvětlení,“ popsala Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, do jehož gesce rekonstrukce spadá.

Budovu postavila společnost Müller & Kapsa podle projektu Hanuše Zápala, který byl architektem plzeňského stavebního úřadu ve 20. letech 20. století. Budova má dodnes nezpochybnitelnou architektonickou hodnotu a budí zájem odborné veřejnosti.

Nová filtrace zásadně zlepšila kvalitu dodávané vody, přičemž její údržba byla ve srovnání s tou dosavadní výrazně snazší. Filtry bylo možné čistit pomocí tlakového vzduchu a čisté vody, aniž by bylo nutné vyměnit náplň. Voda zůstávala čirá a z bakteriologického hlediska nezávadná. Ačkoliv byl objekt obrovský, díky dokonale vymyšlenému systému čištění a automatizace ho dokázalo obsluhovat pouhých 6 vodařů. Přesto stanice zvládla ročně vyčistit a Plzeňanům dodat bezmála 10 milionů metrů krychlových pitné vody.

„Sto let fungování Puech-Chabalovy filtrace je mimořádným milníkem nejen pro plzeňské vodárenství, ale i pro celé město. Jsme hrdí na to, že tento světový unikát je součástí právě naší vodárny a že i po sto letech zůstává funkčním svědectvím o technické vyspělosti a umu našich předchůdců. Velmi si vážíme toho, že se město Plzeň rozhodlo investovat do záchrany této jedinečné technické památky. Je to výjimečná příležitost uchovat významnou část historie plzeňského vodárenství a předat ji dalším generacím. Zároveň tím potvrzujeme, že si naše město váží svého technického dědictví a je připraveno o něj pečovat i do budoucna. Puech-Chabalova filtrace je pro nás symbolem tradice, odbornosti a dlouhodobé péče o vodu. To, že po sto letech stále funguje, je samo o sobě mimořádné,“ řekl Radovan Škarban, generální ředitel Vodárny Plzeň.

K důležitosti záchrany této památky se vyjádřil také publicista a spisovatel Ladislav Silovský, který se historií plzeňské vodárny a čistírny odpadních vod zabývá řadu let: „Jsem rád, že jsem se na záchraně Chabalu mohl podílet, ať už jeho propagací při komentovaných prohlídkách Vodárny Plzeň a letos i samotného Chabalu. Nebo přípravou obrazových i psaných dokumentů na výstavu o Chabalu, která bude od 21. září k vidění v parku na Homolce, a rád jsem podrobnější informace o této úpravně zahrnul do připravované druhé knihy Vodárna Plzeň O vodě a lidech kolem ní. Jsem rád, že Chabal bude zachován pro příští generace.“

Budovu si pronajímá společnost Chabal fish s.r.o., která zde provozuje rybí sádky.

„Prostory staré úpravny vody využíváme k chovu ryb od roku 2013. Podařilo se nám skloubit původní dochovanou technologii s chovem ryb – bazény i jednotlivá šoupata slouží svému účelu i po sto letech. Díky tomu můžeme návštěvníkům ukázat tento technický skvost v podobě, v jaké fungoval, když čistil vodu pro Plzeň. Návštěva Chabalu tak nabízí technické zajímavosti a zároveň chutné ryby z našich nádrží. Z chystané rekonstrukce máme velkou radost – s výraznou pomocí se podaří zachránit unikátní památku,“ doplnil provozovatel sádek Jan Mikač.

Projekt připravil plzeňský ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA s.r.o., který se mimo jiné zaměřuje na obnovu historických staveb a památek. Rekonstrukci provede společnost GEOSAN GROUP a.s.

Text: Monika Krausová

Zdroj fotografií: ZČU a LFP UK

Bory, centrum Plzně, Lochotín. Poslední zářijový pátek mohou zájemci objevovat vědecké novinky napříč Plzní. Společným tématem letošního ročníku Noci vědy je Komunikace, a to ve všech jejích podobách. Návštěvníci mohou zjistit, jak vypadá komunikace člověka a stroje, jaké signály vysílá lidské tělo či jak se dorozumívají technologie mezi sebou. Západočeská univerzita otevře od 17 do 22 hodin své laboratoře, učebny a ateliéry v kampusu na Borech i v centru města. Nově se přidá také nový lochotínský kampus Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy.

Na ZČU si například návštěvníci budou moci vytvořit krajinu budoucnosti a sledovat, jak různé zdroje energie proměňují její podobu. Pomocí 3D skenování pak navážou spojení s minulostí, kdy zachytí archeologické nálezy do nejjemnějších detailů a převedou je do digitální podoby. A komunikace se odehrává i mezi samotnými látkami: během chemických experimentů budou návštěvníci sledovat, jak na sebe reagují a jak se při tom mění přímo před jejich očima.

V kampusu LFP UK si pak návštěvníci vyzkoušejí chirurgické šití, změří své reakce na světlo a zvuk, nebo prozkoumají anatomické preparáty. Hlavním tématem bude komunikace mezi mozkem, nervy, smysly a buňkami a způsoby, jak vědci tyto signály využívají při poznávání a léčbě lidského těla.

Noc vědy letos podpořily také Plzeňské městské dopravní podniky, které umožní přepravu mezi kampusy a centrem města po dobu trvání akce zcela zdarma. Stačí si stáhnout jízdenku z webu.

Noc vědy je určena dětem i dospělým, kteří se jednu noc v roce mohou dostat na místa, kam se běžně nepodívají. V laboratořích a učebnách pak mohou mluvit přímo s těmi, kteří se vědě a výzkumu věnují. Kompletní přehled programu a jednotlivých stanovišť v Plzeňském kraji je k dispozici na webu www.nocvedy.cz. Noc vědy se v České republice koná od roku 2005. Do roku 2025 nesla akce název Noc vědců. Jde o součást evropské iniciativy Researchers’ Night a v Česku ji pořádají univerzity, vědecké instituce, hvězdárny a další organizace. Letos se v celém Česku zapojí 140 institucí.

Editace textu: Barbora Hájková

Jedním z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších cílů západočeské metropole je Zoologická a botanická zahrada města Plzně. V jejím čele už tři desítky let stojí Jiří Trávníček. Přinášíme rozhovor ze zářijových Radničních listů.

Jubileum má nejen plzeňská zoo, ale také vy, a to hned dvě – životní i kariérní. Třicet let jste jejím ředitelem a slavíte letos sedmdesátiny. Jak vlastně došlo k tomuto spojení?

Jsem celoživotní chovatel a už od dětství mě v tom rodiče podporovali. Asi ve třech letech jsem od nich dostal křečka džungarského. Postupně jsem k drobným savcům přidal ptáky, pak hady. Díky této své zálibě jsem se seznámil s Miroslavem Vaňouskem, který byl v Plzni nestorem chovatelství a pěstitelství. Spolu s Karlem Kaňákem vedle arboreta Sofronka budovali také botanickou zahradu. Pan Vaňousek byl můj velký učitel a druhý otec. Už na gymnáziu jsem k němu do botanické zahrady chodil na brigády, a když jsem dokončil v Praze vysokou školu zemědělskou, tak hned po promoci,1. července 1983, jsem nastoupil jako vedoucí botanické zahrady. Pan Vaňousek totiž právě odcházel do důchodu. V té době už byla botanická zahrada sloučená se zoologickou.

Jiří Trávníček (zdroj foto: archiv Jiřího Trávníčka, Venezuela 2006)

Po třinácti letech jste se stal ředitelem…

Kolegové mě tehdy přemluvili, ať se do konkurzu na ředitele přihlásím. Nechtěl jsem. Sám jsem za těch třináct let zažil ředitelů pět. Chtěl jsem pracovat se zvířaty a rostlinami, ne řídit lidi. Nakonec jsem se přihlásil, konkurz vyhrál a letos v květnu to bylo třicet let, co jsem do funkce nastoupil.

Nelitujete?

Práce v zoo mě naplňuje. Když se ohlédnu, vidím, jak zahrada vzkvétá. A není to jen moje práce. Když jsem nastoupil jako ředitel, dal jsem si jako jeden z hlavních úkolů vybudovat tým lidí, kteří se do práce budou těšit. A to se myslím podařilo. Teď mám okolo sebe skvělé kolegy, kteří to všechno spoluvymýšlejí, budují a tvoří svou každodenní prací. Jsem jen špička ledovce, nadšenec, který jezdí po Plzni nebo republice a něco někde domlouvá.

Jiří Trávníček (zdroj foto: archiv Jiřího Trávníčka, Irán 2013)

Plzeňská zoo je druhá nejstarší v České republice. Tenkrát asi byla jen podívanou s pár exotickými zvířaty v kleci. Dnes je to velká instituce a mluví se o ní jako o moderním zoogeografickém bioparku.

Mění se všechno, tedy i zoologické zahrady. Tehdejší zoo byly jednodušší zařízení – spíše typu zvěřince. Malá plocha, malé klece a co nejvíce zvířat. Plzeňská zoo bývala v Doudlevcích u řeky a já tam ještě jako pětiletý či šestiletý kluk s rodiči byl. V 60. letech v ní propukl antrax a řada zvířat uhynula nebo byla utracena. Rada města Plzně tehdy přemýšlela, kam novou zahradu umístit. Naštěstí vybrala nádherný úsek přírody mezi Lochotínem a Radčicemi, kde jsou skalní výchozy, kopce, cesty, prameniště, staleté duby. Nejstaršímu z nich, Körnerovu dubu, je asi 400 až 450 let a je zakomponován do asijské zahrady. Prostě město Plzeň mělo při výběru pozemků pro zoo šťastnou ruku.

