Skončila třetí etapa revitalizace Lochotínského parku. Jeho několik let trvající obnova je hotova
Fotografie: R. Muchka
Třetí etapou skončila do několika let rozložená revitalizace jednoho z nejvýznamnějších plzeňských parků – Lochotínského. Městská relaxační lokalita, jež se rozkládá v Severním Předměstí od Karlovarské ulice směrem k Vinicím, lochotínskému amfiteátru i Zoologické zahradě města Plzně, má opravené cesty, ošetřené dřeviny, nové záhony i nově vysázené keře a stromy, obnoven byl kaskádový vodopád. Celkové náklady na revitalizaci od roku 2014 činí přes 90 milionů korun, z toho 30 milionů korun bylo hrazeno z dotace.
„Plzeň vložila do třetí etapy revitalizace Lochotínského parku 33 milionů korun. Jsem přesvědčen, že to byla dobrá investice a tato zhruba desetihektarová lokalita se stane příjemným místem k procházkám či posezení, i k pohybu, neboť nechybějí ani různé herní a cvičební prvky. A těšit se z ní mohou třeba i návštěvníci naší zoo a DinoParku, které s Lochotínským parkem přímo sousedí. V plánu je také rekonstrukce jednoho ze symbolů této lokality – Lochotínského pavilonku, jeho terasa už byla opravena právě v rámci revitalizace parku,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
„Parky jsou jedno z největších plzeňských bohatství. Uskutečněná celková revitalizace Lochotínského parku je důkazem toho, že město tomuto svému bohatství věnuje náležitou pozornost a péči,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Připomněl, že Lochotínský park je nejstarším záměrně založeným parkem v Plzni: „Vznikl v roce 1833 spolu s lázeňským pavilonkem a kolonádou, na niž byly svedeny údajně léčivé prameny z Horního Lochotína. Z původní myšlenky lázní nám dnes zbyl jen pavilon a park. Jeho téměř dvousetletou historii jsme nyní završili kompletní revitalizací. Ta začala už v roce 2014, nyní byla dokončena její poslední – třetí – etapa. Zahrnovala oblast o rozloze zhruba tři hektary od pavilonku podél Karlovarské až k ulici Pod Vinicemi i části na druhé straně ulice Pod Vinicemi zahrnující vyústění aleje Kilometrovky.“ V rámci třetí etapy bylo také obnoveno kamenné koryto kaskádového vodopádu, který původně napájely lochotínské prameny, byly osazeny herní i cvičební prvky a boulderingová stěna. „Také jsme prosvětlili tři hektary plochy parku, doplnili trvalkové záhony i záhony s jarními cibulovinami, zasadili stromy i popínavé rostliny a přidali živé ploty. Upravili jsme cesty a doplnili mobiliář včetně kruhové lavičky. V dolní části blízko Kilometrovky nyní vyniká dosud nenápadná malá vodní tůňka s novým pobytovým molem. Opravena byla také busta plzeňského purkmistra Martina Kopeckého, jenž park založil, a obnovili jsme i pamětní desku plzeňskému buditeli Josefu Františkovi Smetanovi,“ doplnil Aleš Tolar.
Starostka městského obvodu Plzeň 1 Ivana Bubeníčková poděkovala za investici, kterou město Plzeň vložilo do revitalizace parku, jež se nachází na jeho území: „Věřím, že nejen obyvatelé našeho obvodu zde budou s chutí trávit volný čas.“
Vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Silvie Kuchtová, která měla na starosti realizaci poslední fáze revitalizace, vysvětlila, že vzrostlé stromy už mnohdy neměly dost prostoru pro krásné košaté koruny, tak typické pro parky: „Často vytvářely až jednolitý stín, který ochuzoval bylinné patro. Některé stromy jsme tedy prořezali, jiné nahradili nově vysazenými. Do parku se nyní dostává více světla potřebného i pro nově vysazené květinové záhony. Opravou prošla i vodní síť a elektroinstalace.“
Kromě květin a keřů bylo během poslední etapy revitalizace zasazeno osmnáct stromů. „Vznikly i plochy s parkovým a pobytovým trávníkem. Už brzy na jaře pokvetou první cibuloviny, v létě pak park zkrášlí porosty trvalek a stříhaných keřových plotů," upozornila Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně, která projekt revitalizace parku koordinovala a dodala: „I když některé revitalizace našich parků provázely obavy veřejnosti, čas ukázal, že se lidé s novou podobou parku rychle sžijí.“ Od roku 2014 bylo v parku vysazeno více než osmdesát stromů.
