Plzeň odbahní Malý bolevecký rybník
Správci plzeňských městských rybníků se chystají odbahnit Malý bolevecký rybník, který je součástí Bolevecké rybniční soustavy. Akce, která potrvá přibližně tři měsíce, nenaruší provoz u Velkého boleveckého rybníka ani kolem něj. Práce související s odbahněním pro město zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně.
Malý bolevecký rybník (fotografie: R. Žáková)
„Jde o další z našich investic do plzeňské přírody a mám z toho opravdu radost. Pomocí sacího bagru vyvedeme sediment ze dna rybníka a uložíme jej za dřevěné zábrany na pravém břehu. Odstraněním bahna se zvětší objem vody, kterou rybník zadrží a současně se zlepší její přirozená filtrace. Navrhované řešení také zohledňuje ochranu chráněných rostlin a živočichů,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký. Náklady na odbahnění činí 10,28 milionů korun s DPH.
„Malý bolevecký rybník slouží jako usazovací rybník pro vodu, která se z něj dostává do toho velkého. Odstraněním dlouholetých nánosů ze dna tak zlepšíme samočistící schopnosti tohoto menšího rybníčku. Práce budou probíhat šetrným způsobem takzvanou mokrou cestou pomocí sacího bagru, který sediment odtěží na břehy. Pomocí odtěženého materiálu zde vytvoříme biotopy jak pro vodní živočichy, tak i pro rostliny mokrých luk. Návštěvníci přitom budou moci práce sledovat nejen z terasy stánku s občerstvením, ale i z vyhlídkových laviček, které jsme tam před více než rokem spolu se stánkem u cesty mezi Velkým a Malým boleveckým rybníkem instalovali,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí s tím, že práce budou probíhat letos na podzim.
Odbahnění Malého boleveckého rybníka - grafika
Mocnost sedimentů na dně dosahuje místy až desítky centimetrů, odhaduje se, že bude třeba odtěžit přes tři tisíce šest set metrů krychlových bahna. „To, co voda Boleveckého potoka splavila na dno Malého boleveckého rybníka, chceme zužitkovat na místě. Bahno, které sací bagr ze dna odtěží, chceme uložit za dřevěné palisády na pravém břehu rybníka. Práce tak budou probíhat v podstatě jen na ploše rybníka a na jeho březích, čímž eliminujeme téměř veškerý pohyb těžké techniky v jeho okolí,“ vysvětlil vedoucí oddělení vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar, jenž má projekt na starosti.
Správci plzeňských městských rybníků nemají žádné dochované historické informace o tom, že by se Bolevák odbahňoval. Část nyní nazývaná Malý bolevecký rybník či historicky V Chobotu byla dříve součástí vodní plochy Velkého boleveckého rybníka. Se vznikem plovárny na Ostende ve dvacátých letech minulého století začal fungovat z Bílé Hory na druhý břeh k Ostende nejprve přívoz, který později nahradila dřevěná lávka na kůlech. Teprve v roce 1954 nahradil lávku násep, na kterém byla zřízena cesta.
Text: Eva Barborková