Už jste mluvil také o tom, že došlo ke spojení zoologické a botanické zahrady.

Roku 1959 pro ni byla vybrána Kodetova zahrada na Lochotíně, jen o něco později byla do sousedství umístěna zoo. Začaly tedy vznikat ve stejné době a vedle sebe. Byla to souhra šťastných náhod a v roce 1981 došlo k jejich sloučení. Při vzniku měla botanická zahrada plochu jen 1,5 hektaru, dnes botanika prorostla celou plochou zoologické zahrady, která se rozkládá na 21 hektarech.

Ono prorůstání je asi i důsledkem toho, že po vašem nástupu do vedení jste začali systematicky budovat tematické expozice…

S kolegy jsme tehdy začali tvořit expozice podle jednotlivých biogeografických oblastí, abychom mohli ukázat, jak v nich spolu zvířata a rostliny žijí. Jsou členěny na Evropu a netropickou Asii, tropickou Asii, Severní Ameriku, Jižní Ameriku, Afriku, Austrálii a další.

Jiří Trávníček (zdroj foto: archiv Jiřího Trávníčka, Irán 2016)

Jak se to návštěvníkům líbí?

Malé děti chtějí žirafy, nosorožce, hrošíky… a ty u nás uvidí. Jejich rodiče nebo prarodiče však už chtějí klid a krásnou přírodu, a tak si třeba sednou na lavičku v asijské zahradě. Myslím, že uspořádání naší zahrady se návštěvníkům líbí. Když jsem v roce 1996 nastoupil na post ředitele, tak byla roční návštěvnost zhruba okolo 150 tisíc. Ted už máme posledních deset let stabilní roční návštěvnost na půl milionu. Našich 21 hektarů tento počet lidí zvládá tak, že se u nás mohou návštěvníci cítit příjemně. Nejsme přelidnění ani o víkendech. Myslím, že se do současného areálu může pohodlně vejít během roku 600 až 650 tisíc návštěvníků. A pokud se nám zoo podaří ještě zvětšit směrem na západ, což je v plánu, tak to může být ještě o 50 tisíc víc a stále by lidé mohli návštěvu pociťovat jako příjemnou a pohodlnou. Historicky, už od 60. let minulého století, máme na adrese Palackého 5 v Plzni expozici Akva Tera, kde vystavujeme spíše drobná terarijní zvířata – hady, bezobratlé, štíry, pavouky… Tam je roční návštěvnost okolo 25 tisíc lidí.

Jedna expozice se z exotiky vymyká. Na statku Lüftnerka mohou děti potkat krávy, kozy, prasata…

To je pro děti velmi atraktivní část. Statek je původně ze 14. století, v 19. století byl panem Lüftnerem přestavěn do dnešní podoby. Po druhé světové válce chátral, a když jsem do zoo nastoupil, byla to ruina, kterou jsme s kolegy svépomocí opravovali. Myslím, že se to povedlo. Máme v něm Centrum ekologické výchovy, rozsáhlou českou restauraci s velkou vývařovnou, vedle je dětské hřiště, aby se rodiče mohli v klidu najíst. Je v něm také expozice českého statku z přelomu 19. a 20. století i muzeum zemědělských strojů. A také velmi oblíbená kolekce domácích zvířat vyšlechtěných v Čechách, ať jsou to králíci, slepice, holubi nebo přeštické černostrakaté prase. Návštěvníci, především děti, jsou se zvířaty v přímém kontaktu, mohou si je pohladit, některé i nakrmit. V současné době jsme od města získali finance a chceme u statku vybudovat odchovnu králíků, kde bude i bezpečné místo, aby si s nimi děti mohly pohrát. Z východní strany na statek navazuje velmi zajímavá expozice Česká řeka. V ní se snažíme ukázat většinu druhů ryb žijících u nás a ve střední Evropě. Dominantní v ní jsou dvoumetroví sumci, velké štiky a kapři. Je to komplex akvárií. Začínáme horským pásmem se pstruhy, lipany, vrankami a střevlemi a jdeme až do čtvrtého, posledního, rybího pásma s tradičním rybníkářstvím.

Kolik zaměstnanců se o návštěvníky a zvířata stará?

Máme okolo 160 zaměstnanců, bez letních brigádníků. Ztoho je zhruba 80 ošetřovatelů zvířat. Ti se starají o 1 100 druhů a poddruhů zvířat – máme vlastně jednu z největších sbírek v Evropě. Tento počet druhů u nás představuje 6,5 až 7 tisíc kusů zvířat. To už je hodně velká starost. Většinu zvířat se nám daří odchovávat a myslím si, že u nás žijí v důstojném prostředí. Návštěvníkům pak ukazujeme 600 až 650 druhů. Zbytek zvířat je v zázemí, které máme velké a vhodné i pro chov těch nejvzácnějších druhů. Co se týče botanické zahrady, tak v ní je okolo 13 až 14 tisíc taxonů rostlin (druhů, poddruhů a kultivarů), o které se stará tým 15 lidí, který tvoří dvě botaničky, zahradníci a zemědělští dělníci. V tomto počtu musejí obstarat 21 hektarů expozic. Další personál pracuje v dílnách, kde jsou truhláři a zámečníci, máme ekonomický úsek i PR oddělení.

Plzeňská zoo však nenabízí jen podívanou, je také zapojena do projektů na záchranu ohrožených druhů zvířat i rostlin.

V posledních desetiletích, jak se člověk množí geometrickou řadou, vždyť už je nás 8,5 miliardy, tak mizí příroda a s ní i různé druhy rostlin a zvířat. Světové společenství zoologických a botanických zahrad se domluvilo že při záchraně vymírajících nebo v přírodě vyhynulých druhů, které zůstaly jen v zajetí v zahradách, bude postupovat společně. Jsme jeho součástí. Stejně tak jsme členy EAZA, tedy Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Tato organizace je velmi aktivní. Každé ohrožené zvíře má svého koordinátora chovu – odborníka, který u jednotlivých druhů sleduje krevní linie a určuje, do které zoo konkrétní jedinec půjde a s kým se spojí, aby byla co nejmenší příbuzenská plemenitba.

Můžete prozradit, které druhy zachraňujete v Plzni?

Když jsem mluvil o Lüftnerce a expozici Česká řeka, tak na statku máme rozsáhlé zázemí pro akvaristy a množíme tam nejen ryby, ale irůzné krevetky ze Sumatry aBornea i další tropické vodní živočichy, kteří už jsou vpřírodě na vyhynutí. Podílíme se nyní také například na záchraně nejmenší vodní želvy – Kinosternon vogti. Byla objevena teprve před několika lety v Mexiku. Pomáháme se záchranou mnoha exotických zvířat, například zoborožce Waldenova, který patří k ohroženým druhům na Filipínách, a dalších. Věnujeme se však i druhům, které žijí v naší republice, například záchraně užovky stromové, sýčka obecného či chřástala polního a dalších. I u nich se staráme o odchov a jejich návrat do přírody.

Jiří Trávníček (zdroj foto: archiv Jiřího Trávníčka)

Jak už bylo řečeno, patří k vám i botanická zahrada. Má i ta na starosti podobné záchranné programy?

Ano, ty má na starosti naše botanička Johana Hanzlíčková. Rolí botanických zahrad je jednak sbírkotvorná činnost, tedy shromažďovaní jednotlivých lokalizovaných rostlin z přírody, které v sobě mají potenciál genetického materiálu. Je to taková Noemova archa druhů, které jsou v přírodě kriticky ohrožené nebo dokonce vyhubené. Co už není tak standardní, je aktivní ochrana rostlin přímo na jejich stanovišti. My při tom kooperujeme s dalšími organizacemi, například Agenturou ochrany přírody a krajiny a dalšími odborníky. Ubývání biotopů a jejich degradace je nejčastější příčinou toho, že druhy rostlin mizí. Rolí botanických zahrad je pomoci mizející rostliny napěstovat a vysazováním nebo doplňováním semen je udržet v jejich původních lokalitách. Momentálně jsme nejaktivnější v případě koniklece otevřeného z oblasti Českého krasu. Jedním z našich nejnovějších projektů je záchrana rozchodníku huňatého, který se vyskytuje na Šumavě. Dalšími našimi záchrannými projekty je včelník rakouský a zvonovec liliolistý.

O historii zoo jsme už hovořili, když se mluví o její budoucnosti, zmiňují se sloni…

Já už to asi nedotáhnu. Sloninec je velmi drahý projekt z kategorie snů. Jeho příprava začala už před osmnácti lety, tehdy byl předběžný rozpočet 250 milionů, dnes to je 1,5 miliardy korun. Připravení jsme. Máme vykoupené pozemky, je hotová změna územního plánu, dokončený je projekt, máme stavební povolení. Kdyby se v budoucnu zázračně objevila nějaká dotace, můj nástupce to může zrealizovat. Pokračujeme však v řadě dalších menších projektů. Zahajujeme stavbu novozélandské expozice, asi za 6 milionů korun, kde budou kiviové – jejich pár už máme v zázemí. Do této expozice budou patřit také draví papoušci nestor kea. Připravujeme výběrové řízení na další zajímavou věc – patagonský skleník, kde představíme endemické rostliny této oblasti společně s jedním zajímavým savcem – kururo. A chystáme také poslední etapu opravy lochotínského amfiteátru. Celý areál už je vlastě opraven a zbývá jen rekonstrukce správní budovy. Začínáme projektovat medusárium, tedy pavilon věnovaný medúzám a ochraně moří. Medúzy se už učíme chovat a daří se nám je množit. K dlouhodobějším plánům pak patří příprava rozšíření euroasijské expozice o oblast Bhútánu, Tibetu, Himálaje. Získali jsme totiž od města Plzně pozemek hned za současnými hranicemi zoo. Je to bývalé centrum výcviku policejních psů.