Za práce na třetí etapě zaplatí Správa veřejného statku města Plzně firmě ENVIRONMENTAL BULDING, s. r. o., která ji realizovala, 33 076 954 korun včetně DPH. Celkové náklady na revitalizaci parku od roku 2014 činí přes 90 milionů korun, z toho 30 milionů korun bylo hrazeno z dotace.
Na údržbu parku město ročně vydá z rozpočtu přes 3 miliony korun. Ta zahrnuje sečení trávy, řez keřů i stromů a údržbu mobiliáře, průběžné sledování bezpečnosti stromů, údržbu cest a vodního systému a pravidelné úklidy.
První etapa revitalizace Lochotínského parku začala v roce 2014, zahrnovala obnovu některých romantických prvků parku z doby jeho vzniku, jako jsou například Artušův stůl, hudební pavilon nebo poustevníkova jeskyně. V září 2015 byly díky soutěži mladých zahradníků Lipová ratolest rozšířeny parkově upravené plochy i na dosud nevyužívanou louku nad parkem. Tam vzniklo 5 odpočívadel s lavičkou a trvalkovými záhony. Na jaře 2016 byla plocha doplněna o dětské herní prvky. První etapa zahrnovala zhruba třetinu parku v jeho severní a severozápadní části. Obnoveny byly parkové cesty a srážkové vody ze všech cest jsou nyní sváděny do tůní ve spodní části parku. Druhá etapa revitalizace v roce 2021 zahrnovala vytvoření dětského hřiště ve spodní části parku, obnovu cest a instalaci pobytového mobiliáře včetně informačních tabulí.
Historie Lochotínského parku
Roku 1832 založil purkmistr Martin Kopecký (jeho busta stojí před Lochotínským pavilonkem) akciový okrašlovací spolek, jehož prvním úkolem bylo zbudování lázní a parků na Lochotíně. Za podpory spolku zde bylo v letech 1832-49 společně s parkem postaveno několik lázeňských objektů. Ve vyhlídkové poloze nad městem byl postaven soubor budov s empírovou Síní přátelství, restaurací, vyhlídkový gloriet a sloupová kolonáda. Protože myšlenka provozování lázní v Plzni ztroskotala, prodal akciový spolek v roce 1849 Lochotínský park Měšťanskému pivovaru. V té době se park rozrostl až k ústí dnešní Kilometrovky a byl zdoben umělým vodopádem, romantickou poustevníkovou jeskyní, Artušovým kamenným stolem a kapličkami. Na konci 19. století se park dále rozrůstal ve směru k dnešnímu amfiteátru a k Luftnerce. V roce 1882 byl postaven velký skleník pro tropické rostliny a vyhlídkový pavilon Belveder. S městem byl park propojen dvěma alejemi, které byly vysázeny plzeňským okrašlovacím spolkem v roce 1876 alej v dnešní Lochotínské ulici, v roce 1890 alej Kilometrovka. V 60. letech 20. století byla v západní části parku oddělena botanická a později také zoologická zahrada. V 70. letech minulého století byl areál značně porušen při stavbě nové komunikace na Karlovy Vary. Byla zbourána restaurace s velkým společenským sálem a skleník. Více o historii Lochotínského parku najdete zde.
Text: Hana Josefová
Fotogalerie