Spravujete také lochotínský amfiteátr, kde se konají velké kulturní akce, je v těsném sousedství zoo. Nevadí to zvířatům?

Prapůvodně, už v roce 1958, se jako první otevřel právě lochotínský amfiteátr. Zvířata se do této lokality začala umísťovat až v roce 1961. Ano, jeden z největších amfiteátrů v Evropě má společný plot se zoo. Až tak do roku 2020 akce, které se konaly v amfiteátru, rušily zvířata i lidi, kteří v jeho blízkosti žijí. Nikdy však nedošlo k prokazatelnému úhynu zvířat v souvislosti se zvýšeným hlukem. Před asi pěti šesti lety se zvuk začal produkovat ohleduplnějším systémem. Produkční firmy, kterým amfiteátr pronajímáme, mají speciální aparaturu, která zvuk zalomí ve svahu amfiteátru a jeho hlavní masa se téměř nešíří do okolí – do města ani do zoo. Za posledních pět let jsme stížnosti od občanů Severního Předměstí neměli. Lhal bych, kdybych říkal, že to zoo vůbec neruší. Určité frekvence zvuků se ke zvířatům šíří a některá bývají nervózní. Snažíme se dělat maximálně osm velkých akcí v roce. Amfiteátr využíváme i jinak. Od jara do podzimu se v něm každý den kromě pondělí konají ukázky tradičního sokolnictví, které na zemi ve stejné podobě existuje už více než čtyři tisíce let. Když je počasí a dravci mohou létat, je to velmi atraktivní a navštěvovaná podívaná.

V září v amfiteátru budete slavit 100. narozeniny.

A zveme všechny Plzeňáky a nejen je. První slavnostní den, v sobotu 19. září se koná vzpomínka na Portu. Tento festival trampské, folkové a country hudby byl v 80. letech velmi pevně spjat právě s lochotínským amfiteátrem. Vystoupí několik mladých kapel i staří bardové, kteří Portu vyhrávali. V neděli 20. září pak budou oslavy pokračovat nejen v amfiteátru, ale také v zoologické a botanické zahradě. Pokřtíme knihu ke 100. narozeninám, kterou připravili textově Martin Vobruba a další autoři. Zahrají kapely, na programu budou zajímavá povídání nejen o historii zoo a mnoho dalšího.

Text: Hana Josefová

Zdroj fotografií: organizátor soutěže

Ocenění si odneslo celkem 11 staveb z 21 nominovaných, Cenu primátora města Plzně získal projekt Obláček nad Plzní. „Všechny tyto projekty posouvají náš region dopředu a zároveň zlepšují každodenní život obyvatel. Jsem proto ráda, že jsme ocenili právě Obláček. Tato výjimečná nástavba fakultní nemocnice představuje významný krok v rozvoji moderní zdravotní péče v našem městě. Cenu si zaslouží nejen za své architektonické řešení, ale především za svůj význam pro pacienty, jejich rodiny a zdravotnický personál,“ uvedla Lucie Kantorová.

Z projektů realizovaných v Plzni byla rovněž oceněna nová mateřská školka v plzeňském Újezdě, která získala Cenu poroty za kultivované propojení tradičního tvarosloví s moderní dřevostavbou a za promyšlené řešení venkovních prostor pro děti. Vysoce ceněna je rovněž příkladná energetická koncepce budovy. Za město Plzeň přijal cenu náměstek primátora Pavel Bosák.

Hlavní titul Stavba roku Plzeňského kraje 2025 získala tři díla – přístavba pavilonu Základní školy Holýšov za moderní, a přitom citlivé doplnění historické budovy školy a za podnětné řešení sdílených prostor, oprava bývalé synagogy v Rabí za výjimečnou obnovu stavby, při které byla upravena pro bydlení s respektem k jejímu původnímu charakteru, a rekonstrukce bývalého zájezdního hostince na bytový dům Rezidence Bílá růže v Kašperských Horách.

Všechny stavby, které se letošního ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje účastnily, jsou k vidění https://stavbarokupk.cz. Zde je možné navštívit virtuální výstavu fotografií a videí s hlasovým komentářem u každé stavby.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: archiv Odboru bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení MMP

Areál za Obchodním centrem Plzeň Plaza se v sobotu 12. září 2026 proměnil v centrum záchranářského dění. Konal se tam další ročník celodenní akce Hrdinové Plzně 2026, kterou pro veřejnost uspořádal Odbor bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení Magistrátu města Plzně. Tisíce návštěvníků nahlédly do náročné práce profesionálů a dobrovolníků, kteří denně nasazují své životy pro bezpečnost občanů.

Hlavním lákadlem programu byly akční ukázky zásahů. Diváci mohli sledovat společný zásah hasičů a záchranářů při vyprošťování zraněných osob z havarovaného vozidla pomocí hydraulických nástrojů.

Velký zájem vzbudila simulace záchrany lidského života pod názvem Když voláme 155. Diváci sledovali laickou první pomoc při náhlém kolapsu člověka, kterou v přímém přenosu doplňoval videopřenos hovoru z operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

Do akčních scénářů se zapojila hlídka Městské policie Plzeň s ukázkou profesionální sebeobrany, velký ohlas vzbudila také prezentace práce služebních psů. Kynologové Policie ČR a Celní správy ČR předvedli, jak vyhledávají omamné látky nebo zadržují prchajícího pachatele.

Plzeňští dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně ukázali, jak velký bezpilotní letoun přepravuje materiál. Ukázka vznikla díky součinnosti s hasiči, kterým drony tímto způsobem pomáhají při zásazích v nepřístupném terénu. Spolupráce s hasičským záchranným sborem přivedla na scénu také zástupce výzkumného centra Fakulty elektrotechnické ZČU, které pro hasiče vyvíjí nejmodernější technické pomůcky. Hasiči předvedli likvidaci simulovaného požáru za využití chytrého hasičského obleku a rukavice.

Kromě záchrany lidských životů program pamatoval i na zvířecí parťáky. Oblastní spolek Českého červeného kříže (ČČK) Plzeň připravil pro veřejnost praktickou ukázku první pomoci a resuscitace u psa. Návštěvníci se dozvěděli, jak správně reagovat v situaci, kdy má jejich čtyřnohý přítel zdravotní potíže.

Program uzavřela specializovaná lezecká skupina HZS Plzeňského kraje, která divákům předvedla ukázku záchrany osob z výšek pomocí slaňování z výškové techniky.

Po celý den byla v areálu k vidění zásahová technika záchranných složek. Návštěvníci si mohli prohlédnout těžká zásahová vozidla, vyprošťovací automobil a výškovou techniku hasičů, sanitní vozy záchranné služby, rentgen celní správy či radarová a odchytová vozidla městské policie. Policie ČR představila techniku dopravní služby, speciální pořádkové jednotky i oddělení kriminalistické techniky. Své zázemí, čluny, vozidla či speciální výbavu jako sonary a podvodní drony prezentovali také dobrovolní hasiči, horská služba, vězeňská služba, vodní záchranná služba a záchranný tým ČČK, který nabídl i ukázky první pomoci ve virtuální realitě. Preventivní programy doplňovaly prezentace BESIP se simulátorem, ukázky protipovodňových zábran a zábavné technologické stanoviště plzeňského Centra robotiky a sekce Drony SIT.

Program pamatoval i na nejmenší návštěvníky, pro které byla připravena zábavná Stezka hrdinů. Děti po splnění tematických úkolů na stanovištích jednotlivých složek obdržely zasloužený odznak Hrdiny Plzně. Ti odvážnější si mohli otestovat svou fyzickou zdatnost na lezecké stěně, na opičí dráze či v zakouřeném stanu u dobrovolných hasičů nebo si vyzkoušet adrenalinové slanění přes řeku Mži.

Celým dnem provázela moderátorská dvojice Kateřina Skutková a Jiří Pelnář. Program kromě akčních ukázek nabídl také doprovodné aktivity pro rodiny s dětmi a hudební vystoupení plzeňské kapely Wenda Gang.

Hrdinové Plzně tak i letos úspěšně splnili svůj hlavní cíl – zábavnou formou přiblížit veřejnosti zásady bezpečnosti a ukázat, kolik úsilí, profesionality a vzájemné koordinace se skrývá za každodenním zajišťováním klidu, pořádku a bezpečí v našem městě.

Editace textu: Monika Krausová

Lesní cesta v oblasti Horní Kyjov (fotografie: R. Žáková)

„Cesty v městských lesích neslouží jen správcům, ale i návštěvníkům. Většinou těm na kole, kterých v okolí Faltusova mostu přibylo. I proto se snažíme lesní cesty vylepšovat. Největší problémy jsou u těch ve svahu, které ničí vodní eroze. Patří k nim i tato cesta Kyjovským lesem,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí a současně starosta Městského obvodu Plzeň 9–Malesice.

„Jako správci lesů vítáme každou další nově opravenou cestu, zvláště tam, kde je to cesta víceúčelová,“ uvedl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství ze Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. Stávající lesní cesta v Horním Kyjově je zařazená svými parametry do kategorie lesní cesty třetí místy i čtvrté třídy, což znamená, že je nezpevněná a nelze ji používat pro účely odvozu dříví. Je nevhodná pro celoroční provoz a vykazuje značné deformace vlivem stáří a provozu.

Opravovaný úsek lesní cesty - mapa

„Nově bude cesta provedena v jednostranném sklonu, s volnou šířkou koruny čtyři metry a šířkou jízdního pruhu tři metry. Tím se přesune do kategorie lesní cesty druhé třídy a bude celoročně sjízdná. Její povrch bude z přírodního materiálu, nebude opatřen asfaltovou vrstvou. Odvodnění bude řešeno svodnicemi s následným vsakem dešťových srážek v přilehlých lesních porostech,“ popsal vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč. Cesta bude napojena na stávající lesní cestní síť, konec se napojí na příjezdovou komunikaci k novému vodojemu. Celkem 1141 metrů dlouhý rekonstruovaný úsek tak bude vhodný jak pro provoz lesní techniky, tak i jako propojení pro cyklisty.

Náklady na opravu činí dle výběrového řízení 7 788 770 korun včetně DPH, stavbu bude realizovat firma Stavitelství Kamínek s.r.o. Na akci bylo požádáno v rámci Programu rozvoje venkova v dotační intervenci Investice do lesnické infrastruktury Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) o příspěvek, jež může dosáhnout až osmdesáti procent uznatelných nákladů. Díky dotaci zaplatí město ze svého rozpočtu jen přibližně 1,5 milionu korun.

Text: Monika Krausová

Karel Zoch (fotografie: M. Pecuch)

Proč byly úpravy plzeňského náměstí Republiky nutné?

Centrum Plzně nefunguje tak, jak by mělo. Když se po setmění podíváme do oken domů, které náměstí obklopují, nesvítí se v nich. Skoro nikdo tam nebydlí, nikdo se tam nezastaví, neposadí na lavičku a ani nabídka a pestrost služeb není ideální… Je to místo, které jsme opustili, ačkoli je z památkového pohledu nejcennější část města. Pro obyvatele však není atraktivní. Město to chce změnit a oprava západní části je první důležitý krok, protože toto místo změnu potřebovalo. Když lidé z kanceláří, které jsou na náměstí Republiky a v jeho okolí, vyrazili na oběd, tak na úzkém chodníku do sebe lokty vráželi, ale jen o pár metrů dále, na centrální části náměstí, nikdo nebyl. Bránila mu v tom podélně parkující auta.

Rekonstruované náměstí Republiky (fotografie: Z. Vaiz)

K jakým změnám tedy dochází?

Na západní straně je pěší zóna bez aut. Chodník se výrazně rozšíří a bude ve stejné výši jako vozovka i centrální část.

A také přibyly stromy…

Ano, zlepšují mikroklima. Letos v srpnu v Plzni padaly teplotní rekordy a náměstí je rozpálené tak, že po něm nikdo nechce ani přecházet. Tohle nemůžeme ignorovat. Stromy jsou přirozeným řešením takovýchto problémů. Na náměstí bývaly v prostoru mezi radnicí a kostelem sv. Bartoloměje někdy do poloviny 19. století a v této době byla celá plocha náměstí v jedné rovině. Ke změně došlo na konci 19. století, kdy byly vyvýšeny chodníky, stromy z náměstí zmizely už o několik desítek let dříve. Takže úpravy nejsou vytrženy z historického kontextu.

Proč byly vybrány právě jilmy?

V zadávacích podmínkách architektonické soutěže bylo jasně napsáno, že je nutné prověřit umístění stromů při respektování důležitých podmínek. Těmi jsou zachování charakteristických pohledů na významné dominanty a kulturní památky. U vítěze – architektonického ateliéru MAAUS z Brna – se porotcům i nám, zástupcům památkové péče, líbilo, že v návrhu měli vyznačené pohledové osy, u nichž bylo pečlivě prověřeno, že významné památky, jako jsou katedrála, renesanční radnice nebo barokní budova biskupství, budou dobře vidět a nebudou zastíněny. Vybraný kultivar jilmů vytvoří stín i lepší mikroklima a také má vysoce nasazené polotransparentní koruny. Lidé pod nimi mohou bez problémů procházet a zároveň ani v ozeleněném stavu nebudou tvořit nepřekonatelnou pohledovou bariéru.

Stromy byly vysazeny do betonových van…

Technologie jejich výsadby byla navržena tak, aby stromy měly šanci přežít a abychom ohleduplně nakládali s dešťovou vodou. Veškerá voda, která v této části náměstí naprší, je svedena právě do těchto van, aby mohla stromy zavlažovat. Je to velmi promyšlený systém. Kdybychom stromy zasadili do obyčejných výkopů, tak bychom plýtvali vodou, která naprší, a zároveň bychom riskovali, že by mohlo dojít k jejich úhynu.

Sázení stromů (foto: Z. Vaiz)

Během realizace zazněla také kritika toho, jak je opracovávána a znovu použita původní dlažba z náměstí…

Kritika se týkala především opracování žulových desek z chodníku, které byly osazeny, jak už jsem říkal, na konci 19. století, aby se oddělil prostor pro pěší od pohybu koňských povozů. Nám to možná připadá zvláštní, ale ke kolizím koní a chodců docházelo poměrně často. Dnes jsme v jiné situaci, chceme se na západní straně zbavit aut a provázat centrální plochu s chodníkem. Tato dlažba je součástí městské památkové rezervace, není ale evidována jako kulturní památka. Na jejích úpravách pracovalo sedm kamenických firem pod dohledem nás památkářů.

Jakými úpravami dlažba prošla?

Architekti navrhli srovnání výškové úrovně chodníku, vozovky a centrální plochy. Bylo nutné odstranit defekty, které dlažba na chodnících měla. Některé z nich vznikly vlastně už na samém počátku. Naši předkové, aby ušetřili, ji opracovali pouze z pěti ploch a spodní strana byla ponechána neopracovaná, takže každá deska má jinou výšku. Strojní práce při opracování kamene byla tehdy mnohem dražší než lidská práce při pokládání. Jenže naši předkové nepočítali s tím, že v 21. století budeme snad každých pět let dlažbu rozebírat kvůli nejrůznějším úpravám inženýrských sítí. A právě kvůli tomu pak docházelo k dalším defektům, například k poškození od lžíce bagru. A zároveň se kvůli častému vyjímání a znovuukládání dlažby nedařilo chodník udržovat v rovině. Proto kameníci dlažební desky opracovali do jednotné výšky a odstranili i defekty vzniklé nešetrným rozebíráním.

Cílem úprav náměstí je, aby nebylo mrtvým exponátem, ale vitálním organismem, který vytváří přívětivé podmínky pro obyvatele města a jeho návštěvníky, při respektu k jeho historickým hodnotám. Domnívám se, že se autorskému týmu podařilo nenásilně a efektně propojit původní autentické prvky s nově vnášenými soudobými. Proto vnímám prováděné úpravy náměstí Republiky jednoznačně pozitivně,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.

Text: Hana Josefová

Nová část stezky (fotografie: R. Žáková)

Město Plzeň dokončilo výstavbu chybějícího téměř půl kilometru dlouhého úseku stezky pro pěší a cyklisty podél Jateční ulice v Doubravce. Stavba zahrnující i přeložky sítí, opěrnou stěnu, nový plot a nové veřejné osvětlení trvala necelých deset měsíců a město za ni zaplatí 15,8 milionu korun včetně DPH, z čehož přes 4,5 milionu bude hrazeno z příspěvku ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

„V místech, kde zatím nebyl ani chodník, vznikla stezka pro pěší a cyklisty. Přitom jsme upravili hranice sousedního městského stavebního dvora v Jateční ulici. Místo starého plechového plotu je zde nyní nový drátěný plot s podezdívkou a novou branou do dvora,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Nová stezka - mapa

Součástí stavby 440 metrů dlouhé a tři metry široké stezky byla i opěrná stěna, přeložky a přípojka splaškové kanalizace, plynovodu a nové veřejné osvětlení. Stezka vznikla v úseku od křížení Jateční s Doubraveckou ulicí až ke stávajícímu chodníku vedoucímu ke křížení s Chrásteckou ulicí, kde byla nedávno osazena světelná signalizace. Tam také vznikl nový tzv. přechodopřejezd, tedy sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty vyznačený na komunikaci šachovnicově ohraničenou „zebrou“. Na něm mají cyklisté přednost pouze tehdy, vedou-li kolo. Stezku oddělil od souběžné komunikace II/233 pruh zeleně šířky 2,40 – 3,25 metru, na kterém bylo vysázeno patnáct jasanů, které s těmi stávajícími vytvořily stromovou alej. Povrch stezky se smíšeným provozem pěších a cyklistů je z asfaltového betonu.

Lokalita před stavbou (foto: R. Žáková)

„V posledních letech provoz v Jateční ulici značně zesílil, a tak ti, kteří pojedou po cyklotrase podél areálu Prazdroje, už mají problém přes komunikaci bezpečně přejet či přejít. Tento nově dokončený úsek spolu s nedávno vybudovanou světelnou signalizací v křižovatce Jateční s Chrásteckou ulicí umožní bezpečnější jízdu cyklistům v této lokalitě,“ sdělila plzeňská cyklokoordinátorka ze Správy veřejného statku města Plzně Radka Žáková.

Stavbu podle projektu firmy D PROJEKT PLZEŇ Nedvěd s.r.o. zrealizovala firma SILNICE NEPOMUK s.r.o. Správa veřejného statku města Plzně, která pro město stavbu zajišťuje, za ni zaplatí 15 791 640 korun včetně DPH. Akce je spolufinancována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Město z něj na akci získalo příspěvek ve výši 4 530 tisíc korun.

Text: Eva Barborková

Otevření stezky (fotografie: M. Pecuch)

Plzeň představila novou odbornou metodiku a pracovní listy k preventivní stezce Na vlastní nebezpečí ve Štruncových sadech. Unikátní trasa, která dospívajícím od 11 do 15 let přibližuje rizika kyberprostoru či závislostí pomocí rozšířené reality, tak získává důležitý vzdělávací rozměr. Učitelé a vedoucí mládeže mají nově v rukou nástroj pro navazující reflexi.

„Toto věkové období je z hlediska formování osobnosti složité. Mladí zkoušejí nové hranice a hledají své místo v životě, často pod tlakem vrstevníků nebo sociálních sítí. Samotná procházka v parku ale bez následné diskuze nestačí. Učitelé tak díky této novince získávají možnost, jak oživit teoretické preventivní programy přímo ve výuce, a mohou s žáky otevřít debatu například o prvních vztazích, experimentování s návykovými látkami nebo rizicích online světa,“ přiblížila význam pro vzdělávání náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová.

Celý odborný manuál i s herními postupy a pracovními listy je pro pedagogy i veřejnost zdarma k dispozici na webu https://bezpecnaplzen.eu.

„Bezpečnost ve městě nezačíná represemi, ale výchovou. Jsem rád, že stezka Na vlastní nebezpečí má nyní jasný metodický rámec. Chceme, aby školní i volnočasové skupiny odcházely ze Štruncových sadů nejen s prožitkem z rozšířené reality, ale s hlubším uvědoměním. Metodika učí mladou generaci kriticky myslet a současně jim ukazuje, že město pro ně v případě nouze má bezpečnou síť poraden a krizové pomoci, kam se mohou bez obav obrátit. Chceme rizikové chování zachytit včas, než přeroste ve vážný problém,“ doplnil radní města Plzně pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Tomáš Kotora.

Stezka Na vlastní nebezpečí má půl kilometru. Začíná pár metrů za lávkou, která vede přes řeku Radbuzu do areálu Plzeňského Prazdroje. Má pět tematických zastavení se třemi příběhy a je vytvořena na platformě TourStories.

Jednotlivá stanoviště jsou označena příslušným QR kódem, který po jeho načtení mobilním telefonem či tabletem umožní přístup k AR filtru (augmented reality), a tedy ke konkrétnímu příběhu, jenž mohou zažít v rozšířené realitě. V mobilu se uživateli objeví interaktivní animace, která se mění podle pohybu telefonu a uživatel s ní může aktivně pracovat.

Text: Monika Krausová

Zdroj fotografií: ÚMO Plzeň 4

Území přírodního parku by mělo být rozděleno na udržované úseky a téměř bezúdržbové zóny. Jedním z cílů studie je také propojit Doubravku s Pecihrádkem, které by mělo navázat na dřívější pěší spojení. Přibýt by mělo i několik pěšinek a cestiček místy, která jsou dnes nepřístupná. „Záměrem je zpřístupnění celého území a propojení aktivit pěším a cyklistickým okruhem jako i propojení s centrem města a příměstskou krajinou,“ popisuje krajinářská architektka Klára Salzmann.

Po veřejném představení studie budou moci lidé do konce října posílat své připomínky. Studie bude také zveřejněna na webu Čtyřky a Jedničky. Krajinářští architekti poté poznatky obyvatel vyhodnotí, a pokud to bude možné, tak je do studie zapracují. Příští rok v lednu bude studie dokončena. Poté se může postupně začít s realizací navržených změn.

Do tvorby studie se zapojil také první plzeňský obvod, do kterého zasahuje park územím kolem Pecihrádku. Studie Park sv. Jiří navazuje na studii farnosti Plzeň Lobzy, která společně s Biskupstvím plzeňským přišla s myšlenkou na oživení lokality u sv. Jiří a nechala si od krajinářské architektky Kláry Salzmann a jejího týmu zpracovat studii na revitalizaci pozemků vedle kostela. Studie na revitalizaci pozemků farnosti například vymezuje volně přístupná místa, navrhuje nové stromy, obřadní místo nebo kamenné lavice.

Editace textu: Barbora Hájková

Předání šeků na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

Výtěžek z letošního 21. reprezentačního plesu města Plzně, který se uskutečnil 16. ledna 2026 v Měšťanské besedě, opět poputuje na pomoc těm, kteří ji potřebují. Z vybraného vstupného město rozdělí celkem 77 777 korun, a to mezi sedm organizací, které dlouhodobě pomáhají lidem se zdravotním či jiným znevýhodněním a jejich rodinám. Každá z vybraných organizací získá 11 111 korun.

„Mám radost, že tradice pokračuje i letos. Pomoc opět putuje širokému spektru lidí, třeba lidem se zdravotním postižením či duševním onemocněním i ženám, které procházejí náročnou léčbou. Za každou z podporovaných organizací stojí lidé, kteří svou práci dělají s velkým nasazením a každý den pomáhají tam, kde je to opravdu potřeba. Děkuji proto všem, kteří se na plesu podíleli, i jeho návštěvníkům. Právě díky nim můžeme výtěžek ze společenského večera proměnit v konkrétní pomoc,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Výtěžek letos pomůže TyfloCentru Plzeň, o.p.s., které podporuje lidi se zrakovým postižením, Spolku neslyšících Plzeň – Jižní předměstí, jenž pomáhá lidem se sluchovým postižením zapojit se do běžného života, a Rané péči Kuk, z. ú., která poskytuje podporu rodinám s dětmi se zrakovým či kombinovaným postižením nebo dětmi ohroženými ve vývoji. Podporu získá také Ledovec, z. s., pomáhající lidem s duševním onemocněním, Sdružení Ty a Já, z. s., které podporuje děti a mladé lidi s handicapem, Tak pojď s náma, z. s., jehož cílem je zapojování lidí s handicapem do běžného života, a Bellis – pomáháme ženám s rakovinou prsu, z. s., která ženám s tímto onemocněním poskytuje podporu, informace a pomoc během léčby i po ní.

Text: Barbora Hájková

Odhalení památníku (fotografie: M. Pecuch)

„František Mlynařík byl nejen schopný elektroinženýr, vizionář a ředitel, který dokázal v Plzni zavést moderní veřejnou dopravu, ale také člověk, jenž v těžkých chvílích okupace pomáhal svým spoluobčanům. Jeho životní příběh neměl šťastný konec a upadl v zapomnění. Dnes si ho však připomínáme jako toho, kdo pro město a jeho obyvatele mnoho vykonal,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Pro památník Františka Mlynaříka jsme vybrali symbolické místo před Vozovnou Slovany. Nechtěli jsme, aby byl tento významný člověk zapomenut, a tak jsme na radě města rozhodli oslovit tři výtvarníky, kteří zpracovali jednoduché návrhy. Letos v únoru pak odborná komise vybrala návrh od Jindřicha Zeithammla. Místo, kde je pomník osazen jsme upravili a proměnili v malé náměstí včetně infrastruktury a mobiliáře,“ dodal náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Trojúhelníková plocha před Vozovnou Slovany byla upravena jako náměstíčko se 4 lavičkami po obvodu s mlatovým povrchem a sedmi nově vysazenými stromy a trvalkovými záhony. Ve středu je umístěn strom, po stranách pak nové stožáry veřejného osvětlení. Náměstíčko je propojeno s chodníkem a autobusovou zastávkou. Památník Františka Mlynaříka je v jeho středu. Tvoří jej pylon z leštěné žuly a bronzová bysta.

Celkové náklady na úpravy veřejného prostranství a zhotovení památníku činí cca 5,5 milionu korun i s DPH.

František Mlynařík se narodil 5. ledna 1901 v Plzni, nejprve vystudoval I. českou reálku v Plzni, poté Vysokou školu technickou v Praze obor elektrotechnické inženýrství. V roce 1930 složil autorizační zkoušku z oboru elektrotechnického inženýrství u Zemského úřadu v Praze. Praxi získal v elektrotechnické zkušebně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích, poté přešel k Západočeským elektrárnám. V letech 1935–1947 působil jako ředitel Elektrických podniků města Plzně. Byl aktivní i jako občan, angažoval se v Sokolu. Ředitelem zůstal i během nacistické okupace a pomáhal svým zaměstnancům a jejich rodinám, kteří byli pronásledováni. Sám byl kvůli tomu v roce 1944 gestapem zatčen, vězněn a vyslýchán. V roce 1946 byl oceněn vzácným československým čestným odbojovým vyznamenáním udělovaným za zásluhy v letech 1939–1945 – Weidmannovým křížem. Po válce ho však část jeho podřízených obvinila z kolaborace. I přesto, že byl viny zproštěn, tíhu situace neunesl a 12. dubna 1947 ukončil svůj život skokem ze třetího patra budovy ředitelství PMDP na Denisově nábřeží.

Autor památníku Jindřich Zeithamml (*1949, Teplice) patří mezi zásadní představitele současné sochařské tvorby s mezinárodním přesahem. V roce 1968 v počátcích normalizace odešel z pražské AVU, pár let poté následovala emigrace. Zprvu našel azyl v Itálii, později se usadil v Německu. Od roku 1976 zde studoval na Umělecké akademii v Düsseldorfu u profesora Norberta Krickeho. Do Čech se se vrátil v 90. letech, v letech 1995-2016 vedl na Akademii výtvarných umění v Praze Ateliér Socha 2, známý také jako „škola Jindřicha Zeithammla“.

Text: Hana Josefová

Ve dnech 7. až 15. září je Plzeň dějištěm World Boccia Challenger. Koná se světový turnaj ze seriálu žebříčkových turnajů paralympijského sportu boccia s téměř 200 účastníky, z toho je osm desítek sportovců z 21 zemí. Akce se koná ve Sportovní hale Krašovská. Město Plzeň je jedním z partnerů, díky nimž se turnaj uskutečnil. Lokálním organizátorem je Česká federace boccii ve spolupráci s TJ Halma Plzeň. Organizacím předsedá Roman Suda. Přinášíme rozhovor, který vyšel v zářijových radničních listech.

Zdroj foto: archiv Romana Sudy

Co je boccia?

Paralympijský sport podobný francouzské pétanque určený lidem s těžkým zdravotním postižením. Patří k nejrozšířenějším, co do počtu členských zemí je jich více než osm desítek. Boccia má svoje hvězdy stejně jako ostatní sporty a my se těšíme na skvělé hráče, například z Nového Zélandu, Kanady, Chorvatska, Slovenska či Indie a samozřejmě naše sportovce. Je skvělé, že se této akce účastní také dva sportovci z Plzně Václav Augusta a Ondřej Kaas, členové reprezentačního týmu ČR.

Proč se světový turnaj koná právě ve Sportovní hale Krašovská?

V ní má, mimo jiné, sídlo Národní badmintonové centrum a badmintonový kurt je velikostí prakticky stejný jako kurt na bocciu. Máme k dispozici šest soutěžních a tři tréninkové kurty. Tato hala plní všechny parametry na pořádání akce podobného formátu.

Co vše je potřeba zařídit, aby se parasportovci cítili v Plzni dobře a turnaj proběhl bez problémů?

Stručně řečeno, děláme full servis 24/7 po celou dobu akce. Obecně sportovní akce pro parasportovce mají kromě běžných organizačních výzev také jednu specifickou, a to je akcent na bezbariérové zázemí. Boccia je sportem pro osoby s nejtěžším tělesným handicapem, tedy všichni sportovci jsou na vozíku a mají postižení dolních i horních končetin. Pořadatel zajišťuje přepravu účastníků z letiště do hotelu, vhodné ubytování, lokální přepravu mezi hotelem a sportovní halou, kompletní zázemí sportovní haly, stravování se specifikacemi pro lidi s handicapem a různými stravovacími požadavky, samozřejmostí je i zajištění plné podpory také pro organizátory, rozhodčí, dobrovolníky a oficiály World Boccia. Mimo jiné také zajišťujeme dopingovou kontrolu, která je u akcí tohoto typu povinná.

Konaly se už v České republice podobné soutěže?

U nás je taková akce historicky poprvé. Plzeň má velmi dobré jméno ve sportovním prostředí a například v roce 2023 hostila mistrovství světa v paralukostřelbě, jako hlavní kvalifikační závod na Letní paralympijské hry v Paříži 2024.

Může se přijít podívat veřejnost?

Akce je otevřena pro veřejnost zdarma. Program je detailně zveřejněn na webu pilsenchallenger.boccia-sport.cz a samozřejmě rádi uvítáme diváky, kteří podpoří nejen početnou českou reprezentaci. Oslovili jsme některé základní školy a pozvali je na akci. Věříme, že se dětem tento unikátní sport líbí. Na akci je tzv. fanzóna pro návštěvníky, kdy si mohou vyzkoušet několik paralympijských sportů včetně boccii, máme také maskota akce, který je v interakci s diváky. Sportovní program moderuje plzeňský spíkr Stanislav Jurík.

Má Plzeň svůj tým hráčů boccia?

Oddíl boccia má TJ Halma Plzeň. Její tréninkové skupiny jsou v Aktivity centru Krašovská, ve Sportovní hale Krašovská a ve Zbůchu. Noví zájemci mohou kontaktovat přímo náš klub na e-mailu tjzphalma@gmail.com. Moc rádi je navedeme a informujeme, zda by tento sport pro ně mohl být vhodný. V Plzni je pak ještě několik dalších sportovních klubů, které se specializují na parasport, například Lenox (powerchair hokej), Meteor (florbal na vozíku), TJ Halma (atletika, cyklistika, lukostřelba, boccia) či Sokol Lhůta (stolní tenis).

Editace textu: Hana Josefová

Fotografie: R. Žáková

„Bolevák je nejoblíbenější plzeňskou rekreační oblastí, proto chceme, aby se zde všichni občané bez rozdílu cítili komfortně a bezpečně. Investice do bezbariérového vstupu je tak jasným důkazem, že na lidi s hendikepem nezapomínáme a snažíme se odstraňovat překážky, které jim komplikují běžný život,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Možností pro koupání v přírodě pro hendikepované moc není, proto jsme se snažili vybudovat vstup pro co nejširší skupinu pohybově hendikepovaných lidí tak, jak je tomu ve vyspělých společnostech běžné,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Pro zbudování speciálního vstupu do vody byly posuzovány tři lokality. „Bezbariérový vstup do vody se skládá ze sešikmené přístupové lávky s nerezovými madly po stranách, terasy s lavičkou a pozvolnými bezbariérovými nerezovými schody. Konstrukce umožňuje pohodlný dojezd na invalidním vozíku a následné přesednutí. Vstup do samotné vody pak usnadňuje několik pozvolných stupňů s madly,“ vysvětlil vedoucí oddělení vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar, který měl projekt i jeho realizaci na starosti.

Lávka s terasou jsou obklopeny stěnami s plotovou nerez výplní a madly, pochozí plocha je pokryta dřevěnými prkny v protiskluzové úpravě. Celý kovový základ konstrukce s povrchovou úpravou žárovým zinkem leží na plovácích podobně jako mola u Ostende. Z terasy vede do vody ještě žebřík pro plavce, který může použít třeba doprovod, pokud nezůstane sedět na lavičce. Pro případ nouze je na terase záchranný kruh na laně.

„Celá konstrukce zůstane na místě celoročně, tedy i v zimě, proto jsme chtěli, aby výsledné řešení bylo vodě a větru odolné. Tomu odpovídají i použité materiály,“ dodal Aleš Tolar. Rozměry konstrukce jsou 11x6 metrů. Umožňuje vjezd všem typům mechanických i elektrických vozíků. Vjezd na rampu se doporučuje v doprovodu druhé osoby. Nosnost konstrukce je omezena na 12 osob. Studii se třemi variantami umístění s navrhovaným řešením zpracovala firma Aquagen s.r.o., a to včetně projektu výsledného řešení.

Text: Monika Krausová

Zdroj fotografií, vizualizací: ÚMO Plzeň 1

Studii zpracoval tým projectstudia8 vedený architektem Ondřejem Janoutem. Jejím hlavním principem je návrat k původní myšlence rozvolněného přírodního prostoru mezi panelovými domy. Návrh počítá s odstraněním dožívajícího oploceného areálu Sport parku 1, který dnes tvoří v území bariéru. Na jeho místě vznikne souvislá zelená plocha a zatrubněná svodnice se otevře do podoby přírodního koryta. To pomůže zadržovat dešťovou vodu a zároveň se stane výrazným krajinným i herním prvkem.

„Park má velký potenciál, dnes mu však chybí jasná struktura a jeho jednotlivé části nejsou dobře propojené. Odstraněním dožívajícího Sport parku 1 vznikne prostor, v němž bude znovu dominovat příroda. Otevřené koryto svodnice, nové výsadby stromů, keřů a trvalek i citlivá práce s terénem pomohou vytvořit příjemnější prostředí pro pobyt, odpočinek i hry,“ popsal architekt Ondřej Janout, který na studii pracoval spolu s kolegyněmi Věrou Fišerovou a Lucií Tlustou.

Součástí návrhu jsou také přehlednější pěší a cyklistické trasy, úprava dětských hřišť, nové herní prvky využívající vodu, zastřešení stávajícího pódia či objekt občerstvení s krytou terasou a veřejnými toaletami. Proměnou projde i prostranství u plaveckého bazénu – stávající vodní prvek zůstane zachován a stane se přirozeným centrem této části parku.

Příprava proměny parku začala v roce 2024 plánovacím setkáním s obyvateli a dotazníkovým šetřením, do něhož se zapojilo téměř šest stovek respondentů. Jejich podněty se staly jedním z podkladů pro architekty. Lidé nejčastěji požadovali zachování zeleně, modernizaci dětských hřišť, zastínění centrálního prostoru, veřejné toalety či možnost občerstvení. Vítězný návrh tak tyto požadavky respektuje a současně reaguje i na řadu dalších námětů, které během plánování zazněly.

Park U Bazénu patří k nejvyužívanějším veřejným prostranstvím na Lochotíně. Slouží rodinám s dětmi, seniorům, sportovcům i návštěvníkům kulturních a společenských akcí.

Nyní bude následovat zpracování kompletní projektové dokumentace a získání příslušných povolení. Představená studie stanovuje základní koncepci, uspořádání a charakter budoucí podoby parku; konkrétní řešení některých prvků, například mobiliáře, se může v dalších fázích přípravy ještě změnit. Pokud vše půjde podle plánu, první stavební práce by mohly začít na přelomu let 2027 a 2028. Všechny tři architektonické studie, které vznikly v rámci soutěže, si lidé mohou prohlédnout na webových stránkách obvodu.

Editace textu: Barbora Hájková

„Festival Finále je významnou součástí kulturního života Plzně a město jeho konání dlouhodobě podporuje. Každoročně přináší divákům kvalitní přehlídku české filmové a televizní tvorby a zároveň přispívá k tomu, že se Plzeň stává místem setkávání filmových profesionálů, tvůrců i široké veřejnosti. Těší mě, že naše město můžeme vidět v hlavní, vedlejší a občas i nenápadné roli filmových a televizních snímků. A oceňuji, že i letošní ročník nabídne pestrý program a řadu premiér a předpremiér,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Zdroj fotografií: archiv Festivalu Finále Plzeň

Premiérami nabitý program

Programová sekce První úlovek nabídne celou řadu očekávaných českých i světových premiér a předpremiér. Po premiéře v Karlových Varech se představí například mimořádný příběh slavného hollywoodského kameramana, který točil s největšími filmovými ikonami – Robert Richardson: Bílý ďábel. V české premiéře se promítne snímek Anorgasmia, který diváky vtáhne na cestu syrovou islandskou krajinou. Město otců přinese příběh osobitého filmaře Zdeňka Tyce. Za pozornost stojí i film o hudební skupině WWW Zasej obojky a sklidíš psy nazvaný podle stejnojmenné desky. Dokument mapuje vývoj průkopníků českého rapu, kapely WWW Neurobeat. Milovníci komedií se mohou těšit na film Šipkaři, kde hrají Tomáš Maštalír, Jakub Štáfek a Táňa Pauhofová. Případně pak na rodinnou fantasy komedii Máma a táta jsou boží s Vicou Kerekes a Petrem Lněničkou či Jiřím Lábusem.

Ještě než se vybrané seriály dostanou na televizní obrazovky, mohou zhlédnout první ochutnávky návštěvníci Finále. V nabídce jsou například první dva díly minisérie Sériový manžel (Oneplay). Skutečné události zpracoval i režisér Michal Samir v minisérii Táta (prima+), David Novotný v roli zoufalého otce v ní bojuje za spravedlnost pro svého zavražděného syna. Hvězdné obsazení nabídne i seriál Muži v letu (Oneplay), kde Bolek Polívka, Pavel Zedníček a Miroslav Donutil ztvárnili trio přátel pilotů, kteří se snaží udržet si životní nadhled. Naopak kriminální zápletku nabízí seriál Hec (ČT), který diváky zavede do českého pohraničí.

Pod pokličkou německého kina

Obdobně jako v předešlých letech i během 39. ročníku je možné v sekci Německé kino nahlédnout do tvorby našich západních sousedů. Letos jsou v nabídce silné hlasy autorské animace, výrazná česká koprodukce, film režiséra zařazeného do užšího výběru na studentského Oscara a filmy, které měly světovou premiéru na festivalech Berlinale, v Cannes a v Torontu.

„Naše již devítileté partnerství ukazuje, že technologie a kultura k sobě přirozeně patří – obojí propojuje lidi a inspiruje. Program festivalu navíc otevírá nové perspektivy tím, že kromě české tvorby přináší i pohled na kinematografie okolních zemí. Kromě diskutovaných a někdy i kontroverzních témat současnosti, která nabízí Německé kino, je možné se podívat i na tvorbu polskou v sekci ZOOM,“ řekl Stephan Kronmüller, jednatel společnosti GK Software Czech Republic, která patří k dlouholetým podporovatelům festivalu.

Řady moderátorů posílí Marek Adamczyk

Stejně jako v předešlých letech i letos se návštěvníci mohou těšit na hvězdné moderátory, kteří budou provázet filmovými projekcemi i následnými debatami. Po bok již ostříleného Petra Vančury a Terezy Hof se nově přidá přidá i oblíbený herec Marek Adamczyk.

Cena pro Studentské poroty ZČU

Letošní cenu, kterou budou předávat Studentské poroty ZČU, vytvořila Tereza Cicvárková. „Ústředním motivem pro návrh ocenění je stylizovaná silueta ledňáčka. Ta je rozdělená a vyřezaná do dvou zrcadlově zvlněných „panelů” z laserem řezaného a následně ohýbaného ocelového plechu. Inspirací mi byl moment těsně před ponořením ledňáčka do vody, kdy se jeho barvy zrcadlí na hladině. Okamžik, kdy se dlouhé úsilí, píle a um přirozeně promění v zasloužené ocenění,” vysvětlila Tereza Cicvárková, která je studentkou plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

Nově udělí svoji cenu i diváci

Rodina festivalových cen se rozrůstá o nového člena. Letos budou moci udělit svoji cenu i diváci a divačky. Stačí, když po každém filmu využijí hlasovací lístek a zhodnotí zhlédnutý snímek. Ten s nejvyšším hodnocením si odnese sošku Zlatého ledňáčka od Terezy Cicvárkové. Partnerem Ceny diváků je ŠKODA JS, a.s. Generální ředitel společnosti Karel Bednář uvedl: „S lehkou nadsázkou – málokdo to ví, ale i my jaderní strojaři jsme velkými filmovými fanoušky. A jelikož jsme už 70 let doma tady v Plzni, tak si nejlepší české filmy nejraději užíváme právě na tradičním festivalu Finále, který ŠKODA JS dlouhodobě podporuje. Z patronátu diváckého Zlatého ledňáčka v jeho premiéře mám (nejen) proto osobně velkou radost.”

Vítěze vyberou mezinárodní poroty

I letos budou poroty na Finále tvořeny mezinárodními filmovými profesionály nejrůznějších profesí. Napříč jednotlivými porotami se tak v Plzni sejdou mimo jiné dánský producent Per Damgaard Hansen, který koprodukoval vítězný film z Cannes Trojúhelník smutku, s ukrajinskou režisérkou Marinou Stěpanskou, tureckou novinářkou a kurátorkou Müge Turan, finskou mediální odbornicí Marií Kivinen, uznávanou rumunskou producentkou Anamarií Antoci či ceněným polským dokumentaristou Pawłem Łozińskim.

Festivalová aplikace

Přehledný program po dnech, detailní anotace k filmům, seznamy delegací a možnost koupit si vstupenky bez čekání ve frontě nabízí Festivalová aplikace (dostupná ve verzi pro Android i iOS). Funguje i v offline režimu. Partnerem inovativních řešení festivalu Finále Plzeň je společnost Aricoma. „Bez technologií se neobejde nejen náš každodenní život, ale je s nimi pevně spjat i filmový svět. Proto nás těší, že i díky nám se Plzeň stává každoročně na několik dní prostřednictvím festivalu Finále společenským a kulturním centrem,“ řekl Tomáš Makula, ředitel plzeňského zastoupení společnosti Aricoma.

Předprodej vstupenek a akreditací

Kompletní festivalový program je zveřejněn na webu film.festivalfinale.cz. Předprodej vstupenek a akreditací běží od pátku 4. září. Jejich zakoupení před konáním festivalu je možné pouze online. Aktuální informace jsou na webu a na festivalových sociálních sítích.

Lístky na jednotlivé projekce stojí 110 korun, celofestivalová akreditace je za 850 korun.

Editace textu: Hana Josefová

Zahájení stavby, lokalita (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň zahájilo ve středu 9. září 2026 stavbu nové víceúčelové sportovní haly na Borských polích v sousedství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. Moderní areál za přibližně půl miliardy korun nabídne zázemí pro vrcholový i amatérský sport a kapacitu až 2 500 diváků. Hotovo by mělo být do 30 měsíců. O provoz se pak postarají házenkáři z TALENT Plzeň při Bolevecké základní škole.

„Výstavba tohoto objektu je pro Plzeň významným krokem. Získáme moderní zázemí, které bude sloužit vrcholovému sportu, dětem a mládeži i veřejnosti a zároveň nám umožní pořádat v Plzni významné sportovní akce na národní i mezinárodní úrovni. O její provoz se po dokončení postará klub TALENT Plzeň, který má s organizací sportovních činností a akcí dlouholeté zkušenosti. Domácí zázemí tam najdou i futsalisté z SK Interobal Plzeň,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Sportovci tak získají moderní prostor, který bude sloužit nejen házené, ale také dalším halovým sportům. Využívat ji budou moci například futsalisté, volejbalisté, florbalisté a další sportovní kluby. Hala zároveň umožní pořádání významných sportovních utkání, turnajů a dalších akcí a nabídne hrací plochu o rozměrech 20 × 40 metrů a výšku stropu 12 metrů a hlediště pro 2 500 diváků. Díky svému technickému řešení bude splňovat podmínky pro pořádání sportovních utkání na nejvyšší úrovni.

Vizualizace: Ing. Arch. Daniel Němeček

„Součástí bude také kompletní zázemí pro sportovce i návštěvníky. Počítá se se šatnami, sociálním zařízením, posilovnou, rozcvičovnou, občerstvením, prostory pro ubytování sportovců i tiskovým střediskem pro novináře. K dispozici bude rovněž vlastní parkoviště,“ popsala Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, který má projekt na starost.

Stavba potrvá 30 měsíců, město Plzeň za ni zaplatí 495 milionů korun bez DPH. Zhotovitelem je společnost Metrostav CZ.

„Výstavba nové sportovní haly na Borech je technicky zajímavým projektem kombinujícím železobetonové, prefabrikované a ocelové konstrukce. Během třiceti měsíců vybudujeme moderní sportovní zázemí pro více než 2 500 diváků. V Plzni působíme přes třicet let a za tu dobu jsme zde realizovali řadu významných občanských i dopravních staveb. Jsme proto rádi, že se budeme podílet na vzniku jednoho z největších sportovních stánků ve městě, který nabídne podmínky pro pořádání mezinárodních míčových soutěží,“ sdělil Václav Apolín, ředitel divize 1 společnosti Metrostav CZ.

Provoz zajistí TALENT Plzeň

O provoz nové sportovní haly se po jejím dokončení postará spolek TALENT Plzeň při Bolevecké základní škole. Město s ním počítá jako s budoucím provozovatelem po dobu 15 let. TALENT Plzeň patří mezi významné sportovní organizace v Plzni a dlouhodobě se věnuje především házené a práci s dětmi a mládeží. V současnosti sdružuje přibližně 200 házenkářů. V objektu bude zajišťovat tréninky a domácí utkání svých družstev. „Je pro nás velkou příležitostí podílet se na provozu tohoto areálu a vytvořit v něm kvalitní zázemí pro naše hráče, děti a mládež. Věříme, že nová hala pomůže k dalšímu rozvoji nejen házené, ale i dalších sportů a že se stane místem, kam budou lidé rádi chodit sportovat i fandit. A samozřejmě doufáme, že v ní Plzeň zažije spoustu sportovních úspěchů,“ řekl předseda klubu TALENT Plzeň Pavel Drobil.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: M. Chaloupka

„Těší mě, že specifická instalace vznikla přímo pro prostor galerijního dvora. Na první pohled jsou před námi sochy – objekty připomínající květy. Ve skutečnosti ale stojíme před dílem, které svou výslednou podobu teprve získá. V tom spočívá síla této instalace. Dílo není uzavřeným a neměnným objektem. Stává se procesem a živým systémem,“ uvedla při vernisáži, jež se konala 2. září 2026, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Květy, jež jsou posazeny na hliníkovém kmenu, byly vytvořeny metodou 3D tisku a jsou navrženy tak, aby jejich struktura optimálně absorbovala vodu a současně podporovala zachytávání organických částic ze vzduchu a vody, takže se stávají hostitelským prostředím pro nový život a slovy autora jsou jakýmsi materiálním záznamníkem procesů, které běžně nevidíme, či nevnímáme.

Ve vnitřních prostorách Galerie města Plzně pak bude od 11. do 13. září 2026 k vidění skupinová výstava s názvem POLYPTYCH. Připravil ji kurátor Filip Vyskočil a představuje tvorbu pětice mladých autorů spjatých se současnou plzeňskou výtvarnou scénou – Štěpána Lipuse, Viktora Friče, Anny Vaňkové, Vojtěcha Šavela a Filipa Šíchy.

Od 23. září se pak v galerijních prostorách otevře výstava Sofie Švejdové s názvem 700 000 čárek. Ta se v posledních letech na české výtvarné scéně ustálila na nezaměnitelné poloze aktivní malby, která kombinuje introspektivní vizuální vnímání s důrazem na barvu a energickou gestikou. Dokáže spojit každodenní zkušenost s intuitivní analýzou prostoru, prožitku těla i konkrétního okamžik.

Editace textu: Hana Josefová

„Tuta Plzeň má lidem hlavně usnadňovat život. Proto ji pořád vylepšujeme a přidáváme do ní nové informace a služby, které se můžou hodit v každodenním životě. Teď jsme aplikaci díky úpravám s dodavatelem propojili i s daty Čisté Plzně. A přesně tohle je podle mě smysl chytrých technologií – aby fungovaly prakticky a lidem opravdu pomáhaly,“ uvedl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs.

Tuta Plzeň - vizuál

„Chtěli jsme lidem zpřístupnit informace o odpadech co nejjednodušeji a přímo tam, kde je mohou potřebovat. Nová ikona v aplikaci s názvem Čistá Plzeň nabízí kromě stanovišť na tříděný odpad i přehled přistavení velkoobjemových kontejnerů na bioodpad a informace o svozu odpadových nádob,“ řekl technický náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

Za rozvojem mobilní i webové aplikace Tuta Plzeň stojí Správa informačních technologií města Plzně. „Pro zobrazení stanovišť tříděného odpadu vypracovalo naše oddělení GIS speciální mapovou vrstvu. V té si lidé mohou najít nejbližší místo s kontejnery na tříděný odpad, informace o četnosti svozu během roku, svozový plán a konkrétní termíny nejbližších svozů, a to na deset dnů dopředu,“ doplnil ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

Pod novou ikonou Čistá Plzeň se nacházejí také informace o velkoobjemových kontejnerech na bioodpad a o svozu jednotlivých odpadových nádob. Na rozdíl od veřejně dostupných informací o tom, kam a kdy bude kontejner na bioodpad přistaven, jsou termíny svozu konkrétních popelnic dohledatelné jen po zadání čísla odpadové nádoby.

Aplikace Tuta Plzeň tak postupně propojuje další městské informace a služby na jednom místě. Vedle novinky v oblasti odpadového hospodářství v ní lidé najdou například městské aktuality, informace o dění ve městě, kalendář akcí nebo odkazy na další městské digitální služby. Dostupná je zdarma pro mobilní zařízení a její obsah se průběžně rozšiřuje podle toho, co mohou Plzeňané při běžném životě ve městě potřebovat. Ke stažení je v Google Play a App Store nebo přes odkazy na webu https://tuta.plzen.eu.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj fotografií: Správa informačních technologií města Plzně

V Plzni odstartovala celorepubliková #MocPomoc Tour, největší akce svého druhu na světě, jejímž cílem je praktický trénink první pomoci. Na jejím konci by mělo být 15 tisíc lidí, kteří dokážou zasáhnout v krizové situaci. Návštěvníci si zdarma vyzkoušeli inovativní trénink ve virtuální realitě VR Rescue, který je vedený umělou inteligencí. Ten se zaměřuje primárně na zástavu krevního oběhu, nácvik kardiopulmonální resuscitace a použití AED, tedy automatizovaného externího defibrilátoru. #MocPomoc Tour, na jejíž realizaci se podílí také Český červený kříž a Policie České republiky, se během podzimu zastaví na 12 místech napříč republikou.

„Projekt VR Rescue jsme spustili přibližně před rokem a máme na kontě přes 94 tisíc vytrénovaných lidí. Jsme si jisti, že už v rámci prvních zastávek #MocPomoc Tour, tedy největší akce praktického tréninku první pomoci ve virtuální realitě na světě, pokoříme hranici 100 tisíc. Jen pro představu, toto číslo odpovídá počtu vyškolených v rámci všech školicích organizací v tuzemsku. To je skvělý výsledek a svědčí o jediném, lidé si uvědomují důležitost tématu a neberou jej na lehkou váhu. Program VR Rescue je v současné době nasazen na základních a středních školách po celé České republice, používají jej nemocnice, města, kraje i firmy. Naším dlouhodobým cílem je vytrénovat jeden milion lidí, abychom teoreticky věděli, že na každém místě v České republice bude v okruhu 200 metrů někdo, kdo bude umět pomoci. Západ Čech byl naprosto logicky naší první zastávkou. Máme tu svůj pomyslný domov, vážíme si toho, že nám zde věřili, a vracíme do regionu to nejlepší, co umíme – možnost naučit se správně reagovat a zachránit lidský život,“ řekl Marek Bárdy, zakladatel iniciativy #MocPomoc a VR Rescue.

Trénink první pomoci ve virtuální realitě trvá přibližně 15 minut. Je neomezeně škálovatelný, vždy se přizpůsobí znalostem a dovednostem konkrétního jedince, a navíc nezávisí na kapacitě lektorů, takže jej může absolvovat velké množství lidí během krátkého časového úseku. „Jsme rádi, že jsme mohli být u zrodu tak úspěšného projektu a máme v tomto kontextu řadu prvenství – nasadili jsme trénink první pomoci ve virtuálních brýlích na základních školách a v centru města jsme dokonce otevřeli první veřejný samoobslužný VR Point na světě, kam může zdarma přijít kdokoliv. Projekty, které propojují moderní technologie s ochranou lidské zdraví, dávají velký smysl,“ dodal primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Medicínskou záštitu a garanci správnosti v souladu s doporučeními Evropské resuscitační rady poskytli projektu odborníci z Fakultní nemocnice Plzeň. Ti se aktivně podíleli na jeho vývoji. „Ve virtuální realitě si uživatel nacvičí přesně ty úkony, které by měl v daném okamžiku provádět. V případě zástavy krevního oběhu je klíčové, aby první pomoc začala ještě před příjezdem záchranné služby. Po 3–5 minutách bez účinného krevního oběhu začíná hrozit nevratné poškození mozku. Resuscitace proto musí začít okamžitě. V tomto časovém okně jsou na místě zpravidla běžní lidé, nikoliv profesionálové. Pokud pacientovi první pomoc nikdo neposkytne, jeho vyhlídky jsou bohužel velmi špatné,“ zhodnotil Jan Beneš, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Plzeň.

Celkově během podzimu #MocPomoc Tour navštíví na 250 základních a středních škol z celé republiky.

Editace textu: Eva Barborková